Xboxweb.cz

Už jsme si zvykli, že nás každou chvíli někdo z velkých tvůrčích celků, potažmo z jejich vydavatelství, přesvědčuje o zbytečnosti příběhově založených her. Někteří to zkouší přes nezájem hráčů, jiní pomocí nutnosti spojovat zážitek z hraní a ostatní si vystačí se strohým argumentem, že je to drahé. Do poslední skupiny se teď řadí i studio Remedy, jehož komunitní manažer Thomas Puha dal interview hernímu portálu GamesIndustry.biz. Dobře víme, že finský celek pracuje na projektu jménem P7, jenž má zahrnout multiplayerové prvky zajišťující znovuhratelnost. A zmíněný server zajímalo, proč vývojáři pomalu opouštějí tradiční singleplayer, na němž si Sam Lake vždy zakládal.

„Realita kolem tradičních AAA singleplayerových her je taková, že jsou velice drahé. Co se týká délky hry, jejích vlastností a výsledné produkce, očekávaní hráčů jsou vysoká. Avšak všechny tyto prvky jsou velmi nákladné. Pokud se podíváme deset let zpátky, tak konzolový trh má zhruba stejnou velikost, ale náklady na vývoj her se zdesetinásobily. A v tom je největší problém“, odpověděl Puha na jednu z otázek. Také si posteskl, že hry „one-and-done“ (v přeneseném významu, na jedno zahrání) jsou pro tvůrce frustrující. Strávili totiž několik let kreativní tvorbou něčeho, co hráč proběhne za krátký časový úsek.

A neopomněl zmínit ani Alana Wakea: „Z kreativního pohledu, i když jsme udělali Alana, jako bychom strávili celý ten čas vytvářením postav, herního světa či herních pravidel. Chceme, aby v tomto světě hráči strávili delší čas, a to je složité v tradiční hře pro jednoho hráče.“ Jak se zdá, hrám bez multiplayeru nebo bez sociálních prvků je u Remedy konec a projekt P7 se bude značně lišit od Alana, Maxe Paynea nebo Quantum Break. Dobře si ale pamatujeme, že Sam Lake zdůraznil kampaň na prvním místě, takže uvidíme, co z toho nakonec vznikne. S ohledem na známé studio si ale nejspíš ještě počkáme. A dlouho.

Zamyšlení: Tady bych si dovolil i vlastní postřech nevyjadřující názor všech kolegů. Přes nesporné kvality severského týmu, mám pocit, že si Puha jen dělá plac pro budoucí rýžování hráčů. Ano, vývoj her je dražší, pokud k nim točíte interaktivní seriál (téměř dva), najímáte profláknuté herce, opakujete některé části produkce a celé to tvoříte neúměrně dlouho. Můžeme z toho obviňovat i Microsoft, který místo jistoty v podobě pokračování Alana Wakea chtěl novou značku, ale Remedy mohlo jít jinam už tehdy. Jsou nezávislí a své „sny“ mohli prodat jinde. Avšak peníze voní všude stejně.

Každý rok jsme hned několikrát svědky toho, že dobrá příběhová kampaň není o penězích, o známých obličejích, ale o nápadech a jejich zpracování. Možná by se měli v kancelářích zamyslet, proč Maxe Paynea a Alana Wakea hrají lidi opakovaně ještě dnes. Remedy mám rád a přeji jim, aby nový, multiplatformní projekt, stál opravdu za to. Nic to ale nemění na faktu, že Quantum Break považuji za jejich nejhorší hru a jednu z nejhorších exkluzivit vůbec. Na herní scéně jsou 22 let, ale kotva jménem Max Payne se zdá být až příliš těžká.