RECENZE: A Memoir Blue

Publikováno: 13.7.2022, 7:18

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 4 článků

Hry nemusí být jen o kosení celého zástupu nepřátel, snahy o dosažení co nejlepšího času na závodním okruhu nebo stvoření nepřemožitelného reka, který spasí celý jeden virtuální svět. Především indie vývojáři se nebojí s relativně mladým médiem experimentovat a přinášet neobvyklé zážitky, jež vás i po závěrečných titulcích nenechají v dobrém slova smyslu vydechnout.

Tuto ambici má také A Memoir Blue od vývojářů z Cloisters Interactive, kteří se s vydáním obrátili na známé vydavatelství Annapurna Interactive. Sami autoři definují svou hru jako “interaktivní báseň” a nutno podotknout, že příliš daleko od pravdy nejsou. Díky dostupnosti v rámci Game Passu a relativně krátké herní době si ji může vychutnat celé spektrum hráčů. Je k tomu ale důvod?

Označit děj hry slovem příběh by bylo přeci jen trochu moc. Vyprávění se odehrává pomocí analogií a ikonického zobrazování, při kterém budete muset trochu zapojit mozek nejen, abyste pochopili, co se před vámi odehrává, ale hlavně abyste se do hlavní postavy Miriam vcítili. Právě práce s emocemi je hlavním stavebním kamenem A Memoir Blue. Hra totiž pojednává o životním příběhu úspěšné plavkyně, která se skrze mnohdy až surreální scény musí vyrovnat se svou minulostí a především komplikovaným vztahem ke své matce.

Jak to celé dopadne, vám neprozradím, avšak některé scény ze života Miriam jistě osloví i vás, obzvláště pokud jste v dětství prokázali nadání na sport či jiné odvětví lidské činnosti. Sugestivní zobrazení střípků života hlavní postavy umí zasáhnout hráče na těch správných místech a donutit ho přemýšlet o svých postojích a životních rozhodnutích, především ve vztahu k vlastní rodině.

Přesto nečekejte emoční horskou dráhu. A Memoir Blue umí perfektně načrtnout některá zajímavá témata, ovšem chybí jim jasná pointa, která je přítomna až v samotném závěru a je poměrně slabá. Prožít si kus života v kůži jiné (byť virtuální) osoby je zajímavý zážitek, pokud se ale s Miriam a jejím příběhem neztotožníte, pravděpodobně vás hra zklame.

To se může stát i v případě herních mechanik, které sestávají z jednoduchých úkolů, jako je rozsvícení billboardu kliknutím, cestování na ostrov malou lodičkou či zaplacení za jízdenky a jejich následné označení. Hru ve smyslu, jak ji chápe většina hráčů, opravdu nečekejte – jedná se především o interaktivní a mnohdy až meditativní zážitek.

Co mě potěšilo, je hudební a zvukové zpracování, jež nabízí skvělý podkres k tomu, co se právě odehrává na obrazovce. Pokud máte možnost, sáhněte po sluchátkách, aby byl prožitek ještě více umocněný. Grafická stránka je na druhou stranu poměrně zklamání, byť očekávat od malého nezávislého studia hyperrealistické zpracování by nebylo na místě. Každopádně i stylizovanou grafiku lze vytvořit s nízkými náklady, chce to jen trochu snahy. Ta se nicméně ubírala v případě A Memoir Blue trochu jiným směrem, avšak na kombinaci 2D a 3D zpracování si lze zvyknout.

Jak hodnotit A Memoir Blue? To je poměrně složitá otázka. Velmi totiž záleží na tom, zda vás tematika hry osloví a zahraje na tu správnou strunu. Z hlediska grafiky či hratelnosti totiž žádný zázrak nečekejte a ani znovuhratelnost na tom není zrovna nejlépe – ostatně je to spíše taková jednohubka pro dlouhou chvíli. Pokud jde o mě, A Memoir Blue mi poskytl zážitek, u kterého nelituji stráveného času. Titul může být zajímavý také pro lovce achievementů, neboť za relativně krátkou dobu lze hru vyzobat na 100 procent bez větších obtíží. Jestli máte rádi hry brnkající na strunu emocí, rozhodně si ji nenechte uniknout, obzvláště když je dostupná v rámci předplatného Game Pass. Objektivně vzato se ale jedná o průměrný počin, který nejspíše zapadne v záplavě povedenějších her.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

A Memoir Blue je rychlá jízda plná emocí. Pokud se zvládnete naladit na tu správnou vlnu, bude vám odměnou zážitek, nad kterým si rádi popřemýšlíte i chvíli po dohrání. Potenciál oslovit širokou masu hráčů i jinak než skrze vyprávění o komplikovaném vztahu matky a dcery, bohužel ale hra nemá.
02. 01. 2023 • Lukáš Urban0

Recenze: Resident Evil Village Gold Edition

Hodnotit značku jakou je Resident Evil, to je jako kritizovat Monu Lisu, že je příliš baculatá, že kouká jak můra a že její dekolt nemá co nabídnout. Prostě se to nedělá nebo to jde hodně ztěžka, protože jde o kus historie. O etalon specifické části umění, který vyšlapal cestu novému a dodal punc starému. A třebaže Capcom není da Vinci, má v držení legendu survival hororů, kterou se podařilo v sedmém díle...

»
31. 12. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: High On Life

Animovaný seriál pro dospělé Rick a Morty vzal před pár lety stanici Adult Swim útokem a poměrně záhy si nekonvenční humor vědátorského alkoholika Ricka a jeho pubertálního vnuka Mortyho získal srdce diváků po celém světě. Proč začínám recenzi střílečky High on Life shrnutím animáku? Protože mají společného více, než se na první pohled zdá. Nejambicióznější projekt studia Squanch Games má totiž na svědomí Justin Roiland, který je právě spoluautorem zmíněného...

»
30. 12. 2022 • HusekD0

RECENZE: The Last Oricru

Pokaždé, když se v naší malé zemičce objeví nové vývojářské studio, tak se jedná o velkou událost a téměř okamžitě si získá naší pozornost. O pražském studiu Gold Knights jsme poprvé slyšeli přibližně před čtyřmi lety, kdy nám představili připravované souls-like RPG pod názvem Lost Hero. Vývojáři se ve svém projektu inspirovali u kolegů z From Software, což jim ale neměl nikdo za zlé. Základy souls žánru využívá dnes nepřeberné...

»
29. 12. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: The Dark Pictures Anthology: The Devil in Me

Hororová série The Dark Pictures Anthology vstoupila do své poloviny. Respektive zakončuje první sezónu, která je dostupná v rámci dvou generací konzol. The Devil in Me je tak malým velkým finále, které vás má posadit na zadek a možná i pomoc s rozhodováním, jestli ten „next gen“ skutečně už pořídit nebo ne. Dobrou zprávou je, že autoři ze Supermassive Games si dali záležet, aby byl nejnovější příspěvek do kurátorovi sbírky dostatečně...

»
28. 12. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: Marvel’s Midnight Suns

Taktických tahových strategií ve stylu legendárního XCOMu se v poslední době vyrojilo poměrně dost, nicméně pokaždé, když se nějaký titul objeví, je chtě nechtě srovnáván s nekorunovaným králem žánru. Když ale přijdou samotní autoři legendy s tím, že se pokusí posunout ověřené mechaniky někam dále, a navíc to všechno naroubují na jeden z nejpopulárnějších fiktivních světů všech dob, vzbudí tím velká očekávání.

»
16. 12. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Firefighting Simulator – The Squad

Stát se hrdinným hasičem bylo snem nejednoho chlapce nebo dívky. Vidina toho, jak bojujeme s plameny, vytahujeme z nich nebohé oběti a ve volné chvíli zachraňujeme koťátka ze stromů, je poměrně lákavá. Až v pozdějším věku člověk zjistí, že hasič většinu času pomáhá u autonehod či jiných neštěstí, kde by se jedinci se slabším žaludkem nejspíš neměli vyskytovat. A k tomu je tu celá řada dalších kratochvílí, která prostě není tak zábavná, jak...

»
14. 12. 2022 • DandyCZE0

RECENZE: Mount & Blade II: Bannerlord

Vítejte ve světě, kdy nad slovem vládne dobře nabroušené ostří. Svět Calradie vám nabízí opravdu stovky hodin v zajímavé hře, kde si snad vyzkoušíte všechny herní žánry. Calradie byla velká říše, ale po válce zde vzniká mnoho jiných národů a kultur. Pokud čekáte, že se ujmete jedné z nich a stanete se nejslavnějším, tak se hodně pletete. Naopak vám čumí sláma z bot, vaše brnění, tedy spíše kusy látky potřísněné bahnem vás moc...

»
12. 12. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE Syberia: The World Before

V žánru klasických point and click adventur je v posledních letech poměrně ticho, což ovšem neznamená, že by tento žánr kompletně upadl v zapomnění. Ostatně mezi adventurami najdeme spoustu klenotů, na které hráči nedají dopustit, jako je třeba legendární Monkey Island či Broken Sword. K těmto ikonám žánru lze bezesporu připočítat také počin od francouzského studia Microïds známý jako Syberia.

»