Xboxweb.cz

Jsou to již tři roky, co nám vývojáři z Asobo Studio ve spolupráci s Focus Entertainment představili dech beroucí temný příběh v podobě svého nejambicióznějšího projektu pod názvem A Plague Tale: Innocence. Podívali jsme se v něm do alternativní francouzské historie roku 1348, která je prolezlá válkou, morem, inkvizicí a nespočtem všudypřítomných krys. V tomto nehostinném světě jsme se vžili do role patnáctileté dívky Amicie de Rune a jejího mladšího bratra Huga. Po vtrhnutí nepřátelské armády do vašeho rodného města byl jediným možným východiskem útěk. Angličani byli téměř na každém kroku a jejich počty převyšovali už jen vlny nebezpečných hlodavců. Aby toho na vás a vaše „hrdiny“ nebylo málo, tak se Hugo od narození potýká s neznámou nemocí, na kterou se marně snažíte nalézt lék. Po nějakém čase zjistíte, že jste s děním ve světě propojeni a všechno nabírá nebezpečný spád. Tento lineárně výpravný příběh dvou sourozenců si získal srdce mnoha hráčů a není tedy žádným překvapením, že jsme se v roce 2022 dočkali jeho přímého pokračování. V případě, že vás jeho předchůdce z nějakého důvod minul, tak tento herní rest určitě napravte. Děj A Plague Tale: Requiem pozvolna navazuje na svého předchůdce a určitě nechcete naskakovat do rozjetého vlaku a přijít tak o důležité souvislosti. Teď už si ale pojďme rozebrat, jak se vývojářům podařilo navázat na předchozí titul.

Ze začátku musím uvést, že mám opravdu velkou radost z toho, že vývojáři neexperimentovali s dnešním trendem otevřených světů a drželi se i nadále striktně lineárního vyprávění. Po celou dobu hraní, která činí něco okolo 20h podle vaší šikovnosti, se ani na minutu nebudete nudit. Příběh vás bez přestávky vede kupředu a neustále jste zásobování velkým množstvím dialogů, akcí a rébusů. Právě z tohoto důvodu je dobré, že hra obsahuje stejně jako její předchůdce českou lokalizaci ve formě titulků, které je ideální kombinovat s francouzským dabingem pro autentičtější prostředí. Vyprávění si tak užijete i v případě, že plně neovládáte anglický jazyk. Opět se vžijete do role Amicie a Huga, kteří jsou po předešlých událostech stále na útěku. Děj se posunul o pouhých pár měsíců kupředu, ale i tak krátká doba stačila k tomu, aby Amicia o poznání zesílila a malý Hugo pobral více rozumu. Pořád se ale jedná o vašeho mladšího bratříčka a tak se i zde setkáte s úsměvnými situacemi, které vyplývají z jeho dětské mysli. Uvěřitelnost jednotlivých postav vás vtáhne do příběhu a nepustí do samotného konce. Život k vám není ani v nejmenším shovívavý, a když už si myslíte, že jste narazili na bezpečné útočiště, tak vám opět hodí klacky pod nohy. Střídání radostných a bezstarostných chvil s absolutním chaosem a depresí se na vás zajisté podepíše a vy si uvědomíte, že nad budoucností nemáte téměř žádnou kontrolu. Hugova nemoc Prima Macula je velmi nestabilní a dění ve vašem okolí vše jen stěžuje. Důležitým vodítkem se vám tak stane tajemný ostrov, který Hugo vídá ve svých nočních můrách. Zjištění, jestli je ostrov skutečný, smyšlený, nebo se jedná jen o pouhou slepou uličku už nechám na vás. Nerad bych balancoval na tenkém ledě ohledně spoilerů a tak jen dodám, že je nový příběh o poznání temnější, než jeho předchůdce a máte se opravdu nač těšit.

Díky dřívějším událostem Amicia dospěla a v žádném případě se nejedná o plachou dívku, kterou jsme mohli vidět na začátku prvního dílu. Nyní bych se jí nebál přirovnat ke skutečné válečnici, která udělá vše proto, aby ochránila své blízké. Především pokud jde o malého Huga. Ačkoliv je hra i nadále navržena hlavně na stealth a z velké části se můžete přímému kontaktu s nepřáteli vyhnout, tak není problém přistupovat k přicházejícím situacím akčnějším přístupem. Kromě svého praku, budete mít na obranu k dispozici i nůž, nebo kuši. Ty mají ovšem omezený počet použití a tak se jedná spíše o volbu poslední záchrany a není rozumné s nimi zbytečně plýtvat. Pokud se nedostanete do vyhrocené situace, tak je rozumnější sáhnout po sbírce alchymistických směsí. Díky nim není problém připravit nepřátele o důležité světlo, zapálit je hořlavinou, nebo na ně navést všudypřítomné krysy. Jednotlivé látky se dají i kombinovat, což se stane důležitou funkcí při postupu z náročnějšího prostředí. Také je možné suroviny a zbraně vylepšit u pracovního stolu čímž zefektivníte jejich funkce. Co se týče nepřátel a soubojů, tak zde mám ale i pár výtek. Umělá inteligence by si zasloužila mnohem více péče. Několikrát se mi během hraní stalo, že se protivník zarazil o překážku na zemi, což mi znemožnilo bezpečný průchod. To je ale věc, kterou zajisté snadno opraví. To co opravit nepůjde je ale množství vln nepřátel, které mě až vytrhávalo z příběhu. Byl bych radši za menší počet, i když by to bylo vykompenzované jejich houževnatostí. Když se zbavíte pěti neobrněných nepřátel a následně dorazí další vlna jako na porážku, tak to nevypadá moc dobře. Stejně tak vás nepřítel může vidět na desítky metrů, ale poté není problém bez povšimnutí kráčet téměř vedle něho. To je ale bohužel častý problém u her zaměřených na stealth.

Vývojáři chtěli, aby si jejich hru užilo co možná nejvíc lidí a podle toho taky přizpůsobili možnosti nastavení. Nezáleží na tom, jestli sedíte u konzole každý den, nebo patříte mezi víkendové hráče. A Plague Tale: Requiem si může užít úplně každý. Díky obsáhlým možnostem si obtížnost a celkovou hratelnost přizpůsobíte přesně podle vašich potřeb a schopností. Chcete mít co možná nejlepší herní zážitek a vytěžit ze hry maximum? V takovém případě si zvolte obtížnější souboje, vypněte veškeré nápovědy, ukazatele a zvýraznění funkčních předmětů. Možná tím trochu narušíte celkové tempo vyprávění, ale to už záleží čistě jen na vaší šikovnosti. Pokud si chcete vychutnat příběh bez jakýchkoliv nesnází, tak si zapněte veškeré herní pomocníky. Vývojáři šli až tak daleko, že si pro vás připravili režim nesmrtelnosti. Díky němu budete imunní vůči lidským nepřátelům.

A Plague Tale: Requiem je hezký příklad toho, jak by mělo vypadat herní pokračování. Dočkali jsme se poutavého a emotivního příběhu, který vás zaručeně nepustí. Herní doba se oproti předchozímu dílu prodloužila, ale není to vykompenzováno nesmyslnou vedlejší aktivitou. Spíše je tomu naopak. Vývojáři vás nenechají ani na minutku odpočinout a stále vás vedou kupředu. Pokud už jste také přejedeni neustálým přívalem her s otevřeným světem, tak je A Plague Tale: Requiem dělané právě pro vás. Vzhledem k tomu, že vývojáři odstřihli minulou generaci konzolí, tak se nemuseli ničím limitovat a dělat zbytečné kompromisy. Výsledkem toho je nádherné grafické zpracování. Určitě se vám tak několikrát stane, že se při své cestě pozastavíte a budete se jen kochat detailní krajinou. Tyto chvilky jsou doprovázeny neustálými dialogy našich hrdinů, o které se postarali stejní herci jako v prvním díle, což je příjemný bonus. Snad se příště dočkáme i lepší mimiky postav, která zde není moc výrazná a vzhledem k celkovému grafickému zpracování se jedná o jedinou vadu na kráse. Ale to už hledáme opravdu maličkosti. Hra obsahuje pouze jeden grafický režim, což ale díky své plynulosti a množství detailů není na škodu. Jsem radši, když nám vývojáři předpřipraví vyladěný režim, než dělat kompromisy mezi výkonem s horší grafikou, nebo všemi detaily s 30fps. Hra obsahuje i fotorežim, díky kterému dokážete udělat překrásné scenérie a to dokonce i z cutscén. Uvidíme, jestli nám vývojáři do budoucna oznámí další díl ze série A Plague Tale, nebo se vrhnou na jiný projekt. My bychom po zážitku z Requiem rozhodně chtěli víc.

A Plague Tale: Requiem vychází 18. října 2022 pro Xbox Series X/S za cenu 1489kč a je v den vydání zařazena do předplatného Xbox Game Pass.