
RECENZE: BattleBlock Theater
Návštěva divadla patří mezi velké kulturní událost, která však není pro každého. Pokud jste se při poslední návštěvě divadla nudili, máme pro Vás alternativu. Tedy přesněji kluci a holky z The Behemoth, kteří nám přinášejí svůj nejnovější počin nazvaný BattleBlock Theater. Mimo jiné, The Behemoth jsou tvůrci skoro již kultovních Castle Crashers.
Už samotné úvodní video Vás přesvědčí o tom, že hraní BattleBlock Theater bude hlavně o zábavě. Parta kamarádů se na lodi vydává na výlet. Cestou je však přepadne bouře a kamarádi se postupně jeden po druhém ztrácejí. Vy si naštěstí zachráníte život nárazem do ostrova a přesně v tomto okamžiku začíná boj nejen o Váš, ale především o životy Vašich kamarádů.
Na rozdíl od jiných her, v této si na začátku vyberete, zda budete hrát přes XBL, zkusíte si vytvořit vlastní level v editoru a nebo se pustíte do hraní na jedné konzoli. Přizvat můžete do kooperativního hraní druhého kamaráda, takže zábava bude dvojnásobná. Pokud by Vás nebavil příběh, můžete zkusit nějakou z mnoha taškařic v aréně, kterou si užije až čtveřice hráčů na jedné konzoli a to buď kooperativně, nebo proti sobě. Poslední možností je vyzkoušet si vytvořené úrovně ostatních hráčů z celého světa, takže to může tak trochu připomínat Little Big Planet z konkurenčního PS3 a bude jenom na komunitě, jak moc dokáže potenciálu hry využít.
Samotný příběh se skládá z jednotlivých úrovní rozdělených do několika částí. Levely jsou hodně pestré a nabízejí zajímavou kombinaci logických, skákacích a akčních částí. Nejvíce si hru užijete s živým kolegou, protože přeci jenom uvažuje o něco lépe než umělá inteligence, kterou si v případě, že bude hrát sami, můžete brekem přivolat na pomoc. Vyplatí se osvojit si základní prvky jako je přehazování kolegy před překážky, chytání při vysokých výskocích a přivolávání lodičky. Levely a jejich design se opravdu povedl, takže až do samotného dohrání hry Vám budou předkládat stále nové a nové výzvy. Někdy Vám tvůrci do cesty postaví laser, který Vás na místě usmaží a jindy zase skákací část, jejíž zdolání tak, abyste sebrali drahokam, Vám dá pořádně zabrat

Odměnou za dohraný level Vám budou drahokamy. Pro dokončení úrovně budete potřebovat minimálně tři, ovšem pro dohrání na 100% jich je třeba šest až sedm plus bonusové klubíčko. Kolikrát není vůbec jednoduché všechny najít a vymyslet, jak se k nim dostat. Díky tomu je zajištěna i chytlavá znovuhratelnost, tedy překonání sama sebe nebo kamarádů v online žebříčcích. Jak jistě správně tušíte, za utržené kamínky si budeme moct kupovat vylepšení pro svoje postavičky a to jak vzhledová (nejrůznější klobouky, vousy, pásky přes oka a mnoho dalšího) tak zbraňová (špuntovky, vrhače min a další).
Co však vyčnívá nad hratelnost, je grafické zpracování a celková stylizace hry. Všechno je podřízeno vtipu a věci uvedené v názvu celé hry – divadlu. Filmečky, stylizace a postavičky vypadají přesně jako papírové divadelní loutky na dřívkách. Navíc na začátku každé úrovně je vidět publikum, které sleduje Váš boj o přežití. Sladkou třešničkou na dortu je dabing, protože člověk, který ho měl na starosti, byl opravdový blázen, díky čemuž má hra ten správný náboj. Takhle písemně se celkový zážitek špatně popisuje, takže doporučuji kouknout třeba na youtube a pustit si úvodní video.
Verdikt
BattleBlock Theater je horkým kandidátem na letošní hru roku služby Xbox Live Arcade a zároveň důstojným nástupcem Castle Crashers, i když v trochu jiném žánru. Za svých 1200MSP dostanete obrovskou porci zábavy a pokud toužíte po hře, kde se budete smát, rozbíjet ústa a ještě přitom namáhat hlavu, dál už hledat nemusíte. BattleBlock Theater zabaví na dlouhé hodiny, k tomu všemu můžete rozjet pořádnou párty s kamarády a ještě se celému světu pochlubit tím, že jste vymysleli nejtěžší level na světě.
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
























