
Recenze: Dead Island Definitive Edition
Ráj, slunce, pláže, pohoda a zombie. To je remaster verze hry, která sice vyšla ještě pro minulou generaci konzolí, ale nyní se opět připomíná. Někteří z vás ji hráli, někteří dokonce dohráli, jiní ji ale prostě ignorovali. Je to dobře? Stojí za to vyndat těch několik stovek a začít sekat, vraždit, masakrovat krvelačná hladová stáda proměněných sousedů? Tak na to se podíváme v této recenzi. Patrně se nebude jednat o hru roku, ale určitě má své klady, stejně jako zápory.
Ano, hra má stále vizuální bugy a také ovládání není zcela ideální. Co se týká prezentace, dokáži si představit, že by si s ní programátoři mohli více pohrát. V této hře máte k dispozici opravdu velký otevřený svět, kde máte možnost zabíjet stovky a stovky zombie. Je zde velké množství postranních úkolů, a věřte, že pokud se hře budete chtít věnovat maximálně, bude vám hodně dlouho trvat, než ji dohrajete. Pokud se však budete chtít věnovat pouze hlavní linii, počítejte s hracím časem okolo 25 hodin. A to není málo.
Dead Island, který vyšel před dvěma roky, sklízel slušná hodnocení. V průměru dosažená skóre okolo 7 z 10 značí, že se jedná spíše o áčkový brand. To se samozřejmě díky remasterované verzi nezměnilo a stále se jedná o velmi dobrou hru, která si zaslouží vaší pozornost. Jde o jeden z nejhezčích remasterovaných titulů, za což vděčí použité technologii Chrome Engine 6.
Pojďme se tedy podívat, jaké rozdíly a vylepšení nám hra přináší. Jak jsem již nastínil, co se týče příběhu, nejedná se o nic nového. Obsah je ten samý, ačkoliv je rozšířený o DLC, jak už bývá v těchto edicích zvykem. Ano, jedná se o grafické zpracování celého titulu. S čím si tedy v Techlandu pohráli, je vizuál celé hry. Ten dokáže vykreslit opravdu úžasné světelné efekty jako třeba sluneční svit, odlesky a hororové efekty stínu a světla. Určitě bych nerad zapomněl na mlhu, která dokáže nahnat husí kůži. Když se při hraní na chvilku zastavíte a podíváte se, kolik textur a modelů bylo překresleno, člověk si říká, co to musí dát práce. Můj názor zní, Techland odvedl kus pořádné práce.
Jenže nic není zadarmo, a i když grafická stránka hry je opravdu povedená, nedá se to samé říct o celkové optimalizaci. Samotný gameplay je též v pohodě, bohužel se to nedá říct o videosekvencích. Ty se trhají a nejsou plynulé. Ve hře se přes třicet snímků za sekundu občas nedostanete. Ne, neříkám, že se hra cuká, nebo že by snad otravovala velkým trháním. Říkám jen, že by mohla být plynulejší a bylo by to na hratelnosti o dost znát. Téměř vše je ale statické a nedá se ničit. Občas se stane, že postavy projdou skrz jinou postavu nebo třeba barelem či stolem. Ačkoli se nejedná o nový titul, na konzoli Xbox One nedá mluvit o titulu bez chyb.
Prostě tento remaster stále obsahuje chyby. Můžete potkat zaseklé zombie, samovolně létající objekty nebo zombie, které vykukují skrze zdi. Není to nic strašného a rozhodně to hráči nijak zvlášť nezkazí dojem z celé hry. Občas jsou bugy ale velmi vtipné. Viděl jsem zombii, která stála na volejbalovém míči a chrochtala jako podříznuté prase :). Jak říkám, to není nic, co by vám kazilo gameplay.
Tím jsem se dostal k ovládání hry. Na Dead Islandu je pěkné to, že ho můžou hrát jak zkušení zombobijci, tak úplní nováčci, kteří ani neví, co to zombie je. Fakt je, že jsem trochu doufal a čekal upravené a vylepšené ovládání postavy, která je z pohledu první osoby. Nechci říct, že jste neohrabaní, to ne. Znám spousty her, kde se nedokážete trefit ani mezi futra dveří. To ale není tento případ. Podle mého názoru, než si zvyknete, máte pocit, jako byste byli retard, který si jde pro koblihu ke stánku, kde ten pán co obsluhuje, má opravdu zvláštní výraz v obličeji. Na druhou stranu, jsem byl velmi spokojený s bojem nablízko. Ten bych řekl, že je naopak velmi povedený a zvukový doprovod při práci s obličejem smradlavé turistky, původně se opalující se na pláži, je moc dobrý.
Asi si každý z vás dokáže tento pocit představit a vzhledem k rozmanitosti zbraní, jako jsou pádla, baseballové pálky nebo snad násada od deštníku, zaručuje opravdu krvavou zábavu. Co se týká příběhové linie, ta je totožná s původním titulem pro starší generaci konzolí. Probudíte se na ostrově plném zombií a vaším úkolem je, co nejrychleji utéct. Ano, je to neotřelé že? Zůstává i co-op mód. Ten je samozřejmě velkým lákadlem, jelikož tvoří velkou přidanou hodnotou pro hráče, které co-op módy baví. Dobrou zprávu mám také pro fetišisty 16bitových orgií. Výrobce totiž k této edici přibalil starý remake hry Dead Siland Retro Revenge. Pro mě, jako hltače nových enginů a vizuálně technických pokroků, je tento pixelový zážitek dost na druhé koleji. Nicméně jako bonus, je to pro mnohé jistě příjemná zpráva. Hra se ve storech obou konzolí prodává jak v „definitive“ edici, ale oba díly lze koupit i sólo. O něco později také vyjde ona 16bitová verze Retro Revenge. Pokud ale tuto hru máte rádi, doporučuji koupit rovnou celou kolekci, jelikož vychází finančně lépe než samostatné tituly.
Verdikt
Jedná se o velmi zajímavý a moc dobře vypadající titul, který po grafické stránce doznal opravdu hodně změn, co se ovšem týká ovládání, nebo snad příběhu, nic nového nečekejte. V jednom balíku dostanete, jak původní Dead Island, tak Dead Island Riptide. Jako bonus pro vás bude původní hra Dead Island v retro podobě. Pokud se s hrou pomazlíte a budete plnit vše, co se dá, dostanete se na krásných 35–40 hodin gameplaye. A to za ty peníze, které hra stojí, to není špatný výsledek.
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
























