
RECENZE: Gears of War Ultimate Edition
Exkluzivní hry jsou přesně to, na co hráči rádi slyší při koupi konzole a také to, co utváří komunitu kolem jednotlivých konzolí. Xbox se může pyšnit exkluzivní značkou Gears of War, která se stala ikonou a ani Xbox One na této tradici nic nemění. Ještě dříve, než světlo světa spatří regulérní čtvrté pokračování, můžeme si začátek série připomenout v Ultimate edici.
Na první pohled se může zdát, že remasterů se v poslední době objevuje spousta a tak si celá řada z vás jistě řekla, co tak super může být na remasteru 9 let staré hry. Sám jsem se divil, jak moc práce vývojáři z The Coalition udělali a co s hrou dokázali. Dokonce bych si troufnul tvrdit, že jsem si Gears of War Ultimate edici užil víc, než tomu bylo v roce 2006. Nechci ale moc předbíhat, takže pojďme pěkně od začátku.
Jak jsem už nastínil, Ultimate edice Gears of War nabízí vylepšený první díl této legendární série a to tak, že hodně vylepšený. Nebavíme se teď jenom o lepší grafice, ale i o novém obsahu, který do hry přibyl. Hodně se mi líbí komiksy, jejichž nové stránky si odemykáte sbíráním přívěsků. Jejich nalezení není moc těžké, protože na dálku hezky modře září, takže je určitě najdete, i když občas to dá trochu práce. Stejně tak se nám postupně odkrývají koncepty lokací, postav a další bonusový materiál, který milovníky série určitě potěší.
Spuštění příběhové části jistě vžene slzu do oka nejednomu hráči, který u prvního dílu strávil několik hodin a odnesl si z něj celou řadu zážitků. Remaster jakoby vrátil čas a všechny pocity se mi opět najednou vybavily. Je určitě fajn si před příchodem dalšího dílu osvěžit, jak to všechno začalo a znovu si projít ony památné okamžiky a souboje, na které se prostě nezapomíná. Ovšem najde se pár věcí, které vás v příběhu překvapí a to 5 nových kapitol, což je hodně super.
Než se vrhneme na grafiku, je třeba zmínit i vylepšení v oblasti ovládání. Kompletně vše bylo přizpůsobeno gamepadu pro Xbox One, díky čemuž máme dokonalou kontrolu nad bojem. Potěší i přepracovaný systém oživování padlých kolegů, který byl do jisté míry zjednodušen. Pokud kolega padne, můžete ho jít sami opět zvědnou tak, jak jsme byli z prvního díly zvyklí, anebo pozabíjíte všechny nepřátele sami. Jakmile hrozba pomine, spolubojovníci se automatický postaví a pokračují s vámi dále.
Všechny materiály upozorňují hlavně na vylepšenou grafiku a musím uznat, že právem. Pokud jste sledovali vývojářské deníčky, tak víte, že grafika nebyla jenom vylepšena, ale místy kompletně předělána. První čeho si všimnete, jsou modely postav, které dostaly pořádnou texturovou injekci, díky čemuž jsou o dost detailnější a s pomocí vylepšené mimiky uvěřitelnější, než kdy předtím. To platí pro obě strany konfliktu, takže si užijeme nejen hezčího a živějšího Marcuse, ale i Locusty. Skoro bych řekl, že potvory se mi líbí víc jak lidi a jsou děsivější, než kdy předtím. Až bych odpřisáhl, že jsem viděl chlupy na jejích obřích nohou. Osobní postřeh pak připomíná neduh původních dílů, kdy textury na postavách místy nehezky doskakovaly. Jak správně tušíte, ničeho takového se v Ultimate edici nedočkáte.
Vylepšení postav je fajn, ale nezůstalo jenom u toho. Kompletním faceliftem prošlo i prostředí. Díky tomu působí všechno o dost lépe a ztvárnění světa dokresluje ještě hustší atmosféru. Co má být smutné je opravdu smutné a co veselé, je veselé. Opět se nebavíme jenom o vyleštění jednotlivých prostředí, ale i o novém nasvětlení všech scén nebo přidáním celé řady detailů, jakou jsou třeba barevnější lampiony či krásně svítící UV lampa na vozidle. Díky tomu je na hru víc než výborný pohled a člověk nemá sebemenší pocit, že by hrál devět let starou věc. Již jsem zmínil vylepšené postavy a prostředí, ale to pořád není všechno. Nevím, jestli si toho při akci všimnete, ale změn doznaly i zbraně. Je na ně lepší pohled a hlavně co se Locustů týče, jejich zbraně by měly víc odpovídat tomu, k jakým materiálům mají jako podzemní rasa přístup. Tak to aspoň stojí v propagačních materiálech a upřímně nevím, jestli tomu tak skutečně je. Nicméně takový Hammer of Dawn je pořád stejně super a díky novému nasvětlení a více polygonům nepřátel, je paseka s ním způsobená ještě působivější, než tomu bylo předtím.
Singlplayer máme za sebou a tak se pomalu dostáváme k multiplayer, který zde samozřejmě nechybí. Začal bych kooperativním hraním na jedné konzoli, což bylo jedním z poznávacích znamení Gears of War. Kampaň tak můžete jít sami anebo s kamarádem po svém boku. To vše na rozdělené obrazovce, což je podle mne jeden z mínusů. Při hraní je obraz rozdělen horizontálně, ale to byl i předtím. Škoda je, že se obraz smrskne na formát 4:3, takže není až do kraje. Díky tomu máte menší obraz a menší přehled o hře. Když si zapnete titulky, ubere to hráči nahoře zase nějaké to místo a pokud dostanete achivement, kterých je opravdu požehnaně, má problém spodní hráč, který má přes celou obrazovku oznámení. Na tomhle si mohli dát tvůrci víc záležet, a když už ne změnit rozdělení na vertikální, tak aspoň přizpůsobit obraz širokoúhlým televizím a fullHD rozlišení.
Multiplayer ale není jenom o hraní s kamarádem, ale hlavně o bitvách po internetu. V tomto ohledu jsem bohužel moc praktických zkušeností neposbíral, protože novinářskou verzi měl jenom omezený počet lidí a potkat někoho na hraní čehokoli přes internet byl nadlidský výkon. Budete tak muset vzít za vděk konstatováním, že matchmaking vypadá hodně dobře a rychle, hrát budeme 19 klasických map přepracovaných pro Xbox One a k tomu budeme moct využít šestici herních módů, kdy nechybí King of Hill nebo mód 2v2. Hrát se bude dát jak kooperativně, tak i všichni proti všem v Team Deatchamtch.
Ještě před závěrečným hodnocením bych si dovolil drobnou rekapitulaci toho, co všechno nabízí Gears of War Ultimate edice. Takže je to předělaný první díl série a pět nových kapitol, fullHD grafika s 60 FPS, spoustu přídavků ve formě skinů zbraní a postav, multiplayer a v neposlední řadě i možnost, pokud si tedy zahrajete do konce roku, dostat všechny díly série Gears of War v rámci zpětné kompatibility. Jako bonus pak získáte přístup do betaverze Gears of War 4, která se uskuteční na jaře.
Verdikt
Gears of War Ultimate edice dostála všem slibům a milovníkům Marcuse Fénixe nabízí tu pravou vzpomínkovou zábavu s celou řadou přidaného obsahu. Není to tedy edice určená pouze pro nováčky, kteří z nějakého důvodu první díl minuli, ale potěší i ty, kteří třeba hru již několikrát dohráli. Je to prostě věc, kterou musí mít každý. Jediným mínusem tak zůstává fakt, že předělání druhého a třetího dílu se bohužel zatím nedočkáme.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.






























