Recenze: Gods Will Fall

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 4.2.2021, 6:39

Publikováno: 4.2.2021, 6:39

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3096 článků

„Už toho máme dost! Copak musíme pořád poslouchat ty křeny nahoře? Nespočet generací jim sloužíme a stejně je to málo. Kdybychom se rozpůlili, sešlou na nás kletbu, že jsme se nerozčtvrtili. Poslušně skládáme slib oddanosti a když nějaký lehce retardovaný vesničan nepochopí otázku napoprvé, zahubí ho i s rodinou. Navíc jsou nenažraní a na obětech berou víc než daňový úřad. To musí skončit teď hned. Kdo se nebojí zubaté s brouskem v ruce, nechť se okamžitě nalodí. Čas bohů se chýlí ke konci!“ Tak pravil vůdce keltských bojovníků a jal se chopit kormidla vstříc jisté smrti. Nebo, že by ne?

Však na to přijdete sami, pokud se vydáte na zdánlivě ztracenou pouť za likvidací deseti tyranský bohů. Deep Silver pomohlo k vydání poměrně primitivnímu projektu Gods Will Fall. Ten na první pohled využívá zvýšené obliby mytologických témat, akorát se tentokrát opírá o méně slavné kelty. Ti mají drahnou dobu problém se svým božstvem a kdyby to okolnosti dovolily, raději by emigrovali na Kubu nebo směr Severní Korea. Pomyslný kalich trpělivosti se jednoho dne rozlil a hrstka nejodvážnějších naskákala na loď poháněnou utrpením, hořkostí a touhou po pomstě. Vody kolem těch nejvyšších jsou však neklidné, a tak z hrstky zbylo jen osm hrdinů.

V této fázi by hra měla poměrně velké množství koncepčních řešení. Dala se pojmout jako kooperační multiplayer, jako tahová strategie nebo jednoduše jako hack and slash rubačka. Studio Clever Beans však zůstalo věrné singleplayeru a koncept postavilo jako roguelike dungeon. Po mapě se bojovníci vždy pohybují spolu, ovšem vstříc nadlidské síle chodí vždy jen jeden. Což je trochu proti funkčnosti. Přeci jen, celá parta by obrovského pavouka nebo divočáka udolala spíš. Na druhou stranu. V případě selhání jednotlivce se grupa poučí a může na odvetné tažení poslat někoho vhodnějšího. Nebo tam nebožáka nechat a vrátit se pro něj se silnějšími zbraněmi a schopnostmi.

A na tom celém Gods Will Fall stojí. Na procedurálně generovaných postavách, které nespojuje jen touha osvobodit klan od útlaku, ale také různé vztahy. Ať přátelské nebo dokonce rodinné. Objevují se psychické slabosti, strach, noční můry a na druhé straně sounáležitost, vzájemné sympatie a hrdinství. Například urostlá válečnice před jedním dungeonem propadne depresi, ale u jiného vykáže abnormální schopnosti. Chraň bohy někdo ještě vyšší, kdyby náhodou přišla o toho vychrtlého trpaslíka vzadu. V tu chvíli přesedlá na vyšší úroveň a nepřátele klátí jednou ranou. Hierarchie skupiny je na podobně malý projekt velice dobrá. Nutí k zamyšlení nejenom v rámci použitelnosti jednotlivých postav, ale také s ohledem na budoucí postup. Protože při prvním průchodu nejspíš brzy skončíte.

Mapa je zcela přístupná. Jsou na ni vyznačení bohové a významnější místa. To znamená, že každý správný válečník vezme útokem nejbližšího protivníka. Následně kouká jak pijan na zavřenou hospodu, když ztrácí jednoho parťáka za druhým. Mapa sice prozrazuje místa bohů, nikoliv však jejich obtížnost, typ úrovně a tuhost protivníků. A můžete vsadit válečnou helmu, že nejbližší dungeon rozhodně nepatří mezi nejlehčí. Ne, že vás čekají mnohá opakování, vy jste k nim dokonce odsouzeni v rámci poznání prostředí. Běžně bývám nervově vypjatý, pokud mě titul nutí zahodit hodiny hraní. U Gods Will Fall tomu tak ale není, protože mě princip dobývání území neskutečně bavil.

Houževnatost bosse je otupována hned od prvního kroku v dungeonu. Bozi jsou napojeni na prostředí a svou osobní stráž napříč levelem. Tedy čím víc toho pobijete před osobní konfrontací, tím méně práce s tyranským uzurpátorem. I zde platí, že opakování je klíč k vítězství. Strážci mají zakódovány pohyby, které se opakují, narazit tak můžete jen s nesprávným válečníkem. Ve chvíli, kdy bůh padne, jeho pokořitel se vrátí do skupiny jako hrdina. Je mu napsán kus osobního příběhu, pokud nějaký byl, vrátí se s ním ztracený spolubojovník a nechybí ani bohatá odměna. Tu je možné zužitkovat pro více postav, přičemž získaný předmět nebo materiál může dojít využití v dalším levelu.

Ve své podstatě je herní doba na pár hodin, ale díky častým úmrtím projde časomíra mnoha násobky. A pakliže musíte absolvovat celou hru znova, může se hodinový stroj i pořádně splašit. Příště totiž dorazí noví hrdinové a ti jsou poskládáni zcela rozdílně, než jste byli zvyklí. K rupnutí nervů nejspíš dojde častěji než často. Dejte si pozor na prořídlé vlasy, vysoký tlak a herní příslušenství, ať nic ze zmíněného nedojde k úhoně. Zvědavost však udělá své a dříve či později to zkusíte znova. Zatím jsem u třetího pokusu a nejspíš nebude poslední. Ztráta klíčových hrdinů odsuzuje zbytek skupiny k úhynu a já si říkám, že by kooperace nakonec nebyla vůbec špatná. Hratelnosti chybí malá berlička. Úplně prťavý pomocník, který by klidně nahradil použití magických předmětů. Mnohem víc totiž zužitkujete zbraně druhých, ale to už je na herním vkusu.

Kdybych měl vybrat ze všech dobrých rad jednu, nezdržujte se u jednoho dungeonu. Jednak není nutné krmit frustraci a pak se zbytečně okrádáte o pestrobarevný level design. Nejbližší kopky tak možná nevypadají, ale jednotlivá grafická řešení by vystačila na pět her. Výtvarná stylizace je na pomezí mála polygonů, lehkého komiksového nádechu a ruční malby. To znamená, že občas nevíte, jestli vidíte pavoučí sítě nebo zbytek smrkanců, ale to vůbec nevadí. Atmosféra má pohádkový šmrnc, přičemž hned několik bohů přijde s hororovým podtónem. S ohledem na můj pokročilejší věk bych uvítal alespoň malou mapu světů. Klidně i postupně odkrývající se, protože pár výletů pod zem vede do obsáhlejších bludišť, kde se lehce zapomene nějaký ten rukopis a pomocný prvek.

Jestliže se do světa mečů, seker a ztracených válečníků vydáte, nečeká vás jen chytlavá hratelnost, zvučný soundtrack a možný nervový kolaps, ale i rozhodnutí o výběru edice. Základní hra je jistě dostačující a cenově adekvátní k obsahu. Nicméně verze Valiant má hned tři bohy navíc. S nimi i další zbraně, nové typy keltských bojovníků a speciální dovednosti. Za dvě stovky vrchem to rozhodně stojí.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Keltové mají plné přilby krutovlády bohů, a proto vyráží na sebevražednou misi za svobodou. Jestli vám nevadí opakovat již hotové a nejsilněji se cítíte s pořádným železem v ruce, jste ideální velitelé bojechtivé tlupy. Gods Will Fall se dobře hrají, překvapují sociálním systémem postav a těší pohledným zpracováním. Místy si sice hrají až na příliš velké drsňáky a komplikují život absencí pomocných prvků, ale to jim neubírá na atraktivnosti a hratelnosti.
14. 10. 2021 • HusekD0

RECENZE: Insurgency: Sandstorm

Hráči akčních her mají na výběr z nepřeberného množství titulů. Pokud se zaměříme na online hraní, tak zde máme hlavní favority v titulech jako Call of Duty, Battlefield, nebo například Apex. Všechny tyto moderní hry jsou zaměřené na široké publikum a to sebou přináší nepříjemný nešvar. Aby se zavděčili co nejvíce hráčům, tak vývojáři své tituly zbytečně ulehčují. U střelby jen stěží narazíte na recoil, UI celé hry bývá přeplácané všemožnými...

»
10. 10. 2021 • HusekD0

RECENZE: Death’s Door

Vrány byly odjakživa symbolizovány jako zvířata, která se pohybují v blízkosti smrti. Ve hře Deaths Door šli vývojáři ze studia Acid Nerve ještě o krůček dál a udělali z vrány samotného smrťáka.  Není to pro vaši postavu nic výjimečného. Je to jen každodenní rutinní práce, u které nepočítáte s žádnými komplikacemi. Začátek vaší cesty se line v pochmurné, až noirové atmosféře. Přicházíte do práce za doprovodu krásné klavírní hudby a než se stihnete rozkoukat,...

»
06. 10. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Far Cry 6

Jedno je jisté. Ubisoft si svým rozhodnutím zrušit české lokalizace u her mnoho fanoušků nezískal. Spíš bych řekl, že hráče ztratil. Nicméně v celosvětovém měřítku ho to asi moc netrápí, protože situace se zatím nemění. A je to docela škoda, protože vydání další z jeho nejoblíbenějších sérií, je tady. Na mysli máme samozřejmě bláznivou akční jízdu Far Cry, která se na naše obrazovky vrací v rámci šestého dílu, nepočítáme-li odbočku New Dawn.

»
04. 10. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: World War Z: Aftermath

Vydávat důležité rozšíření pro akční kooperační střílečku, když před pár týdny nastoupili vetřelci a na obzoru je Back 4 Blood, to chce hodně silné prášky proti pomatenosti. Anebo velkou jistotu, že hráči si najdou cestu k tomu lepšímu. Že nechají vesmírné parazity ladem méně náročným kolegům a že nebudou chtít čekat na duchovního nástupce Left 4 Dead, s nímž se táhnou i velká očekávání. A ano, World War Z si sebejistotu může dovolit.

»
04. 10. 2021 • HusekD0

RECENZE: Tails of Iron

Krysy měli v dřívějších dobách velmi těžký život. Chyběl jim vůdce, řád a pevně dané zákony. Kvůli této rozpolcenosti čelili krysí obyvatelé neustálým útokům žabích nájezdníků. Nešlo s tímto strachem žít věčně, a proto se rozhodl povstat nový vůdce pod jménem Rattus. Podařilo se mu sjednotit veškeré krysí obyvatele a společnou silou zahnali žabí okupanty do ústraní. Po tomto slavném vítězství se stal Rattus prvním králem krysí říše. Země pod jeho vládou...

»
27. 09. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Hot Wheels Unleashed

V dobách mého dětství, což bylo ještě v minulém tisíciletí, o ni snil každý, komu sestoupila varlata. A s ohledem na dnešní korektní dobu možná i ty, kterým bobtnaly úplně jiné partie. Řeč je samozřejmě o autodráze. O tom malém vlastním závodním okruhu, kde probíhaly rodinné a přátelské souboje o mistra čtvrtého poschodí a šampióna čtvrti. Kdo nikdy nepodváděl šťoucháním do soupeře nebo sabotáží závodního speciálu, nechť hodí angličákem. Pokud mu to srdce...

»
20. 09. 2021 • SeedarCZ0

RECENZE: NBA 2K22

NBA 2K22 – král sportovních her opět na scéně. Jistě, můžete si o basketbalu myslet co chcete. Nakonec, ani já nejsem kdovíjaký fanoušek tohoto spíše amerického sportu. Nicméně, v žánru sportovních her tato série nejspíš nemá konkurenci. A to už dlouhá léta.

»
17. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC 10

Jubilea jsou fajn v tom, že se při nich většinou pořádá nějaká fajnová oslava. V herním světě se opijí tak maximálně vývojáři, ale ani hráči nestrádají. Letošní ročník rally soutěží s oficiální licencí WRC také letos slaví a to kulatým 10. dílem. Zároveň je to pro Francouze z Kylotonnu taková menší derniéra, jelikož příští ročník bude jejich poslední. Pak si značky a licenci WRC přeberou konkurenti z Codemasters.

»