Xboxweb.cz

Služba ID@Xbox má za úkol umožnit rozvoj indie scény i v rámci konzole Xbox 360 a teď už spíš Xbox One. Spousta her vypadá hodně slibně a rozhodně mají co nabídnout. Rád podpořím nějaké menší studio, když mají nějaký fajn nápad a ještě raději mám nejrůznější závodní hříčky. Proto mi velkou radost udělali EnjoyUp Games s jejich Grand Prix Rock ‚N Racing. Alespoň tedy papírově, protože materiály vypadaly skvěle a tak jsem se těšil na příjemné arkádové závody.

Herní náplň u této hříčky není, kdo ví jak pestrá. Najdeme zde šampionát, závod na čas a multiplayer. Hra více hráčů by měla u této hry hrát prim, ale zapomeňte na online zápolení. Vystačit si musíme se split screenem až pro čtyři hráče, takže Grand Prix by mohlo dobře zabavit při nějaké párty. Šampionát můžete hrát sami nebo ve dvouch, kdy na nás čeká 10 tratí inspirovaných těmi skutečnými, ale bez skutečné licence.

Tratě jsou povedené a postupně přidávají na obtížnosti. Jenom škoda, že jich není víc a celý šampionát projedete i s tréninkem za třičtvrtě hodinky. Než však budete schopni vyhrát, chvilku to potrvá. Naše formule z počátku parametry nestačí, ale díky obdrženým žetonům ji časem vylepšíme. To je asi také to jediné, co vás žene kupředu. Na druhou stranu ani to nevystačí nějak dlouho a už při třetím závodě druhé sezóny jsem měl auto vylepšené na maximum.

Velkým protivníkem budou i soupeři. Nečekejte však žádnou precizní jízdu, i oni dělají rádi chyby a klidně probrzdí zatáčku. Ještě raději bourají, nejlépe do vás, takže na oválu v Americe to ze začátku vypadá jako demoliční derby. Nejhorší na tom je, že když do vás soupeř narazí, vůbec mu to nevadí. Na druhou stranu když narazíte vy, většinou končíte v hodinách mimo trať. V tom lepším případě se dokážete vrátit na trať, v horším nastává restart závodu. Formule jaksi nerada couvá, a když je na trávě, tak necouvá málem vůbec. V případě že chcete závod restartovat, musíte zpět do menu a znovu ho spustit. Možnost restartu i za případnou penalizaci v šampionátu prostě nenajdete.

Mimo soupeřů se bude třeba vypořádat i s ovládáním a chováním auta. Autoři sice zmiňují realistickou fyziku, ale tomu se mi nechce moc věřit. Auto se ovládá divně, smyk se nedá vybrat a hlavně přichází ve chvíli, kdy byste ho nejméně čekali. Ještě bych vše dokázal pochopit z kraje hry, kdy auto není tak vylepšené, ale se všemi statistikami na maximum by jízdní model měl být jiný. Možná se nakonec závodí lépe s horším autem, které nejde hned v každé situaci do smyku a obecně je méně přetáčivé. Ještě nepředvídatelnější je kontakt s obrubníkem. Jednou vám pomůže, aby vás v jiné zatáčce poslal do nebeských výšin. Vrcholem všeho je akcelerace auta, které je prostě divné a hlavně na začátku neskutečně úmorná.

Co se technického zpracování týče, grafika hry neurazí, i když je to všechno spíš pro praktičnost než na nějaký přídavný efekt. Občas sice hra lehce zatrhává, ale není to nic dramatického. Hudební doprovod je pak příjemným doplněním, pokud tedy nebudeme počítat otravného komentátora, který jako skvělou věc ohodnotí váš smyky nebo hromadnou nehodu, kterých si užijete dosytosti.