
RECENZE GRID 2
Závodních simulátorů nebo závodních her je na Xboxu hodně, ale těch kvalitních opravdu moc není. Jasnou jedničkou je pro spoustu z vás série Forza. Dneska si povíme, jestli GRID 2 dosáhl kvalit Forzy nebo se spíše podobá jiným závodním hrám. Značka Codemasters by měla být zárukou kvality a tak uvidíme na dalších řádcích.
Jako velký fanda závodních her jsem si nemohl tuto hru nechat ujít. Vývoj série sleduji už z dob PC, kdy hra začínala s označení Toca Race Driver. To už je ovšem spoustu let a Codemasters se od té doby začal dostávat v žánru závodních her do naprosté elity. Poslední kousky jako F1 2012 nebo Dirt 3 jsou naprosto skvělé hry. Proto i očekávání u Grid 2 je velké.
Hra Grid 2 nás zavede na všechny možné silnice po celém světě. Prohánět se budete po milionářských městech nebo v nádherné krajině, kde vás paprsky světla a vůně moře doslova ošplouchnou. V první řadě si tedy vezmu pod drobnohled grafiku. Série Grid se vyznačuje takovou vetší barevností, až to někdy přecházelo do kýčovitosti. Grid 2 rozhodně ubral na sytosti barev a přešel do tónů, které více lahodí mému oku. Auta i krajina jsou vykresleny opravdu působivě a po grafické stránce nemám hře co vytknout. Autoři se kasali, že do hry zasadí i skvělé grafické efekty. Jedním z nich je i dým od spálených pneumatik. Doslova jsem se bavil, když jsem najel do dýmu a nebylo přes něj moc dobře vidět, detaily prostě umějí potěšit. Co ovšem u grafiky nepotěšilo je absence pohledu z kabiny. Sice na to každý nadává, ale při online hraní nebo u svých přátel jsem zjistil, že stejně ten pohled chce každý akorát vyzkoušet a pro hraní používá pohled, s kterým se dají zajíždět zajímavé časy. Takže jsem si rýpnul a jdeme dál.
Každý a to opravdu každý hráč/jezdec závodních her ocení nejvíce hratelnost a samotné chování vozu. Hned na začátku jasná informace… Grid 2 si jde svojí cestou kvalitního arkádového ježdění. Hra má svůj styl ovládání a prostě buď vás baví, nebo ne. Rozhodně se nejedná o nějaký složitější simulátor. Vše se točí především kolem přesného projíždění zatáček, dokonalého ovládnutí smyku a trošku drzosti při soubojích. Pokud jsem u jízdního modelu, tak vám hra nenabídne ani moc nastavování obtížnosti. Vyberete si ze tří notoricky známých nabídek a je to. Osobně mě to přišlo až příliš ořezané. Požitek z hry a nekonečný adrenalin vám bude hra servírovat po celou dobu závodu. AI se řadí mezi mnou označené „podvodnické“, tedy hra se částečně přizpůsobuje vaší jízdě a podle toho jsou šikovní vaši soupeři. Pokud jedete aspoň trošku slušně, tak máte neustále souboje kolo na kolo a pokud jedete vyloženě špatně, tak soupeři trošku přibrzdí, prostě taková zakázaná týmová strategie z F1 :-). To ovšem hru nijak neshazuje a pro běžné hráče je to jistě dobré a ti hardcore si na to musí zvyknout nebo hrát jiné hry. Samotná obtížnost je i na střední volbu poměrně obtížná a hra vás bude nutit trošku soupeře popošťouchnout a dost závodů opakovat, jelikož jiné než první místo přece neberete.
Nedílnou součásti hratelnosti a požitku z jízdy je poškození. Série Grid si uchovala možnost „totálního“ poškození, které ovšem nevidí rádi zástupci licencovaných značek automobilů. Přeci jenom nechtějí vidět své nádherné auta nějak pomačkaná. Model poškození je celkem vyvážený, každá strkanice nebo leštění svodidel vyvolá na stupnici poškození svůj červený díl a pokud se dostaneme ke konci, tak auto už začíná neposlouchat, natáčí se na jednu stranu atd. Můžete to i poslat rovnou na seznamovací čelíčko a tam uvidíte animaci totální destrukce, ale samozřejmě už bez stupnice poškození.
Ale nezoufejte, skoro ve všech závodech na vás bude blikat dostatečný počet „flashbacků“, takže se vše nehodám vyhnete :-). Trošku mě ten systém mrzí, jelikož jich máte opravdu hodně a ještě za to systém nijak nepenalizuje.
Vozový park není úplně moje gusto. Začátek hry byl doslova utrpení v amerických „muscle“ a japonský drift plechovkách, ale postupně se to lepšilo. Auta nijak systematicky nekupujete. Hra vám je nabízí a přiděluje podle úkolů, což mě úplně nenadchlo. Nakonec jsem se ale dočkal pořádných aut. Celkově hra nabízí asi pro každého fanouška skvělý mix, takže si vybere každé motoristické srdíčko a případně to zachrání DLC.
Když už jsme u těch aut, tak zejména v kariéře si je můžete trošku ladit a tunit. Chápejte spíše přidávat loga partnerů, změnit barvu a vyměnit kola. Zejména loga partnerů mají svůj vliv na získané kredity (fanoušky), jelikož každý partner má pro vás svoji nabídku. A jdeme na to nejzajímavější (nebo ne?) Kariéru.
Kariéra je hnacím motorem této hry. Ubylo trošku informací a té omáčky kolem příběhu a vaší osoby, což jsem kvitoval pozitivně. Rovnou se pustíte do závodů a jak jinak než jako začínající lama. Postupně budete odemykat tratě a auta a na každém kousku je finálová meta, kde se vaše kariéra přehoupne do dalšího levelu. Aktuálně bude vaším měřítkem popularity počet vašich fanoušků, které budete nabírat za své úspěchy, styl jízdy nebo plnění bonusových úkolů pro partnery/sponzory. Tím pádem máte na nejbližší „podzimní“ večery o zábavu postaráno.
Z těch zajímavostí bych ještě zmínil multiplayer. Na jedné konzoli si můžete vychutnat i splitscreen, který se ve hrách objevuje čím dál méně a zrovna u závodních her je to naprosto skvělá fíčura :-).
Komplexní multiplayer jsme ovšem nevyzkoušeli. Nicméně se na něj moc těšíme a rozhodně vám o něm informace přineseme a dokonce si i zasoutěžíme. Určitě se těšte na možnost streamu na Youtube a další featury kolem vašeho týmového klubu.
Verdikt
Hra mě opravdu hodně bavila a v arkádových hrách se zařadila v mém pohledu na jasné první místo a nechala za sebou podobné hry, jako Test Drive nebo NFS. Asi bych to nejvíce přirovnal k Forza Horizon po stránce ježdění (asi mě i více Bavil Grid 2), ale s výrazným ořezáním nastavení. Grid 2 vás bude určitě bavit a rozhodně to patří k tomu nejlepšímu, co v dané kategorii můžete najít.| skvělá hratelnost | AI |
| úžasný multiplayer | flashbacky |
| podpora hráčů | |
| racenet |
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
























