Xboxweb.cz

Trvalo to dlouho, ale ten den konečně nastal. Asi není hráče, který by neslyšel o roguelike titulu z produkce Supergiant Games jménem Hades. Ten si svou cestu probojoval na všechny platformy, jen na Xbox se mu stále ještě nechtělo. Nyní jsme se ho po roce a půl dočkali také na naší platformě, a rovnou v rámci Game Pass. O co jsme to ale vlastně byli celou dobu ochuzeni?

Ve hře Hades se ujmete role nezbedného syna vládce podsvětí Háda jménem Zagreus. Toho už nebaví přebývat v přepychovém paláci v Tartaru, a tak se rozhodne vydat se za svými příbuznými na Olymp. Hades nicméně se synovým počínáním až tak úplně nesouhlasí a rozhodně mu neumetá cestičku až do sídla bohů. Začíná tak náročná cesta skrze podsvětí, které je plné nástrah – a to jak v podobě démonických přisluhovačů, tak nekompromisních pastí.

Žánr roguelike je postavený na marném snažení, pomalém postupu a neustálém umírání. Jen obtížně bychom pro něj hledali lepší zasazení než mytologii antického Řecka, jež je těmito motivy protkána skrz na skrz. Zagreova smrt a jeho opětovné znovuzrození proto nemusí autoři ze Supergiant Games nikterak složitě zdůvodňovat, stejně jako celou řadu nadpřirozených schopností – vše už za ně napsali Řekové s mnohem bujnější fantasií. To ovšem neznamená, že by se jednalo o nudu se známým koncem. Příběh citlivě využívá známé postavy řecké mytologie, jako je například Achilles či Sysifos. S nimi můžete na svých toulkách prohodit pár cynických slov, která umí vykouzlit úsměv na tváři.

Kořením postupu hrou jsou souboje s bossy. Na každého platí něco trochu jiného a jen výjimečně se stane, že si se svým protivníkem poradíte hned na první pokus. Při každém vašem setkání vás budou popichovat vašimi předchozími neúspěchy, stejně tak se od nich dočkáte výčitek v případě, že je porazíte a znovu se s nimi shledáte v Hádově paláci, který slouží jako výchozí bod vašeho putování. V něm můžete kromě konverzací a vylepšování vašich schopností například zvelebovat jeho interiéry či se jen tak pomazlit s legendárním Kerberem. Teda jen s tou jeho hlavou, která se ráda nechá podrbat na bradě.

Se smrtí pracují autoři hry Hades doslova na jedničku. Po každém návratu zpět domů vás čekají nejen nové možnosti konverzace s místními postavami, které citlivě reagují na váš postup ve hře, ale také vám odemykají další a další možnosti, což ze smrti nečiní frustrující zážitek, ale otevření dalších možností ve hře.

Design úrovní Supergiant Games taktéž zvládli velmi dobře. Jednotlivé úrovně jsou od sebe vizuálně odlišené a přináší nové překážky, s nimiž je spojena nutnost aktualizovat svůj herní styl. Rozhodně nepočítejte s tím, že si s naučenými postupy z prvních úrovní vystačíte po celou dobu hraní. Na některé úrovně se hodí poctivý meč, jindy je lepší sáhnout po osvědčeném luku. O nejedno překvapení se postarají také nepřátele, kterých je ve hře požehnaně. Ať už se jedná o velké a pomalé potvory s ukrutnou silou, rychlé satyry či nevyzpytatelné lebky, stále noví nepřátelé se příkladně starají o variabilitu hry. Hades také umí zamíchat kartami například rozhodnutím dát některým nepřátelům navíc zbroj, což z protivníků, které jste původně slupli jako malinu, umí udělat pořádně tuhé oponenty.

V rámci hraní jste neustále postaveni před nutnost volby – vydáte se do dveří vlevo, které slibují herní měnu, nebo do dveří vpravo, které lákají na novou schopnost? Kromě výběru cesty je každý průchod unikátní díky pečlivému dávkování schopností, které vám propůjčují jednotliví bohové z Olympu. Jednou vám tak na vaší pouti bude pomáhat Afrodita, jindy zase Zeus a do třetice třeba samotný Ares. Občas vás dokonce hra postaví před volbu mezi dvěma bohy, přičemž si musíte dvakrát rozmyslet, které božstvo chcete svým rozhodnutím popudit – jeho trest totiž nemusíte přežít.

To pravé kouzlo se odhalí až ve chvíli, kdy začnete propůjčené schopnosti vhodně kombinovat. Objevování toho, které kombinace jsou silné a které pro změnu váš postup jen zpomalují, patří mezi jedno z kouzel Hades. Zvolené schopnosti totiž nemodifikují pouze vaše útoky, ale také herní pravidla.

Během postupu hrou neustále vylepšujete jak aktuální sestavu schopností, tak díky herní měně i ty dlouhodobé, které vaše smrt nesmaže. Obtížnost si můžete zvolit podle toho, jak se v žánru rougelike cítíte pevní v kramflecích. Příjemným překvapením je takzvaný režim godlike, který vás po každém vašem skonu učiní o trochu více odolnějším proti ranám nepřátel. Díky tomu se můžete více soustředit na příběh, pro jehož dohrání si vyčleňte zhruba 12 hodin času. Herní doba je nicméně velmi závislá od vašeho stylu hraní a vaší šikovnosti, takže není problém v Hades strávit i více než 100 hodin.

Pro samé nadšení z herních mechanismů jsem pomalu opomněl zmínit grafickou stránku, jež je laděná do manga stylu, který překvapivě ke hře velmi dobře sedne. Pestrobarevné úrovně vypadají na pohled velmi dobře, a i když vám japonská estetika příliš nevoní, rozhodně vás v případě hry Hades neurazí. Za zmínku stojí také hudební a zvukový doprovod, který je špičkový. Ať už jde o rockově laděný soundtrack, který krásně doplňuje atmosféru hry, tak samotné zvuky útoků a nepřátel, oboje vás naplno vtáhne do hry a už nepustí.

Hades je totiž krásný příklad toho, jak dotáhnout hru z žánru roguelike k dokonalosti. Perfektní vizuální stránka, do detailu propracované herní mechanismy, skvělý příběh vycházející z bohaté mytologie a nenudící hratelnost – to jsou jen některé z předností, kterými Hades oplývá. V roce 2018 se bezesporu jednalo o jednu z nejlepších her roku a svůj titul si bezesporu zaslouží i s odstupem času, kdy si jej můžeme vychutnat na platformě Xbox v rámci předplatného Game Pass.