Xboxweb

Pokud to nevíte, tak EA Originals je program Electronic Arts, kde dávají prostor menším studiím splnit si jejich sny a přinést do herního světa nějakou zajímavou novinku. Touto cestou šly například i dvě skvělé kooperativní hry A Way Out nebo It Takes Two. A další hrou, která mě zaujala, bylo čarodějnické Immortals of Aveum. Přeci jenom letos jsme si kouzlení užili ve velice povedených Hogwarts, tak proč tentokrát nezkusit FPS akci.

Svět Aveum je plný magie, kterou dokonce můžeme i sami vidět, protože je prezentována magickými cestami linoucími se skrze celý svět. Vyžít se dá ke všem možným činnostem, které dokáží pomoct v lidském pachtění se za štěstím, mocenské boje nevyjímaje. A právě kvůli magii mezi sebou bojuje hned pět království o moc a vliv nad zdejším světem. Ovšem stejně jako je nekonečná magie, je nekonečná i válka o ní.

Náš hlavní hrdina Jak se války nijak neúčastní. Jeho kastovní postavení je velice nízké, jelikož se narodil jako mudla, tedy někdo, kdo neumí čarovat a do války se mu tak úplně nechce. Přeci jenom sdílet ideové hodnoty vládců není pro prostý lid snadné. Dělá tak co se dá, aby uživil sebe a také své kamarády, kteří jsou jako jeho rodina. Znáte to, krádež sem, malá domů támhle… Do této „idylky“ mu ale vlétne nepřátelský bombardér, který jedním úderem zničí vše, co Jak vybudoval.

Na jednu stranu mu toho dost sebral, ale na tu druhou v něm události probudily až nečekaně silné magické dovednosti. Shodou okolností se kolem motala generálka zdejších sil, a protože Jak už nemá moc co ztratit, a touží po pomstě, přidá se do armády. Je to takový ten přidrzlý týpek, co má problém s uznáváním autorit, háže jednu hlášku za druhou, a dokonce by se dal označit za mladého floutka, který ne všem hráčům bude úplně příjemný. Mě se to všechno líbilo a jeho vtipné poznámky komentující vážné situace se mi líbily.

Vývojáři se snažili zdejší svět co nejvíce prokreslit, takže nabízí spoustu materiálů k historii, současnosti a zamýšleným plánům o budoucnosti. Bohužel hlavní dějová linka je i přes velký potenciál dost obyčejná a jak to všechno bude vám je během chvíle jasné. Ani žádné zvraty mě nedokázaly překvapit, takže příběh ve zdejší střílečce opravdu nebude to hlavní, kvůli čemu bychom ji hráli.

Koho zarazil výraz střílečka, mám pro vás velice rychlé vysvětlení. Zdejší magie se dá rozdělit na tři barvy – modrou, červenou a zelenou. Doufal jsem, že to bude prezentovat nějaké živly nebo tak něco, ale ve výsledku je modrá magie jako puška / sniperka, červená je brokovnice a zelená nějaký samopal. Výhodou je, že vám mohou dojít „náboje v zásobníku“, ale nikoliv munice jako taková.

Tempo hry je dost svižné a občas jsem si při řádění v arénách přidal skoro jako v Doomu. Na střední obtížnost je hra poměrně lehká, což neříkám často, ale i mě to tak přišlo. Na pár ran jde každý k zemi, štít vydrží docela hodně a v kombinaci se silnějšími útoky nemají nepřátelé šanci. Ani bossové nejsou nějakou velkou výzvou a jediné, v čem se liší od klasických nepřátel je, že mají více života. Kde jsem se opravdu zapotil, bylo ve výzvách. Ty jsou variací na hordu, kdy v rámci úrovně čelíme několika vlnám stále silnějších nepřátel. Po jejich poražení získáme nějaký zajímavější kus vybavení.

Zdejší RPG systém už snad ani klasičtější být nemůže a měl jsem trochu pocit, že upgrade zbraní a vybavení je tu tak nějak navíc. To mi ale vůbec nevadilo, protože nejsem fanouškem nějakých komplexních upgradů a dalších věcí, co zdržují od akce. Co mě ovšem mile potěšilo, byl strom dovedností. Tam jsem se klasicky nemohl rozhodnout, jakou cestou se vydám, což je prý v pořádku. Bodů není mnoho, ale když už člověk něco vylepší, hned při prvním boji cítí sílu svých rozhodnutí.

Byť jsou souboje poměrně obyčejné, jejich tempo a střelba kouzel společně s kombinací silnějších útoků mě neuvěřitelně bavila. Je to zkrátka taková pěkná oddychovka, co vypadá hodně efektně a není těžké se ji naučit. Projít to nejzásadnější, co hra nabízí, se dá za nějakých 20 hodin, ale kdo bude chtít odemknout všechny tajné místnosti, což se Jak naučí až časem nebo dohrát challenge, jistě se ve hře zdrží klidně i jednou tolik.

Co by nás mohlo od hraní odradit? Určitě to bude technické zpracování. Immortals of Aveum jsou jednou z prvních her, která běží na novém Unreal Engine 5 a nebudeme si nic nalhávat, není to žádný zázrak. Ano, jsou tady pasáže, kdy hra umí vypadat opravdu hodně pěkně, což platí i pro sesílání kouzel a souboje. Celou dobu jsem však měl pocit, že buď vidím trochu rozmazaně nebo ta grafika je nějaká divná. Jak se nakonec ukázalo, B je správně.

Aktuální konzole totiž podle všeho mají problém s nedostatkem výkonu nebo je UE 5 zatím dost špatně optimalizovaný, protože na konzoli Xbox Series X hra běží v rozlišení 720p / 60 FPS, což je následně díky funkci FSR od AMD upscalované na 4K rozlišení. Slabší sourozenec Xbox Series je na tom ještě hůře, protože zde je rozlišení v dnešní době pouhých 436p, takže tu starou televizi, co jste měli doma po babičce, jste nemuseli vyhazovat. Na tenhle skvost by ještě bohatě stačila. A s tím se pak veze všechno ostatní, jako je místy hodně divné nasvícení scén, ne úplně pasující synchronizace rtů k tomu, co se zrovna říká a další věci. Naštěstí jsem se při hraní nesetkal s bugy nebo nějakými záseky, tak aspoň něco.

Velice příjemně mě překvapil soundtrack. Kombinace všech možných hudebních stylů hře neskutečně sedí a výborně oddělují dění na obrazovce. Příběh a klidnější částí jsou takové více orchestrální, souboje pak nabízejí podstatně svižnější hudební žánry, které si však netroufnu jmenovat. Občas jsem až zapomněl bojovat a spíš jsem se soustředil na hudební linku než na to, že po mě nepřátelští lučištníci střílí.

Máme tak před sebou další zajímavý titul z líhně EA Originals, který však tentokrát na své úspěšnější sourozence ztrácí svou přílišnou sázkou na jistotu. Přitom ze zdejšího příběhu se rozhodně dala vymáčknout o dost zajímavější linka, která by doplnila výborné souboje. Ještě více však hru sráží její technická část, kdy sázka na novou technologii nedopadla dle přání. Ne, že by hra byla vyloženě ošklivá, to ne, ale vzhledem k aktuální titulům jde opravdu jenom o lehce nadprůměrné dílko. A to vlastně platí i pro výsledný celek, který sice dokáže zaujmout, ale pokud vás nechytí, hodně rychle mu dojde dech, a to žádné kouzlo neodvrátí.