Recenze: Mad Max pro Xbox One

Autor: Josef Brožek Publikováno: 5.9.2015, 23:12

Publikováno: 5.9.2015, 23:12

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 748 článků

Mad Max je kultovní filmová značka v Austrálii, která má svoje počátky už v roce 1979 v hlavní roli s australským rodákem Mel Gibsonem. Film Mad Max se odehrává v blízké budoucnosti po válce, kde se státy za velkou louží snaží vyhrát monopol s Ruskem a Čínou nad těžbou ropy, a tak získat nadvládu nad trhem s palivem. Nicméně válka má katastrofální následky a tak z raketových přestřelek zbyde ze světa jen holá pustina tu nic tam nic. Přeživší se zuby nehty snaží držet na životě, což znamená být rychlý, což znamená mít auto, a to pak znamená mít palivo. Kdo nemá palivo, nejede, ten neujede a kdo neujede, tomu hrozí napadení motoristickými gangy honícími se za palivem, obživou, ženami a vodou. První díl dle nás spíše přinesl více otázek než odpovědí a až teprve druhý díl, nám dal pochopit, co se tady vlastně jedná. Konec konců první díl vlastně ani nebyl moc o Maxovi, jen jsme po celou dobu snímku měli možnost přihlížet, jak zešílel. Gangy mu zabily všechny přátele a celou rodinu, čímž vznikla jeho chuť po pomstě, ukradl policejní stíhač sestrojený z unikátních součástek, a tak se stal osamělým jezdcem, jezdil pustinou, vraždil všechny členy gangů a honil se za palivem, protože kdo jede, přežije.

imageDruhý film už byl o něco zajímavější a do dnes je i oblíbenější, protože už je celý o Šíleném Maxovi. My se tu ale o druhém dílu bavit nechceme, že jo? My se tu chceme bavit o herním zpracování coby alternativního druhého dílu, které si jen a pouze bere jádro z druhého dílu, ovšem s pokračováním nemá vůbec nic společného. Takže komu se nelíbilo, kam se série po jedničce posunula, má možnost dát univerzu druhou šanci a vychutnat si úplně jiné pokračování s úplně jiným příběhem. Každopádně upozorňujeme, že Max o svoji rychlou káru, co v jedničce ukradl, přijde taky, stejně tak jako ve druhém snímku. Ten videoherní Mad Max začíná tak, že honíte partičku imbecilů, a když už si myslíte, že ji máte, tak vás přepadne big boss pustiny a zmlátí vás do krve vaší brokovnicí. Během toho, co odjíždí, se zvednete a přijdete mu na jeho palubu nakopat pozadí. To vyvrcholí v to, že mu zaříznete motorovku do lebky, zmydlíte pár potetovaných magorů a jdete si hledat svoje ukradené fáro, jež vám záhy rozmontují a sešrotují, jak vám poví váš nový pomatený skřetí společník, Chumbucket.

Chumbucket bude vaším nepostradatelným společníkem na rozsáhlých cestách, protože zná pokročilou automechaniku a postaví vám zbrusu nové vozidlo, které bude zároveň sloužit k boji za jízdy. Auto si budete i pokročile vylepšovat, a to jakoukoliv jeho část. zlepšíte tak akceleraci, maximální rychlost, útok (třeba tím, že na auto namontujete ostny, radlici nebo vyrobíte zbraně pro Chumbucketa, který jezdí vždy s vámi, pokud zrovna neřídíte nějaké jiné, ukradené vozidlo), obranu (lepším pancéřováním apod.), skin, nebo třeba zbraně, jež ovládá Chumbcket během jízdy, kdy jezdí s vámi, nebo některé, které zase ovládáte vy během jízdy jako třeba odstřelovačka a brokovnice, k čemuž některé ze zbraní můžete používat i při boji na vlastní pěst (odstřelovačku ne), ovšem náboje jako v každé postapokalyptické hře jsou tu vzácnější než zlato. Takže vaším hlavním bojovým nástrojem budou vaše pěsti.

„Osobní“ soubojový systém je velmi podobný tomu z Batmana, kdy máte ve správnou chvíli zmáčknout to správné tlačítko, jež se objeví nad nepřítelem. A není to jediná podobnost. Teritoria, kde se nepřátelé objevují, jsou rozmístěná na velké členěné mapě, kde jejím ničením a zabíjením velitelů snižujete vliv v dané oblasti. To si zase bere ze Shadow of Mordor. Vlastně ani Batman ani Shadow of Mordor není velká náhoda. Všechny tři hry totiž včetně Maxe zašťituje vydavatel Warner Bros. Na bojišti za jízdy se pak hra blíží spíše k sérii Just Cause, a to díky peru z rukou Avalanhce Studios stojící za oběma hrami. Oproti Just Cause však musíte doplňovat palivo tak, že schraňujete kanystry s benzínem, jež do auta následně dolíváte a možnosti nitra spolu s bočním zásahem do protivníka. No, a když zastavíte vozidlo Chumbucket vám ho rád uhasí a opraví, ovšem jen vaše vlastní, v kradených vozech s vámi ani nejezdí.

image (1)

Krom káry jde vylepšovat i samotný Max, a to levelováním a následným uplatněním bodů, nebo jeho schopností pomocí šrotu sloužící jako platidlo snad úplně na všechno. Sbíráte ho skoro všude u každé události na mapě. Byť je událostí a činností, jak se zabavit, velká sorta, s velikostí mapy a s cílem obsadit všechny body, ať už jakýmkoliv způsobem, za nějaký čas se zcela jistě dostane pocit stereotypu, jelikož v takovém množství začne být i deset aktivit repetitivní. A protože převážná většina se bude konat na dvou nohách, budete rádi za každou pouštní vozidlovou potyčku a výlet balónem na objevení nových zajímavých bodů v okolí a získání přístupu k rychlému cestování po mapě. Vedlejší příběhové mise, kde získáváte nová auta do garáže, lepší vybavení a upgrady pro vaše sídlo či káru jsou asi samozřejmostí.

Technicky se nám na Mad Maxovi líbily dvě věci. Celkové audiovizuální zpracování a puntičkářství. Puntičkářství? No, že třeba stopy mizí, když zavane vítr s pískem. Že se tu a tam objeví písečná bouře, nebo že je třeba doplňovat pitný režim a jídlo, aby postava přežila, i když to k technickému zpracování vlastně vůbec nepatří, ale jsou to detaily, kterých si ceníme. Na druhou stranu jízdní model není nijak světoborný a také nás fascinovalo, že se auta nikdy nepřevrátí na střechu, čímž autoři chtěli pravděpodobně vyřešit problém s jejím obracením zpět na kola. Graficky vypadá k světu, a byť by postavy mohly vypadat více filmově, jak jsme u her od Warner Bros. zvyklý, audio podklad to skvěle kompenzuje.

Vcelku nás překvapuje, že Mad Max není tak béčkový, jak ve skutečnosti vypadá. Technicky je zmáknutý skvěle, všechno tu funguje, tak jak má a až na v polovině hry přicházející stereotyp tu najdete i mnoho možností, jak se zabavit. Vlastně je to takový velký, hodně otevřený Mordor bez koridorů vyšívaný Far Cry přitažený Batmanem. Což se nám líbí. Průběh bojů jsme si sice představovali úplně jinak, ale špatně to také není. Multiplayer nám vyloženě nechyběl, leč si pustina o připojení kamaráda přímo říká, jenže to od Warner Bros. čekat prostě nemůžeme. Sice bychom rádi využívali spíše střelné zbraně a pár věcí bychom jistě vytkli, jenže my se skvěle bavili, a protože na hře nic evidentně špatného není, dáváme takové hodnocení, jaké vidíte níže. Ať už jste fanoušci Mad Maxe nebo ne, koupi určitě zvažte, tady se bude bavit psotě každý, tohle je áčko jako víno.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Béčkově tvářející se áčko pro všechny se vším s nekoherentním příběhem beroucí si základy jen z prvního dílu Mad Max z roku 1979. Máte rádi Far Cry? Máte rádi Shadow of Mordor? A k tomu máte rádi postakalyptickou jízdu na čtyřech kolech? Směle do toho a půl je hotovo, no a pak ten drobný stereotyp...
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»