Recenze: Mortal Shell
Publikováno: 18.8.2020, 19:51
Sociální sítě
O autorovi
Lukáš Urban
Je autorem 3326 článků
Ve hrách, všude jako jinde, platí obecná paušalizace. Proto líbí-li se vám série Dark Souls, automaticky se předpokládá, že máte nahráno Sekiro, Code Vein, Necropolis, The Surge či Lords of Fallen. No, pravda je trochu složitější. Z těžko stravitelné RPG větvičky se stala macatá větev, která navzdory totožným prvkům nabízí rozdílné herní zážitky a obtížnosti. A zatím, co svět velkých titulů čeká na Elder Ring, malý tým veteránů servíruje Mortal Shell.
Při sumarizaci záporných bodů jsem měl hodně dlouho v paměti skripty. Jsou všude. Ať už jdu kolem sedících poutníků nebo se plížím středověkými ruinami. Fiktivní senzory posílají protivníky s naprostou přesností, což se dá později využít pro rychlejší průchod nebo naučení daného sektoru. Ale jsou místa, kde to vyloženě leze na nervy. Například v členitých katakombách zbývá jen couvat, protože snaha popoběhnout povzbudí i ty, kteří nemají šanci vás vidět. Jindy, abyste se dostali dál, musíte vyrazit na sebevražednou misi za otevřením dveří. Šance na přežití je minimální. V rozsáhlé hale se probudí k životu úplně vše, včetně ostřelovačů v neckách.
Naopak se mi hodně líbí postupné seznamování s předměty pravidelné konzumace. Ať už jde o kouzla, uzdravující materiál, transformace nebo pitomé hraní na loutnu. Čím častěji se tím či oním hrdina zabývá, tím více o prvku ví a je větší šance, že se brzy seznámí s lepší variantou. Nakonec tak dokáže rytíř lépe měnit zbraně, formy a cestovat mezi lokacemi. Proto se nebojte vylepšovat, léčit a používat vše, co inventář nabídne. Stojí to za to.
Verdikt
Schovejte šrajtofli, nechte skořápky na ulici a raději se pusťte do těch mrtvých. Sice místo peněz ztratíte nervy, ale pocit z vítězství bude daleko lepší. Malý nezávislý projekt překvapuje zpracováním, zajímavými prvky v soubojovém systému a přístupnou hratelností. Nadále platí, že žánr hardcore RPG není pro každého, a tak to má být. Ovšem Mortal Shell zná své místo. Proto se zaměřuje na zlatou střední cestu, po které dojde klidu i leckterý nováček.
RECENZE: Dragon’s Dogma II
Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...
Recenze: Outcast: A New Beginning
„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...
Recenze: Valiant Hearts: Coming Home
Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...
Recenze: The Outlast Trials
Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...
Recenze: Tram Simulator: Urban Transit
Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...
RECENZE: New Star GP
Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...
Recenze: Classified: France ’44
Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.
Recenze: Food Truck Simulator
Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?
