
Recenze: Ori and the Blind Forest: Definitive Edition
Pamatujete si naší recenzi z minulého roku na Ori and the Blind Forest? Onehdy jsme napsali: „Krví obyčejná plošinovka, srdcem tužší hra, navenek nepopsatelný zážitek s dokonalou atmosférou, vizáží a důvodem proč hru koupit. V malém Orim jsme se nespletli, je perfektní a ještě dlouho na něj budeme vzpomínat. Konečně má Xbox malou hru s velkým jménem.“. Do dnes se náš názor nezměnil. Ori je pořád malou hrou s velkým jménem a teď ještě autoři dostali překvapivý nápad vydělat znovu. Čáry máry fuk a Ori and the Blind Forest Definitive Edition je na světě.

Tak nějak jsme se rozhodli stejně jako u většiny remasterů a reedic, že hru jako takovou znovu hodnotit nebudeme, ale zhodnotíme poměr cena/výkon, respektive to, jaké množství obsahu dostaneme za určitou sumu peněz. Prodávat hry znova znova a znova s novou cenovkou je teď totiž strašně moderní. Vývojáři z Moon Studios na to jde s Ori and the Blind Forest jinak. Vzhledem k tomu, že samotná hra vyšla minulý rok, tak nová definitivní edice obsahující nové levely a schopnosti je o stovku dražší, a to pro majitele předchozí hry, že za tu samou stovku mohou upgradovat svoji starou hru na novou „definitivní edici“. Více méně příjemné gesto.

Definitivní edice není Ori + DLC. KOri and The Blind Forest totiž žádné DLC nevyšlo, tudíž jde spíše o takové Director’s Cut, tedy tzv. vystřihovánky, kde se objeví krom celé původní hry i další bonusový obsah, co se v minulosti neobjevil. Jde o nové oblasti, nové poschovávané prvky, nové schopnosti, více příběhových sekvencí a cutscén a můžete i prozkoumat minulost samotného Naru, což je ten roztomilý medvídek, co se vás na začátku ujal a kamarádil se s vámi. Poslední novinkou je příjemné zjednodušení přechodu přes lokace, protože se nyní můžete do všech lokací teleportovat skrze studně. Nové schopnosti jsou dvě – Dash a Light Burst. Dash vystřeluje takové malé granáty, které nepříteli ubírají vcelku slušný počet životů a Light Burst vás po nabití obrovskou rychlostí vystřelí kupředu a zároveň také uděluje poškození.

Definitive edition však trpí dvěma problémy. Ten hlavní je, že jste-li hráč, co už Oriho na plno dohrál, tak se budete nejspíše rozčilovat, že abyste se dostali k k novému a bonusovému obsahu, musíte začít hrát znovu od začátku. Sice tu je možnost „vysosnout“ své uložené původní pozice, ovšem jen rozehrané a nikoliv dohranou hru. Čili, musíte opět zapojit své smysli a pár hodin se hraní znovu věnovat, než se k novým lokacím a schopnostem dostanete. Tím druhým je právě dlouhá doba hraní a nepřehlednost nového obsahu, kterou jsme už nakousli. Více bychom kvitovali, aby autoři přidali nový obsah jako DLC do menu a začali alternativní hru. Pokud totiž hrajete hru po tak dlouhé době jako my, ani nemáte tušení, co je nové, a co je původní a už jste na to zapomněli.

Ori and the Blind Forest je však stále stejnou hrou jen s bonusovým obsahem navíc, který navyšuje dobu hraní o dvě hodiny, a tak záleží jen na vás, jestli vám upgrade za „pouhých“ sto korun stojí. Pro nováčky asi není co řešit a do výsledného hodnocení si dosaďte stejnou známku jako u staré recenze z minulého roku. Pro ostatní, co prahnou jen po bonusovém obsahu si musí uvědomit, že dostat se k novinkám, stojí docela slušný nášup času, takže jestli volný čas zrovna na rozdávání nemáte, rozmyslete si, jestli se vám kvůli nim chce začít hrát od úplně znovu. Nám se teda moc nechtělo a nepočítáme, že by mezi vámi bylo hodně jedinců, kterým ano. Pokud máte ale hru teprve rozehranou, chcete něco víc a dokážete si odpustit jedno rychlé jídlo ve fast foodu, tak asi není co řešit.
Verdikt
Suma sumárum ta samá hra jako dříve, jen lehce "upgradovaná" a pro nováčky bez debat jasná volba, pro rozjeté hráče na uvážení a pro pardály s dohranou hrou docela šílený krok. Nikomu se totiž nechce začínat úplně od znova kvůli pár hodinám něčeho nového. Dodávání nového obsahu se prostě takhle nedělá, a za to musíme Definitivní Edici sebrat jeden bod, který jsme udělili originálu.
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.


























