
Recenze: Plants vs Zombies: Garden Warfare 2
Studio Popcap máme hodně rádi. Vývojáři začínající drobných webových hrách se propracovali až pod ručky EA na vývoj velkých her a přesto vlastních, originálních her. Popcap má talent vytvářet na pohled vtipné, v jádru jednoduché a především zábavné hry. Ještě v době, kdy pojem Plant vs. Zombies znamenal tower defense hru se zahrádkou a zombíky, za sebou vývojáři neměli moc významných her. Maximálně tu můžeme mluvit o Bejeweled a možná snad i Feeding Frenzy a Zuma. Postupně svůj infantilní humor přepracovali skrze Peggle až do podoby Plant vs. Zombies: Garden Warfare, který toho ovšem neměl tolik, co nadcházející druhý díl, proti němuž vypadá ten první spíš jako DLC. Měl svůj humor, svůj nápad, ale přece jen neměl tolik obsahu, aby u něj hráči seděli do maximálního levelu a ještě dlouho potom, jako třeba u Battlefieldu. Jenže to je trochu jiná liga. Tady žádná krev neteče a namísto ostrejch se střílí hrášek. Vítejte v Plant vs. Zombies: Garden Warfare 2.

Jak jste asi z úvodu pochopili, druhý díl Zahradní Války není žádné tintítko a oproti prvnímu dílu je nabušený obsahem. Docela nás překvapilo, kolik toho Popcap do jedné hry vměstnal a konečně jsme se dočkali i Singleplayeru, což bylo největším překvapením při zapnutí hry. Singleplayer je totiž šikovně zpracovaný tutorial, kde se postupně seznamujete s hrou, některými módy a hlavně všemi hratelnými postavami. Obtížnost se postupem hrou zvyšuje a zvyšuje a v posledních singleplayerových misích se vám tak může klidně stát, že budete i nuceni snížit úroveň obtížnosti. Singleplayer více než na multiplayer připravuje na kooperaci, kde spolu s dalšími třemi hráči čelíte nájezdům zombie, nebo před nimi bráníte různá stanoviště. K tomu všemu je singleplayer vcelku dlouhý, a to si ještě můžete zahrát za každou frakci zvlášť, protože má každá svoji. Takže vám splnění všech úkolů u obou frakcí může zajistit zábavu na několik hodin.
Je-li řeč o kooperaci, určitě vás zajímá, zda najdete ve hře i splitscreen. Najdete jej oddělený od samotného Garden Ops, kde se spojujete s přáteli, tvoříte vlastní kooperační mise, nebo se připojujete k úplně cizím hráčům a následní likvidujete zombie ve vlnách, či květinky, vyberete-li zombíky. Splitscreen je vlastně kooperativní mise, avšak určená pouze pro dva hráče na jedné pohovce s dvěma ovladači. V obou módech, a dokonce i na vlastní pěst, pak můžete zabruslit do nekonečného režimu, kde se nacpete do obřího robotického dinosaura a na vzdálené nejmenované planetě porážíte nájezdy zombíků a trpaslíků. Trpaslíci jsou zajímavou novinkou a vyskytují se pouze v tomto módu. Váš dinosaurus má dvacetinásobný počet životů a docela slušnou ránu. No a poslední částí je samozřejmě multiplayer. Nejdříve bychom však chtěli ujasnit pár věcí. Teda vlastně jednu.

Menu hry totiž neexistuje. Veškeré prostředí je kulantně řešené svým vlastním světem, nebo řekněme mapou, kde má každá frakce, tedy Zombie a Květiny, svojí půlku, na níž hospodaří. V Každé půlce je pak jakási pevnost a tam najdete veškerou nabídku celé hry, kam interaktivně vstupujete přes objekty v pevnosti. Je-li libo multiplayer? Nastavte na počítači u portálu, co chcete hrát, nebo si založte vlastní privátní match s vlastními pravidly a vstupte! Mimo jiné celá mapa s pevnostmi je jedno velké bojiště, kde se schovávají sběratelské předměty v podobě zahradních trpaslíčků, nebo truhly plné peněz odemykatelné za hvězdičky plněním denních úkolů, které najdete na tabuli v pevnosti. Dále se na mapě nachází středová vlajka, co když spustíte, zapnete událost a musíte vlajku bránit co nejdelší dobu od zombíků. Krom toho se z velké části na této mapě odehrává singleplayer, ovšem ve speciálních případech se dostanete i do jiných lokací a zajímavých misí, kdy třeba sestřelujete nemrtvé z kukuřičného letadla. Jak originální!

Teď konečně ten multiplayer. Singleplayer je totiž ve velké většině pořád to samé dokola, a tak jste rádi, že už konečně míříte do bitvy plné reálných hráčů. Vy nemusíte. Můžete to něj vyrazit rovnou, ale my kvůli recenzi singl prostě otestovat museli. Inu, po výběru patřičného módu nebo mix módu u portálu a následném vstupu do něj, se po nahrání mapy ocitnete u výběru postavy. Ke každé frakci přibyly tři nové třídy, čímž umožnily docela velký výběr postav, a tak jsme se rozhodli vytvořit jejich seznam.
![]()
Peashooter – Hrášek: pomalá a účinná střelba, rychle běhá, umí se zasadit a rychle metat kuličky hrášku a vyhazuje chilli bombu
Sunflower – Slunečnice: střílí rychleji, účinně, ale má málo nábojů, umí léčit spoluhráče, zasadit sebe sama s vystřelovat laser, pak umí také vyhodit kytičku, co v pravidelných intervalech léčí okolí.
Chomper – Masožravka: velmi silný útok na blízko, umí se ponořit do země a instantně zabít kohokoliv, střílí jed, co zpomaluje a ubírá zdraví a umí sázet zastavovací kořeny, co ubírají zdraví.
Cactus – Kaktus: pomalá, ale účinná střelba, delší doba přebíjení, staví barikády, pokládá miny a umí vyvolat létající česnek, co rychle střílí a umí shazovat výbušné kukuřice z oblohy.
Citron – Pomeranč: nová postava, nejvíce životů, středně silná a rychlá střelba z laseru, nejvyšší počet životů, až dvojnásobný, pomalý pohyb, dokáže se skoulet do kuličky, která je rychle pohyblivá a zvládne se rychle roztočit a udat namířeným směrem velké poškození, pomeranč se v běžné formě dokáže vybavit štítem a vystřelit elektrický proud, co znehybní všechny elektrické stroje v dosahu.
Rose – Růže: pomalý a slabý útok, rychlý pohyb, levituje, zastavuje čas v okolí, kam vystřelí kouzlem, proměňuje protihráče v kozu, která dostane nové schopnosti pro kozu a růže se dokáže zasadit a třikrát vyslat plošný silný útok do okolí.
Kernel Corn – Kukuřice: velmi rychlý útok a slabé poškození jednou ránou, ale když se rotační kukuřice roztočí, je lepší utíkat, umí skočit jako Max Payne dopředu a střílet pod sebe a masivně zranit okolí, hází máslo, kam následně z nebe padá smršť výbušné kukuřice a jako poslední umí vystřelit atomovou kukuřici kupředu. Náš favorit.
![]()
Engineer – Inženýr: střílí granáty, hází sonický granát, umí si stoupnout na sbíječku a do zrušení rapidně zvýšit rychlost, vytváří stojací kulomet, z něhož střílí.
Scientist – Vědec: silná laserová puška, hází přilepovací granáty, umisťuje totemy doplňující zdraví a teleportuje se
All-Star – Fotbalová hvězda: pomalý pohyb, silný rotační kulomet pomalu vystřelující míčky, staví zábrany, má schopnost rychle naběhnout do nepřátel a udělit jim zranění a vykopává výbušného zombie skřítka.
Foot Soldier – Pěšák: silný a pomalý útok, skáče vysoko pomocí rakety a tu dokáže použít i proti nepřátelům, hází jedovatý plyn.
Captain Deadbeard – Pirát: brokovnice i puška na dálku, vyvolává papouška, se stejnými vlastnostmi jako česnek u kaktusu, umí skočit do obrněného a výbušného sudu, z něhož následně vyskočí, a vyvolává stojící raketomet s poměrně účinnou palebnou silou.
Super Brainz – Superhrdina: útok na blízko a laser na dálku, dokáže se roztočit a udělovat znehybňující razantní plošné poškození, vymršťuje se kupředu a rozdává silné rány, vystřeluje super střelu na místo určení.
Imp – Skřet: malinkatý, rychlý s dvěma zbraněmi, zákeřný a zábavný, vyhazuje bublinu, co všechny zastaví a uděluje jim poškození, roztočí se dokola a rozstřílí vše kolem sebe a přivolává robotické brnění s novými silnými schopnostmi.
Každou postavu si můžete upgradovat, změnit její vzhled a neb vyměnit její schopnosti, případně změnit model postavy, a tak trochu upravit i její přednosti. To vše můžete měnit nejen v pevnosti, ale i při výběru postavy v probíhající bitvě. Všechno vylepšení, oblečky případně konzumovatelné předměty pro hru, jako oživení sebe, party, heal atp., získáváte otevíráním balíčku, co si nakupujete v pevnosti v automatu za peníze obdržené za různé aktivity během hraní a samotné bitvy. Výběr druhů jednotlivých tříd nebo tříd samotných může razantně ovlivnit výsledky hry. Postavy nejsou zrovna vybalancované, spíše se navzájem doplňují, a tak je důležité přizpůsobovat svoji vybranou postavu složení týmu.

Módy jsou v multiplayeru základní ě běžného formátu jako v ostatních hrách – Team Deathmatch, Capture the Point, Search and Destroy, Team Deathmatch Confirmed a mód na způsob Rush. Map zatím není moc, ale snad se dočkáme v nějakém updatu, nicméně líbí se nám variace map a jejich design. Každá je úplně jiná a oproti prvnímu dílu se žádná neodehrává v obyčejném městě. Je vidět, že si s designem Popcap opravdu vyhrál, protože takový smysl pro detail jsme už dlouho v žádné multiplayerové hře neviděli. Na každém rohu se něco povaluje a navzájem se s okolím doplňuje. Každá mapa je plná objektů a je radost na ni pohledět. Navíc zde najdete přednosti i Frostbite enginu, a to tak, že se tu vyskytuje částečně zničitelné prostředí. Částečně, protože některé objekty jdou zničit úplně, ovšem domy, skály, stromy a mosty ne.
Graficky je hra moc pěkná, každopádně bychom měli pár výtek k rozlišení textur, přijde nám, že obzvlášť v pevnosti působí všechno rozmazaně a kostrbatě jakoby ha byla v betě, nicméně na bojišti jsme tento dojem neměli. Animace prošly od jedničky obrovským upgradem a každá postavička se tu vtipně a uvěřitelně pohybuje. Kytičky juchají, zombíci vrčí a ptáčci na stromech cvrlikají, stačí seslat salvu kukuřic a všude je ticho. Jo, to je multiplayer v Garden Warfare 2. Když už jsme u toho cvrlikání, tak nesmíme opomenout zvukovou stránku hry. Opět se zde objevuje typická infantilita Popcapu a jakoby na některé zvuky najali bandu „naspídovaných“ dětí (nejspíš svých vlastních), nebo si ráno zalili kafe energeťákem a frčeli do práce sto kilometrovou rychlostí po dálnici dabovat hru sami, přičemž v práci zjistili, že si doma zapomněli auto. No, nám ale veškeré zvuky ke hře sedí. Jsou vtipné a minimálně výstižné a nakonec i celkové ozvučení působí se zvuky dost dobře.

Chybám se autoři naštěstí vyvarovali, občas teda měla hra slabé chvilky, ale z dvaceti hodinového hraní asi jen dvakrát. Jednou úplně spadla a po druhé jen haprovala latence, ale to asi měl výpadek náš internet. Hra celkově působí jako mnohem dospělejší bratříček předchozího dílu, díky bohu je najednou všechno mnohem přehlednější, a to i bez návodu, což je nakonec vlastně docela zvláštní, protože interaktivní nabídky většinou nefungují. Hra nabízí mnohem více obsahu a možností než první díl a především je mnohem jednodušší na pochopení. Zábava se nikam nevytratila, snad je hra ještě zábavnější, a to hlavně díky novým postavám a hromady vylepšení. Singleplayer nás nijak neoslovil a je tu třeba co pilovat a přinést víc zábavnějších a nevšedních úkolů. Koop bude bavit každého, kdo po něm touží a splitscreen se opět stává samozřejmostí. Grafika mohla být asi lepší, ale důležité je, že Plant vs. Zombies: Garden Warfare 2 je v jádru opravdu zábavná hra, která zabaví nejvíce děti rodičů, co jim zakazují hrát střílečky, kde se zabíjí lidi a zároveň pro každého, koho už střílení ze samopalů, revolverů a jiného železa už omrzelo a láká ho vyzkoušet si let kukuřičným letadlem a místo ostrých nábojů metat ve velkém kukuřici, případně se chopit nemrtvých a vyzkoušet něco pro tvrďáky, doporučujeme do tohohle dvoupólového vlaku naskočit co nejrychleji. Nicméně musíme vás varovat, že se hra hraje pořád stejně jako první díl, a tak jestli vás předešlý díl neoslovil, není důvod kupovat díl druhý. To se zase vraťte pěkně ke Call of Duty, nebo počkejte na Overwatch, to bude ještě větší zábava.
Verdikt
Plant vs. Zombies: Garden Warfare 2 se hraje stejně jako první díl, jen je větší, lepší, ještě více zábavnější, s více obsahem, ale v jádru je to pořád ta samá a neskutečně vtipná a zábavná hra. Nebavil-li vás první díl, o druhém dílu vůbec neuvažujte, ale pokud hrajete první díl ještě dnes, tak vám bude připadat oproti druhému dílu jako slabé DLC. Plant vs. Zombies: Garden Warfare 2 je totiž nabitý k prasknutí.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.






























