Recenze: RAD

Autor: CryLineT Publikováno: 25.8.2019, 12:25

Publikováno: 25.8.2019, 12:25

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 68 článků

Vše je o šancích. Při prvních informacích zvažujete šance o koupi. Po prvním zapnutí dáváte šance jednotlivým obtížnostem. A s prvním selháním toužíte po šanci na opakování. Hry jsou celé o dalších příležitostech. Zatím, co v životě se nám jich často nedostává. Ukázkovým prototypem neustálých poučení z chyb je žánr rogue-like.

Ještě, než se studio Double Fine přidalo k týmům Xbox Game Studios, spojilo síly s Bandai Namco. S jeho pomocí vydalo RAD. Hru o apokalypse. O následcích radiace vzniklých z obrovské, dvojité katastrofy. Ovšem nečekejte depresivní pustinu. Autoři Psychonauts, The Cave, Costume Quest nebo Brutal Legend nechtějí být vážní. Jejich ozářený svět je barevný a zní v něm elektronická hudba.

Osmdesátá léta jsou zpět. Neonové nápisy, VHS pásky, diskety, punkerské účesy, džínové bundy a syntetizátory linoucí se z repráků. Ta zažitá šablona tehdejších laciných filmů. V kulisách šrotiště. Se sytým nasvícením a hodně špatnými herci. Už tenkrát to bylo k smíchu, já vím. Navzdory tomu s nostalgií vzpomínáme. A s dospívajícími hrdiny pomáháme zachránit zbytky nesvětélkujících lidí.

RAD nestojí na příběhu. Daleko je Kingovo Stůj při mně. Ještě dál Rošťáci. V kůži jedné z osmi postav razíte do nehostinných oblastí, abyste nahodili zdroj energie pro kolonii. Řekla bych, že tady to končí. Důležité totiž je, že jste vybaveni speciálním darem. Dokážete pohlcovat části radiace. Málo z obyčejných květin, mnohem víc z monster. Výsledkem je, že vám co chvíli něco zmutuje. V agresivnějším případě i vyroste. A o to tu běží.

Nově získané… dary? Mohlo by být? Pomáhají v přežití. Abyste mohli projít úrovní, zdolat bosse a postoupit dál, musíte nejprve aktivovat několik soch. Ty jsou různě umístěny na mapě, kterou předem neznáte. Vždy proto chodíte po celé ploše a čelíte divným bytostem. Mapy jsou náhodně skládány. Stejně tak skladba nepřátel a následky radiace. Nikdy tak nevíte, co na vašeho puberťáka čeká.

Kouzlo neznámého drží hratelnost hodně dlouho na výši. Především mutace jsou jako vajíčko s překvapením. Jednou vyroste kobří hlava plivající jed. Podruhé vám vzplane lebka. Jindy se vlasy promění v nafouklou houbu. A při desátém pokusu možná získáte hrb, který si žije vlastním životem. Je to vtipné a naivně roztomilé. Neradi umíráte vlastní hloupostí. Na druhou stranu se těšíte, co si pro vás pustina tentokrát připraví.

Občas jsem to zabalila dobrovolně. Neseděla mi netopýří křídla. A příliš pochopení nenašly ani toxické bodce. Víte, základní zbraní je baseballová pálka. Hrdina až v průběhu hraní získá tři funkční mutace. A jak jsem brzy zjistila, útoky na dálku mi sedí mnohem víc. A tak průzkumník často padl jen proto, že jsem nedokázala využít získané dovednosti. Z bossů a z podzemních komplexů si odnášíte ještě evoluční změny charakteru. Dokáží vylepšit rychlost nebo skoky. Jindy se poštěstí být imunní vůči elektřině, ohni.

Běžně nemám ráda podobné hry. Chodit stále od začátku. Být vděčná za každou drobnost získanou postupem. A modlit se, aby můj poslední život stačil do závěru úrovně. RAD mi ale ukázal tu vstřícnější tvář rogue-like her. Obrázek, ve kterém není hanba jít znova. Kdy se těšíte na další štaci. Protože nevíte, co vám náhoda přisoudí. Dozajista za to vděčím i výtvarné stránce a melodickému hudebnímu podkladu.

Co neocením, je správa kolonie. Možnost kupovat předměty pro doplnění zdraví nebo úpravu mutací beru jako plus. Už však nevím, jak využít trezor kazet. Ty symbolizují herní měnu (nebojte, RAD nemá mikrotransakce) a doplňují diskety. Nikdy jsem jich ovšem nenasbírala tolik, aby schraňování mělo smysl. Možná jsem hloupá, ale vždy jsem vše utratila u obchodníků v jednotlivých úrovních. Hlavně disket se mi nedostávalo. A to jsou klíčem ke krytům a truhlám. Proto jsem se do kolonie takřka nevracela.

Také proč? Světy jsou krásné. Vaším působením se mění v botanickou zahradu. Co krok, to malý záhonek barevných kvítků. Ne, že bych byla ekologická aktivistka, ale vypadá to moc hezky. Bohužel, občas musíte ven i v noci. A to už tak pěkné není. V tmavých pasážích se nebezpečná místa barví do infračervené. Jako když predátor sleduje oběť. Toto barevné schéma se mi nelíbí. Je špatně přehledné a při delším sledování z něho bolí oči. Jelikož ale umírám často, tolik času v noci netrávím.

Trojrozměrná nukleární zkáza nemá hru pro více hráčů. Velká, velká škoda. Obdobné tituly mívají alespoň kooperaci a RAD by si ji opravdu zasloužil. Místo ní jsou v nabídce denní výzvy. Náplň hry je stejná, jen jsou upraveny některé prvky. Jako fungování světa nebo počáteční vybavení. Pamatujte, že výzvy se nepočítají do celkového postupu. A nezapomínejte na ukládání. Je přístupné jen z kolonie.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

V rytmu elektronické hudby mutujete tak dlouho, dokud z vás zpěváci stejně nebudou. Náhodné následky radiace pomáhají v boji s monstry a zároveň dirigují poutavou hratelnost. Pokud vám nevadí, učit se z vlastních chyb, je RAD příjemná oddechovka. Nevyžaduje mnoho času. Zároveň může na dlouho zabavit obsahovou pestrostí. Osobně bych upravila noční výpravy a přidala kooperaci. Ale možná jen proto, abych mohla svádět nezdary na někoho jiného.
25. 07. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Thrustmaster T.Flight Hotas One

Gamepad jako univerzální ovladač všech her je nedílnou součástí herní konzole. A to už od dob, kdy připomínal spíš dálkové ovládání a značka Xbox byla hudbou budoucnosti. Ale nutně to neznamená, že není k mání lepší varianta, která vaši oblíbenou hru prodá v úplně jiném světle. V reálnějším a možná i pohodlnějším, čímž se okamžitě dostávám především k simulátorům. A rozhodně není náhodou, že v době vydání Microsoft Flight Simulatoru pro konzole Xbox Series X/S...

»
22. 07. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: GreedFall – Gold Edition

Pokud mají rozšíření někde smysl, je to rozhodně v žánru RPG. Tituly dělající z nás hrdiny, jejichž velikosti se nikdy nebudeme rovnat, jsou živnou půdou příběhů a neotřelých dobrodružství. Ostatně takový Zaklínač by mohl vyprávět, jak se dá základní hra natáhnou pořádnými přídavky. GreedFall studia Spiders se sice nemůže rovnat s polskou trilogií, ale před pár lety překvapil zajímavým příběhem, neprobádaným prostředím a vlastní verzí kolonizace.

»
21. 07. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: F1 2021

Velkou novinkou letošního roku byla koupě závodních matadorů z Codemasters, které pod svá křídla pojala neméně známá společnost Electronic Arts. Codemasters se pečlivě starají o několik závodních her, kdy jednou z nejpovedenějších značek jsou jistě licencované závody Formule 1. Ty nám přináší rok co rok a my jsme zatím vždy byli s dosavadním pokrokem spokojeni. Nový ročník F1 2021 je ale první, který vychází pod hlavičkou EA, takže se jistě mnohým hráčům vkrádají...

»
29. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: HyperX ChargePlay Duo

Ačkoli se tomu nechce věřit, baterie tu jsou s námi už nějaké to století. A vzhledem k tomu, že je do nich soustředěna budoucnost nejen automobilového průmyslu, nejspíš nám ještě dlouhou dobu sloužit budou. Jde totiž o nejúčinnější zdroj mobilní energie, který se dokáže přizpůsobit použití a umožňuje relativně rychlé opětovné dobití. No, a právě ta poslední výhoda článků je v případě základního balení xboxových ovladačů trochu mimo.

»
18. 06. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Chivalry 2

V nablýskané zbroji za srdcem krásné princezny, nehynoucí slávou v básních a půlkou království. Tak nějak idylicky jsem si vždycky představoval život ve středověku. Jak mi ukázalo Kingdom Come, tak úplně skvělé to nebylo, jelikož všechny zužovali nějaké patálie. Tím spíš, když se člověk, coby pěšák, dostal do nějaké hromadné bitvy. V herním průmyslu se pak najdou firmy specializující své hry právě na tuto soubojovou část.

»
15. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Horror

Pojetí hororového žánru za časů mistra Alana Edgara Poea a za časů Alfreda Hitchcocka se diametrálně lišilo. Oba pánové si potrpěli na poctivé budování atmosféry, na vykreslení postav a na závěr, který vlastně ani nemusel být závěrem. Přesto kinematografie dala druhému jmenovanému výhodu audiovizuální prezentace, kdy kombinace dobře sladěného příběhu, brilantní kompozice obrazu a hudebního doprovodu, předčí i ten nejlepší tištěný text. Dnešní doba děsivý žánr dost zrychlila, zjednodušila a...

»
08. 06. 2021 • japo0

Recenze: Sniper Ghost Warrior Contracts 2

Pokračování sniperské hry Ghost Warrior Contracts od polských City Interactive je tu. City Interactive se sniperským hrám věnuje už od roku 2008, dosud ovšem s rozporuplným úspěchem. Jejich sérii Ghost Warrior se přeci jen daří o trošku hůře,  než například poslednímu dílu Sniper Elite 4, který byl hodnocen jako velmi nadprůměrný. Pro mě vždy byly jejich hry spíše na úrovni „guilty pleasure“, což by se dalo do češtiny asi volně...

»
08. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Necromunda: Hired Gun

Mohl bych tu začít tahat triko, jak je Warhammer 40 000 neustále zpracováván do sotva průměrných her. Jenže s ohledem na jeho velikost bych toho musel znát mnohem víc než jen rozložení frakcí, hrubý obrys dějových pozadí a fakt, že jde o univerzum, které je mohutně adaptováno do knih, filmů a samozřejmě her. A není třeba hlubokých znalostí, abych si všiml pravidelné roční ofenzívy titulů, kterým propůjčuje licence Games Workshop. A přestože...

»