Xboxweb.cz

Recenze hry Redfall se píše opravdu špatně. Nebudu ani zastírat, že jsem hru nedohrál. Přitom hra mohla nabídnout výborný mix akce, lootovačky a atraktivního prostředí.

Už před vydáním hry jsme dostali poměrně špatnou informaci o technických limitech. Hra měla běžet v 30 FPS, což u podobných her je roce 2023 problém. Člověk stále věřil, že tento problém překoná hratelnost a atmosféra. Nyní můžu říct, že to omezení FPS je asi ten nejmenší problém hry. Nicméně vývojáři slíbili patch na 60 FPS, takže snad dorazí co nejdříve. Každopádně jdeme na to.

Na začátku si vyberete jedu z postav a v případě, že se pustíte do hraní v kooperaci, tak nelze mít stejné postavy. Každá z postav má svoje speciální dovednosti, díky kterým vás bude chtít přesvědčit, že právě ona je ta pravá pro vás. Po výběru se pustíte do tajemného světa. První kroky ve vás mohou ještě vykřesat jiskřičku naděje, že tato hra bude dobrá.

Dojmy XKO TV

Graficky to připomíná hru tak 3-4 roky zpátky. Po zhruba 12 hodinách hraní si pomalu nedokážu vybavit lokaci či akci, kde bych řekl WOW. První speciální efekty u zabíjení jsou super, ale po čase zjistíte, že je jich pouze pár a začnou vás nudit. S grafikou jde v ruku v ruce i design misí a prostor. Konečně jsem objevil hnízdo, což je speciální místo, kde na vás čekají „silnější“ nepřátelé, vypadalo fakt dobře a měl jsem radost. Po čase hraní jsem zjistit, že tyto lokace se velmi často podobají nebo jsou úplně stejné. Vaše chuť opakovat identickou misi dokola klesá k nule.

Jednou z možností, proč bezcílně běhat sem a tam a plnit velmi se opakující mise je zajistit lepší zbraně a loot. Samotný loot je fajn a je ho hodně, nicméně je zde opět ALE, ve hře totiž není crafting, takže opravdu sbíráte pouze věci k okamžitému použití, jako lékárničky, granáty náboje atd. Lepší zbraně a vybavení jsou spíše kosmetický pokrok, který doslova uzemní stupidní AI nepřátel. I na nejtěžší obtížnost (odemkne se až po hraní třetí nejvyšší) nebudete mít problém. Nepřátelé padají po 1-2 trefách a je defacto jedno, kam je zasáhnete. Pokud se AI pošle na dovolenou, můžete klidně zezadu odrovnat několik nepřátel, aniž by se hnuli, a to od sebe stojí pár metrů. Jediné zpestření bojů tak představují vaše dovednosti, díky nimž si sami můžete naordinovat variabilní gameplay. To už ale děláte práci za autory a snažíte se u hry aspoň trošku bavit.

Ze stereotypního hraní vás mají vytrhnout atmosférické filmečky před další částí hry. Jsou pěkně udělané a snaží se vám vysvětlovat o co půjde v další části. Asi je to i odkrývání loru pro danou hru, ale bohužel následuje vždy poměrně přímočaré pokračování s nudnou zápletkou, která se opravdu hodně opakuje. Navíc pochybuji, že budete mít náladu studovat nespočet různých textů rozestých po celé hře, abyste se o jejím světě dozvěděli více.

Při cestách narazíte na tzv. SafeHouse, což není nic jiného než místo, kde nejdříve vyčistíte oblast, následně ubráníte a získáte klič (lebku) pro odemčení vstupu k bossovi dané oblasti. Jak už to v této hře bývá toto opakujete tuším desetkrát (osobně jsem to za dobu hraní stihl 6krát). Proboha proč!

Co se ve hře povedlo je například strom dovedností, který si budete postupně odemykat, aby vám pomohl s „náročností“ hry. Ty uvozovky jsou tam úmyslně. Hra totiž žádnou obtížnost nemá, jak jsme si řekli v předchozích řádcích. Takže i vaše levelování je tak nějak zbytečné.

A proti komu vůbec bojujete? Upíři jsou si podobní a vesměs potkáte pouze tři druhy, jedni jsou podobní lidem, druzí jsou bouchací kuličky 😊 a třetí zastupují duchy. Samotní bosové se pak také opakují a bohužel vás nebudou nutit ze sebe vymáčknout nějaký sklil. Já osobně hraji hry na obtížnost, abych si hru užil a moc se nezasekával. Obtížnost této hry si ale nedokážu vysvětlit.

Na závěr asi řeknu, že pokud hrajete v coopu, tak průběh hry a vše se ukládá pouze zřizovateli. Jeho pomocníci si budou muset průběh odehrát znovu a u téhle hry na to musíme upozornit obzvlášť, protože to podruhé hrát nechcete.