RECENZE: Suicide Squad: Kill The Justice League

Autor: Lindy Publikováno: 6.2.2024, 9:06

Publikováno: 6.2.2024, 9:06

Sociální sítě

O autorovi

Lindy

Lindy

Je autorem 263 článků

Miluji hry a to všech kategorií. Málo her ovšem dohraji do konce. Spíše mě baví objevovat a testovat nové věci. Jsem velký fanda hokeje a zejména NHL.

Studio Rocksteady se do paměti nespočtu hráčů zapsalo výtečnou trilogií Batman Arkham, která mezi jednu z nejlepších her podle superhrdiny. Všichni tak napjatě očekávali, co dalšího tento talentovaný tým chystá. Představení Suicide Squad: Kill The Justice League navzdory napojení na oblíbenou sérii nevzbudilo příliš pozitivní ohlasy a nepomohlo ani postupné ukazování záběrů z hraní, kdy pomyslným hřebíčkem do rakve bylo potvrzení, že hra bude stavět na online kooperaci a především bude tzv. živou službou, ačkoliv můžete hrát i sólo a mezi postavami libovolně přepínat.

Abyste si mohli lépe představit, co znamená pojem živá služba či originál „live service“, stačí uvést několik příkladů jako Destiny, The Division či již zrušená hra Marvel’s Avengers. Jmenovat bychom mohli i hity jako Fortnite, World of Warcarft anebo Apex Legends, ovšem to už jsou onlinovky. Hry tohoto druhu mají nabízet nekonečnou zábavu, ovšem také nenáviděnou monetizaci, ať už v podobě mikrotransakcí či pravidelných permanentek. Podle příkladů víte, že tento model může být úspěšný, ovšem případ Suicide Squad KTJL to rozhodně není, alespoň zatím ne, jelikož některé hry se dokázaly zvetit i po nevydařeném startu…

Suicide Squad či chcete-li Sebevražedný oddíl je díky nedávným filmům známý daleko více lidem než před lety. Ať už se vám filmy líbily nebo ne, rozhodně pomohly s rozšířením povědomí o značce, leč ne zrovna pozitivním způsobem. Jejich účelem každopádně je plnit mise, pro které by neriskoval život žádný hrdina, a tak dají dohromady padouchy z Arkhamu, aby odvedli špinavou práci a dost možná při ní zahynuli. Jste tak uvrženi do role čtyř zmetků, kterými jsou Deadshot, Harley Quinn, kapitán Boomerang a King Shark, kteří jsou také známí jako Task Force X.

Jejich nemožnou misí, které vám je svěřena, je zabít Ligu spravedlnosti. Brainiac totiž nad superhrdiny získal moc a s jejich pomocí chce zničit Zemi, kdy první na řadě je pochopitelně Metropolis. Je nám jasné, že ke hře přistupujete s předsudky, ale po stránce příběhu, ve kterém neschází záporácký Superman či Batman, se máte nač těšit, jelikož Rocksteady mají komiksový svět DC opravdu nastudovaný a neschází ani pošahaný humor ústřední čtveřice.

Tolik k úvodu a pojďme se podívat, jak se budete po Metropolisu pohybovat a bojovat v roli čtyř cvoků. Každá postava má odlišnou sadu pohybu, při čemž jim pomáhá ukradené vybavení Ligy spravedlnosti. Kapitán Boomerang se může teleportovat ve směru, kam hodí svůj bumerang, Harley se efektivně houpe díky batmanovým hračkám, King Shark pak doskočí daleko dál než ostatní, zatímco Deadshot má parádní jetpack. K tomu si přičtěte častou střelbu a máte značně pohyblivou záležitost, která trochu připomíná Sunset Overdrive, zvláště když po troše cviku vpravíte a začnete se v městě lépe orientovat.

Jakmile máte Metropolis plně k dispozici, můžete pokračovat v hlavním příběhu, který pochopitelně zahrnuje vypořádání se se superhrdiny v moci Brainiaca. Nicméně jsou zde také vedlejší mise, které vám umožní získat lepší vybavení v podobě nových zbraní, vylepšení, čipy jakožto modifikátory poškození, zvýšení zdraví atd. Ačkoliv se odměny za plnění misí liší, budete vesměs dělat jedno a to samé, jelikož variabilita úkolů není moc pestrá.

Jejich rozličnost spočívá v tom, že budete chránit konkrétní body či pohyblivý náklad, někoho zachránit nebo zabít tolik a tolik nepřátel. Zkrátka repetitivní mise, kterým napomáhá solidní hratelnost skládající se z již zmíněného zběsilého pohybuje a akce. Naštěstí hra není zase tak dlouhá, ale když budete cílit jen na příběh, máte za nějakých deset hodin splněno, zatímco s vedlejšími úkoly či přičtěte dalších pět hodin, kdy už vám nejspíše hra trochu poleze krkem, zvláště když stejný typ mise splníte tak podesáté.

Nepřátelé jsou navíc tuctoví a najdete mezi nimi takovou tu klasiku jako základní jednotky, přerostlá hovada, odstřelovače a neschází ani bojová technika jako tank či vrtulník. V rámci zpestření pak sami usednete do jakéhosi vznášedla, které vám pomůže vypořádat se s tradičními nepřáteli, kteří navíc postupně získají různé dovednosti superhrdinů, kdy občas je zapotřebí konkrétního typu útoku. Tím ovšem hlavní zábava končí a opět se dostavuje nekonečné opakování, která nezachrání ani souboje s členy Ligy spravedlnosti.

V jádru nejsou souboje vůbec špatné a pomáhá jim skutečnost, že se vlastně nabízí čtyři různé herní styly, ale rozdílnost je vlastně jen v pohyblivosti postav, útoků zblízka a nějakém tom speciální útoku po nabití ukazatele. Mimo zbraní mohou taktéž vybavení používat všechny postavy, mezi kterými plynule přepínáte, ovšem i v důsledku tohoto žádná z postav vyloženě nevyniká, jelikož vylepšitelné talenty postrádají zásadní rozmanitost. Alespoň že pro získání nějakého vybavení pro konkrétní postavu nemusíte plnit další otravné mise.

Když už jsme nakousli vybavení, můžete u sebe mít dvě střelné zbraně, čip na štítu pro zvětšení odolnosti, modifikátor, granát a zbraň pro útoky zblízka. Všechny pak mají hodnocení od běžné po vzácné stejně jako kritický útok, jak je tomu ve spoustě jiných her. Modifikátory jsou pak u některých zbraní bohužel spíše na škodu, jelikož výměnou za například zmrazení nepřítele se sníží jejich poškození. Krátce zmíníme i oblečky hlavní čtveřice, které jsou naštěstí jen kosmetické a nijak neovlivní výkony postav, ale přece jen jich tvůrci v základní hře mohli nabídnout více. Zcela postradatelný obchod s různými skiny a dalšími zbytečnosti samozřejmě neschází, kdy těžce vydělané peníze můžete směnit za virtuální mince Luthor.

Navzdory všemu se s hrou můžete zabavit, ovšem stačit vám na to bude těch deset až patnáct hodin, což rozhodně neodpovídá hlavní cenovce. Držte se spíše hlavního příběhu, užijte si detailně zpracované postavy, parádní grafiku a efekty, a vedlejší úkoly plňte jen za cenu solidnějšího vybavení. Po splnění dějové linky se nadále můžete potulovat po Metropolisu a plnit stejné druhy misí, abyste získali nejlepší vybavení ve hře, ovšem do toho jděte, jen když vás hra opravdu zaujme.

Ačkoliv jsme Suicide Squad KTJL dali dosud relativně zabrat, po vizuální stránce je to pecka. Volně přístupný Metropolis nabízí rozličné budovy s nádechem připomínající sérii Arkham, ovšem tentokrát barvitější. Pochválit musíme také optimalizaci hry, kdy si hra dokáže většinou držet stabilních 60 FPS, a to dokonce i na Xbox Series S, což je slušný výkon vzhledem k tomu, kolik se toho na obrazovce děje. Po technické stránce se tedy tvůrci opět vytáhli.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Je smutné, že studio, které se posledních osm let trápilo s titulem Suicide Squad: Kill The Justice League dokázalo za prakticky stejnou dobu vytvořit famózní trilogii Batman Arkham. Ano, tvůrci se opravdu museli trápit, protože byli postaveni před nelehký úkol. Přejít totiž z příběhové akce pro jednoho hráče na kooperaci, a ještě v rámci „live service“, to je prostě peklo. Rocksteady se s tím nějak poprali, ovšem zábavný příběh, pestré postavy i vydařené technické zpracování shazuje nudná hratelnost a opakující se mise. Pokud bude nálož plánovaného obsahu dostatečně kvalitní, třeba se Sebevražedný oddíl vykoupí, ale momentálně bychom s koupí počkali.
zábavný příběhrepetitivní mise
Metropolis nedostatečná rozdílnost postav
technické zpracování zbytečné mikrotransakce
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»