RECENZE: Tales from the Borderlands

Autor: Michael Chrobok Publikováno: 9.3.2021, 12:00

Publikováno: 9.3.2021, 12:00

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 4 článků

Když v roce 2009 vyšla postapokalyptická střílečka s RPG prvky Borderlands, způsobila tak trochu malou revoluci. Záhy se série rozrostla o další díly, přičemž nemohla chybět ani adventura Tales from the Borderlands z dílny dnes již zrušeného Telltale Games. Toho času bylo nicméně studio na vrcholu a plodilo jednu adventuru za druhou.

Po krachu Telltale to nicméně s Tales from the Borderlands vypadalo velmi bledě – hra uvízla v takzvaném licenčním pekle, kdy hru či její části vlastnilo několik subjektů. Hra tak nakonec zmizela z distribučních platforem a legálně nešla sehnat, pakliže jste kopii již nevlastnili.

To se nicméně změnilo, licenční problémy byly vyřešeny a Tales from the Borderlands se opět vrátilo na distribuční platformy v podobě remasteru všech dílů. My se na tuto “staronovou” hru nyní podíváme v naší recenzi.

Kdo měl někdy tu čest s adventurami od Telltale, bude i v Tales from the Borderlands jako doma. Cellshadeová grafika je určitým trademarkem zaniklého studia, nicméně stejný grafický kabátek má i série Borderlands. To je jeden z důvodů, proč Tales from the Borderlands skvěle zapadá do celého univerza Borderlands a hráč tím pádem nemá potíže s proniknutím do světa a příběhu, který se odehrává mezi druhým a třetím dílem.

Příběh je alfou a omegou každé adventury a ani v tomto případě tomu není jinak. Vžijete se do kůže Rhyse, šplhouna po korporátním žebříčku Hyperionu, který společně se svým nejlepším přítelem Vaughnem chce dosáhnout na mety nejvyšší. Zatímco si jde pro povýšení, na místě jeho šéfa došlo k drobné obměně. Místo povýšení dostane Rhys přidělenou práci jako pomocný uklízeč a tak se parta rozhodně pro odvážný plán – získat Vault key, tedy to nejcennější, co se na planetě Pandora nachází.

Snad neprozradím příliš, když řeknu, že to všechno nepůjde zrovna podle plánu a svou roli v tom sehrají i sestry Fiona a Sasha, což zadělá na pořádné dobrodružství. Právě s Fionou si Rhys pravidelně střídá roli vypravěče, takže na většinu dějových zvratů máte dva pohledy, které dobře vykreslí různé aspekty příběhu. Na cestě také potkáte spoustu známých postav, jako je Zer0, Athena či Claptrap, přičemž ne všichni k vám budou mít zrovna kladný vztah.

V průběhu pěti epizod se opět budete muset rozhodovat, jakou cestou se bude příběh ubírat. Přenést se musíte jen přes tradiční lež Telltale, že vaše volby budou mít vliv na to, jak se bude příběh odehrávat. Částečně je to pravda, nicméně příběh má vždy předem daný začátek i konec. Na rozdíl od jiných adventur od Telltale jsem v případě Tales from the Borderlands měl pocit, že znovuhratelnost je o něco nižší, než v případě jiných her od téhož studia. Tak nějak jsem neměl potřebu zjišťovat, zda rozhodnutí ušetřit kulku bylo správné, či nikoli. To bohužel autorům neslouží ke cti.

Hratelnost je taktéž v duchu ostatních her od Telltale. Většinu času posloucháte konverzace, občas zkoumáte okolí, řešíte jednoduché hádanky nebo procházíte akční pasáží s quicktime eventy. Ty jsou uživatelsky přívětivé, takže selhání nemůžete svést na hru. Konverzace naopak musím vypíchnout. Humor, který provází celou sérií Borderlands, se pochopitelně otiskl také do Tales from the Borderlands, přičemž na rozdíl od her z dílny Gearboxu mi přišlo, že jsou vtipné repliky vybroušenější. Při hraní Borderlands jsem totiž měl pocit, že střílečka s humorem tlačí příliš na pilu a některé situace jsou spíše trapné, nežli vtipné. Tales from the Borderlands tento problém neměly a mnohdy dokonce vykouzlily na mé tváři úsměv, což se často nestává.

Tales from the Borderlands je jedna velká jízda od začátku až do konce. Vtipné dialogy, grafická stránka odpovídající předloze a řemeslně zvládnutá hratelnost dělá z Tales from the Borderlands jednu z nejlepších adventur od zaniklých Telltale. Ke cti hře slouží i to, že si ji užijete také v případě, kdy jste původní sérii nehráli nebo není váš šálek kávy, tak jako tomu je v mém případě. Pochválit musím také soundtrack, který je směsicí rocku a dubstepu, což zní na první dobrou jako nesmysl, ale dohromady funguje parádně.

Tales from the Borderlands má ale také své mouchy. Některé části příběhu příliš nedávají smysl a humor občas tlačí na pilu až příliš. Ani remaster se občas nevyhne nějakému tomu grafickému glitchi či drobné chybě, ale kdybych tohle měl Tales from the Borderlands vyčítat, byl bych opravdu hnidopich. Tales from the Borderlands je povedený remaster, který si tato hra zasloužila, stejně jako znovuuvedení do prodeje jak pro Xbox One a Xbox Series, tak pro PC . Pakliže jste ji ještě nehráli, nemáte na co čekat.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Adventury od Telltale jsou sice všechny jako přes kopírák, některé se nicméně povedly více a jiné zase méně. Tales from the Borderlands jsou za mě rozhodně jednou z těch nejlepších adventur zaniklého studia. Cellshadeová grafika sedí k původní sérii, vtipné repliky jsou až na několik hluchých míst skutečně vtipné, quicktime eventy nejsou přehnaně náročné a příběh vás do hry vtáhne i v případě, že vám Borderlands nic neříkají.
20. 09. 2021 • SeedarCZ0

RECENZE: NBA 2K22

NBA 2K22 – král sportovních her opět na scéně. Jistě, můžete si o basketbalu myslet co chcete. Nakonec, ani já nejsem kdovíjaký fanoušek tohoto spíše amerického sportu. Nicméně, v žánru sportovních her tato série nejspíš nemá konkurenci. A to už dlouhá léta.

»
17. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC 10

Jubilea jsou fajn v tom, že se při nich většinou pořádá nějaká fajnová oslava. V herním světě se opijí tak maximálně vývojáři, ale ani hráči nestrádají. Letošní ročník rally soutěží s oficiální licencí WRC také letos slaví a to kulatým 10. dílem. Zároveň je to pro Francouze z Kylotonnu taková menší derniéra, jelikož příští ročník bude jejich poslední. Pak si značky a licenci WRC přeberou konkurenti z Codemasters.

»
16. 09. 2021 • HusekD0

RECENZE: Crown Trick

Když bychom si měli vybrat jeden z nejpopulárnějších herních žánrů u indie vývojářů, tak se ve většině určitě shodneme na žánru rogue. A není se vůbec čemu divit. Ať už se budeme bavit o jeho zakladateli Rogue z roku 1980, nebo titulech z posledních let jako je například Binding of Isaac, Dead Cells, cenami ověnčený Hades, tak všechny tyto hry mají jedno společné. Smrt v nich není něco, co vás přivede k poslední uložené...

»
15. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Life is Strange True Colors

Adventurní série Life is Strange se nezapomenutelně zapsala do herní historie především svým prvním dílem, za kterým stálo francouzské studio Dontnod. Teenage drama řešící běžné starosti dospívání a zároveň nadpřirozené schopnosti u publika zkrátka zabodovalo. Navázat na tento úspěch druhým dílem se studiu příliš nepodařilo a Life is Strange 2 sbíralo rozporuplné reakce. Ani odbočka Tell Me Why se nepovedla tak dobře, jak její autoři jistě zamýšleli.

»
13. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Super Animal Royale

Je to pár let, co multiplayerové řežby ovládl režim battle royale. Ten vychází se stejnojmenného japonského filmu (který není vůbec špatný) a je postaven na jednoduchém principu – skupina hráčů bojuje na ostrově do posledního muže, přičemž k vítězství jim dopomáhají nejen vlastní schopnosti, ale také všude možně poschovávané zbraně. Postupně zmenšující se herní mapa je příslibem nervydrásajících soubojů, ze kterých může vyváznout živý jen jeden.

»
03. 09. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Iron

„Lid přepadli, vesnici vypálili a protějšek zabili. Obraťte kroky své a pospěšte z tohoto kraje, kde smrt číhá na každém kroku.“ Podobným způsobem by ústřední postava mohla varovat každého, kdo se odváží, natáhne ruku po gamepadu a pomůže ji sjednat nápravu brutálních činů. V době, místech a legendách, kde se msta stává nejlepším přítelem, tepe další titul do severských mytologií, aby z run vykřesal dalšího hrdinu. Nebo hrdinku. To záleží, zda při...

»
01. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Pile Up! Box by Box

Kartonová krabice je věc, nad kterou se člověk nijak zvlášť nepozastaví. Přitom je to věc, která nám pomáhá při každodenních činnostech nebo důležitých životní událostech, jako je třeba stěhování. Mě také nikdy ani nenapadlo, že by krabice mohly prožívat nějaké zajímavé události což změnil příchod Solid Snakea. Ten se do nich začal schovávat, aby ho nepřátelé tak snadno neobjevili a možná se na světě najde spousta teroristů, kteří kolem každé...

»
31. 08. 2021 • tonyskate0

RECENZE: Rustler – středověká parodie na GTA

Kdo by si nechtěl zahrát středověkou GTA, která je navíc parodií na slavný hit umí si udělat srandu i sama ze sebe. Přesně tak se dá popsat Rustler, jenž si po předběžném přístupu našel cestu i na konzole a my se v naší recenzi podíváme, jestli je tato premisa skutečně tak dobrá, jak zní.

»