
RECENZE: The Council
Od doby, kdy studio Telltale Games přišlo s vydáním příběhových her po epizodách, jsme se dočkali mnoho her, které se této konkrétní receptury držely. Nicméně jak už dnes víme, je třeba určitá opatrnost a zbytečně to s projekty nepřehánět, abyste neskončily právě jako pionýři z Telltale, ačkoliv tam za to mohlo neschopné vedení. Každopádně dnes se podíváme na zoubek mysteriózní epizodické adventuře The Council, která se konečně dočkala závěrečné epizody a my si tak můžeme zhodnotit celou sérii.

Jak už tomu bývá, epizodické adventury bývají zpravidla jasně dané a nabízí různá rozhodnutí, některá pod časovým nátlakem, která mohou výrazněji ovlivnit vývoj zápletky. Taktéž neschází nějaké jednodušší hádanky a zkoumání okolního prostředí. The Council, zasazené do 18. století, se drží osvědčených tradic, ale navíc přihazuje RPG prvky a specifické dovednosti, takže se připravte na propracovanější odnož toho, co už dobře znáte.
Ujmete se role Louise de Richeta, člena tajné organizace říkající si Zlatý řád. Jedná se o skupinu mocných lidí, kteří vládou a manipulací ovlivňují důležitá rozhodnutí týkající se celého světa. Když se ztratí magická kniha obsahující nebezpečné informace, je Louis vyslán na ostrov, kde má být kniha vydražena pod taktovkou záhadného a vlivného lorda Mortimera. Rozjede se tak komplexní politická zápletka plná záhad a zajímavých postav, které budete muset zmanipulovat ve svůj prospěch.

Louis má navíc i osobní motivaci, a to nalézt ztracenou matku Sarah, která se vydala na ostrov dříve. Náš hrdina je hned zpočátku vnímán jako nýmand, čemuž se ale nelze divit. Octl se totiž mezi vybranou společností, kterou tvoří i významné historické postavy jako Napoleon Bonaparte či George Washington. Samozřejmě zde mají zcela vlastní osudy a skutečné historie se drží jen elementárně. Každá z postav má své silné a slabé stránky, které musíte zjistit, objevit tak jejich zájmy a těch zneužít, abyste je dokázali ovlivnit.
Konfrontace s postavami skutečně prověří vaše znalosti, které jste zjistili o jednotlivých postavách. Budete mít omezenou dobu, abyste několika způsoby získaly potřebné informace od konkrétní osoby. Těchto situací vás čeká spousta a budou vyžadovat nejen porozumění danému člověku, ale taktéž vhodné využití vašich dovedností a vybavení.

Už dříve zmíněné RPG prvky doplňují celkovou hratelnost. Můžete investovat do tří dovednostních stromů. Každý se zaměřuje na rozdílné talenty, které vám pomohou nejen v dialozích, ale také při zkoumání, páčení zámků a hledání stop. Vyšetřování skrze specifické dovednosti snižuje body potřebné k provedení dané činnost anebo ji teprve vůbec zpřístupňuje.
Těmito dovednostmi ale nesmíte plýtvat, jelikož jsou omezené jakýmsi ukazatelem vaší schopnosti. Můžete jej ovšem doplnit s pomocí předmětů, které taktéž léčí obtíže, které vám mohou způsobit vaše rozhodnutí, a taktéž vám zajistí jedno použití některé dovednosti. Jedná se tak o další mechaniku, kterou musíte spolu s rozhodnutími vnímat a jež ovlivní váš průchod hrou. Některé možnosti jsou totiž přístupné pouze s určitými dovednostmi, takže znovu hratelnost hře rozhodně neschází.

Zatímco příběh a postavy jsou výtečné a zapojení RPG prvků je svěžím vánkem v epizodických hrách, The Council trpí řadou technických problémů. Například načítání hry. Jsou sice krátká, ale téměř neustálá a brzy vám začnou lézt na nervy. Modely postav jsou jakoby bez života a často na sebe koukají prázdnými pohledy nebo si povídají a synchronizace se rty vůbec nesedí, čehož si všimnete o to více díky nepovedenému dabingu. Také není nic neobvyklého, že se postavy překrývají mezi sebou a lezou si do textur. Taktéž se může stát, že hudba najednou přestane hrát nebo naopak na obrazovce zůstane viset rada z tutoriálu a další drobnosti. Přesto lze tyto problémy odpustit, vzhledem k tomu, jak dobře fungují příběh a herní elementy.

Verdikt
The Council je nejen vítanou změnou na poli epizodických her, ale taktéž skvělou adventurou. Postavy i příběh jsou slušně napsané a samotná hra nabízí mnoho způsobů, jak se dopracovat k jednomu z několika konců. Rozhodně je to posun někam dále a celkový dojem kazí jen nekvalitní dabing technické obtíže, které mohou být frustrující, ale jinak se studiu Big Bad Wolf risk vyplatil.
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.


































