
Recenze: War Hospital
Počátkem ledna vydalo vcelku neznámé studio Brave Lamb, pro které jde o první vydanou hru, titul War Hospital. Pro menší studia mohou být začátky strastiplné a bývá to znát i na jejich tvorbě. Jak si War Hospital vedl?
Období první světové války není zrovna běžnou volbou zasazení her. A když už, obvykle se jedná logicky o nějakou FPS akci, která se vás snaží vtáhnout do děje bitev se zbraněmi doby tehdejší. Brave Lamb na to šli ale odjinud a zkombinovali prvky RPG i budovatelské strategie v něco ne moc obvyklého. Tento projekt je bezesporu jedním z těch výjimečných, na které často nenarazíte. Jak se ale hraje?

Stanete se majorem polní nemocnice ve zdecimované vesničce ve Francii a vaším hlavním úkolem je přežít. Nic neočekávaného, ovšem začátek bude náročný i pro ostřílené stratégy. Materiálu máte poskrovnu, personálu jakbysmet a zraněných vojáků neustále přibývá. Dříve nebo později zkrátka to nepříjemné rozhodnutí udělat musíte, i kdyby jste nechtěli, všechny zachránit zkrátka nemůžete. Vaším úkolem je ale zajistit, aby byli zachráněni všichni, kterým pomoci můžete.
Pokud by jste si hru chtěli vychutnat do posledního detailu, můžete si pročítat složky pacientů. Mnohdy tam nic moc zajímavého nenajdete, ale tvůrci mysleli i na příběhy vojáků a touto formou je zpřístupňují pro hráče. Například na obrázku níže dopisem od otce, který prosí o záchranu svých synů. Bohužel, jednoho z nich se mi zachránit nepodařilo.
Tímto způsobem se vám v průběhu hry objeví více takových VIP pacientů, jejichž záchranou získáte mnohdy něco navíc.

I když základním kamenem nemocnice musí být chirurgové, vyskytují se zde i jiné typy lékařů. Jediným nepřítelem vojáka nemusí být jen kulka či šrapnel. A zanedlouho pocítíte potřebu rozšířit družinu svých lékařů o další odborníky z jiných oborů. Lékař ale potřebuje vědět, s čím bojuje a nemá čas si to zjišťovat sám. A od toho zde máme týmy mediků. Kromě informování lékařů mají medici samozřejmě i další povinnosti, například pohřbívání padlých spolubojovníků. Prvek, který se mi ohledně toho zalíbil je pamětní kámen na hřbitově ve vesnici. Je to detail, ale i důkaz toho, že tvůrci mysleli nejen na zpracování hry samotné, ale i její dodatečný obsah.

Dalším personálem bez kterého se zkrátka neobejdete jsou zdravotní sestry, které pomáhají lékařům při operacích a následně vojákům při jejich rekonvalescenci. Případně jim usnadňují odchod, když ví, že zemřou. Pro fungování nemocnice je třeba spousta věcí a většinu z nich na začátku nemáte a od toho zde jsou inženýři, kteří se starají o výrobu léčiv, jídla a výzkumu nových postupů, budov. V neposlední řadě poté máte k dispozici i jednotku průzkumníků, které můžete vysílat na různé mise v okolí. Odměnou vám můžou být mimo jiné i suroviny, jichž máte věčný nedostatek.
Pro zásadní pochopení hry ale stačí vědět jediné. Morálka je základ všeho. Bez ní to nefunguje a když uděláte chybu, může sakra rychle klesnout na bod mrazu (v řeči hry 20% a méně). Tomu se snažte za každou cenu vyhnout, protože bez morálky pracuje personál podstatně hůře a padlých rychle přibývá. A pokud by snad měla spadnout až na nulu, je konec.
Mechanismy hry jsou rozmanité
Titulu se dá jistě vyčíst ledacos, ale určitě ne jednoduchost, přímočarost a málo možností k růstu. Najdou se zlé jazyky, které budou říkat že celá hra je jen o řazení pacientů k operacím a na ničem jiném nesejde. No, já to vidím jinak. Hru si projedete jednou, podruhé a potřetí … ale jsem si jist, že pokaždé s jiným výsledkem co do úmrtí pacientů.
Můžete i experimentovat se způsobem vedení nemocnice. K dispozici máte hromady vylepšení k výzkumu, problémem je jejich cena. Zjistíte velice brzy, že dalším stavebním kamenem k úspěchu je úsporné nakládání se zásobami. Na obrázku níže je příklad mého postupu ve vylepšeních někdy uprostřed druhé kapitoly.
Pravda, začal jsem výzkumu věnovat pozornost až lajdácky pozdě a taky mě za to hra řádně vytrestala. Inu, naštěstí jsem velitel polní nemocnice jen ve hře a můžu si dát druhý pokus.
Navíc, každý člen vašeho týmu sbírá zkušenosti a když jich nasbírá dost, odemyká si vlastnosti … trochu zamrzí, že těch vlastností není větší množství a vesměs se jen opakují u každého člena stejné. Správná volba (ano, tyto vlastnosti jim vybíráte vy sami) a skladba správných členů týmu k sobě vám může pomoci k dosažení lepší produktivity. Když je někdo hodně upovídaný, tak s ním introvert moc dobře vycházet nebude a bude to znát i na výsledcích jejich práce.

V průběhu hry narazíte na spousty problémů, některé vás budou provázet celou hrou (nedostatek čehokoli, příliš pacientů, kritický stav personálu) a některé zase v rámci příběhové. Ty prozrazovat nebudu, ať si tu radost můžete užít na vlastní kůži. Během některých z nich mi přibylo pár dalších šedin rozhodně.
Co do herních mechanik mám asi jen jednu výtku, a to práce s personálem … časem je to neustále prohazování opravdu k zbláznění a ikonky u budov, které mají upozorňovat na únavu personálu v ní, jsou takřka neviditelné. Jedna rada ze života, kontrolujte si únavu zejména u mediků na hřbitově, tam tě kolapsů bylo že bych je nespočítal. A kolaps = problém. Hodně zkolabovaných členů personálu může klidně na celý den ochromit fungování nemocnice, případně i delší dobu. Tak bych čekal poněkud lepší způsoby plánování směn (které sice ve hře je, ale ne moc použitelné).
Grafika se tvůrcům povedla, ale ne vždy
Co do grafiky… u her jako je tato, se často potkáváme s problémy nedostatečně vypracovaných detailů. Obzvlášť u začínajícího studia o pár členech. Ale tady to neplatí, alespoň ne úplně. Vesnice, ve které strávíte nejvíc herního času je zpracována hezky a postupem času s vylepšeními je čím dál více líbivá. Detaily budov jsou zpracovány hezky a celkově se na hru pěkně kouká, pokud vám zrovna všude nevyskakují vykřičníky že je někde nějaký problém, to náladu pokazí. Kde jsou ještě rezervy, tak v interiérech budov, kde se můžete přepnout přepínačem v nabídce budovy. Zde už se o líbivosti mluvit nedá … interiéry budov i osoby v nich působí velmi uměle. To je škoda, ale na hru to nemá žádný vliv. K ničemu se do budov dívat nepotřebujete. Ale vypadat nějak by to tam mohlo, když už tvůrci dali možnost nahlédnout dovnitř.
Příběh je fajn, ale krátký
Co do herního času, kampaň asi šikovnější hráč zvládne projet hravě do 15 hodin. Když si hru více vychutnáváte čas to natáhne, ale nijak závratně. Příběh je vymyšlený dobře, ale je prostě až moc krátký. Možná další kapitoly přibydou postupem času. Chybí mi i trochu méně přímočarý přístup k příběhu, kdy vás nic moc nijak nepřekvapí. Nicméně pokud vás hra nadchne (a ten potenciál jistě má) dá se projet kampaň projíždět na vícekrát při snaze o lepší výsledky. Tak se k tomu alespoň stavím já. Každopádně více obsahu pro hráče by nebylo na škodu.
Verdikt
War Hospital rozhodně potěšil. Jedná se o nevšední hru, které se podobá máloco. Ovšem ohromný potenciál, kterou tento nápad má, zazdily možnosti menšího studia. Celkově se hra hraje celkem slušně, konzolová verze by potřebovala sice ještě trochu poladit, ale není to nic hrozného. Pokud jste fanoušky válečných her a máte vztah ke strategiím, rozhodně tenhle kousek musíte vyzkoušet.| Pěkný vizuál vesnice | rozmanitost vlastností personálu |
| zajímavá kombinace rpg a budovatelské strategie | délka příběhu |
| náročnost | repetitivnost |
| po delším hraní už vyloženě otravné přesouvání personálu k odpočinku | |
| nevyužitý potenciál dobrého nápadu |
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...
RECENZE: High on Life 2
Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...
Recenze: Project Motor Racing
Zpátky k jádru motorsportu. Project Motor Racing (PMR) dorazil s příslibem, že vrátí okruhové závodění k tomu, co na něm nejvíc milujeme. Chceme přesnou fyziku, ovládání, reálné tratě a hlavně pilování našeho skillu. Hra běží na novém enginu s označením GIANTS Engine 10, přičemž vývoj vede tým kolem Iana Bella (ex‑Slightly Mad). Na startu dostáváme přes 70 licencovaných aut napříč 10 třídami až 28 skenovaných layoutů, dynamické počasí i 24hodinový cyklus....
Recenze: Truck Driver – The Dutch Connection
Kamionová cesta do srdce Nizozemska, která má své kouzlo a také značné limity.

































