Recenze: Wenjia

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 23.9.2018, 12:48

Publikováno: 23.9.2018, 12:48

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3326 článků

Za porostem hustým, že by se dal kácet, jsou zbytky dávných památek. Nežije v nich zlý obr, ba ani zakletá princezna. Jsou pomyslnou hranicí příbytku bílého tvora, jehož dobré srdce čeká chrabrá budoucnost. Lesnaté království je totiž posledním útočištěm, kde ještě nepáchá ničivé škody zlá síla. Už tušíte? Ale žádný Falko, tohle přeci není Nekonečný příběh. Také ne, Křemílek s Vochomůrkou mají jinou směrovačku. Že by tedy Ori? Řekněme, že to už je hodně blízko.

Jak se snaží připomenout úvod, hranice mezi inspirací, kopií a náhodou je hodně tenká. Pokud je na světě místo, kde tuto mezní čáru dokáží využívat do posledního mikrometru, nebo ji dokonce posouvat dle potřeb, je to Čína. Z jejího hlavního města pochází malé studio Dilemma, které na základě asijských lidových příběhů stvořilo vlastního Oriho. Jen tentokrát nemá podobu roztomilého tvorečka, ale obyčejné kočky s neobyčejnými schopnostmi. Místo záchrany magického stromu je tentokrát ve hře osud králičí komunity. Tu se rozhodlo zničit mrzuté lesní božstvo poté, co bylo lidmi zatlačeno do ústraní. A kočka, jako ochránce lesa, je poslední nadějí na záchranu králičích duší.

Z exkluzivní emotivní plošinovky si Wenjia bere zejména v oblasti grafiky. Při pohledu na některé screenshoty nebo určité úseky hry, je podobnost až zarážející. Přísahal bych, že dokonce i pár zvukových efektů a tónů v hudebním doprovodu pochází přímo z Oriho. Ručně malovaná stylizace vždy využívá jednotnou paletu barev bez výrazných kontrastů. Na jedné straně tak stojí modro-zelený les s občasnými nádechy fialového a růžového odstínu, na straně druhé šedo-zelené reálie, které s gradující atmosférou přecházejí do červených tónů. I když výsledek nevypadá tak „draze“, jako u evidentního předobrazu, kouká se na něj příjemně. Pokud tedy zrovna máte čas.

Při volbě herní náplně už vývojáři na inspiračním špacíru nebyli. Nebo možná ano, ale tentokrát jinde. Kočičí hrdina, pro kterého mimochodem během hry odemykáte nové skiny, je zarytý pacifista, šampión lidové republiky ve skoku do dálky a instruktor alternativního paraglidingu. Tím chci říct, že žánrově jde o ryzí dvourozměrnou plošinovku, kdy potřebujete především bystré smysly, rychlé prsty a trochu štěstí. Při zachraňování králíků je jediným nepřítelem prostředí, které se dělí do dvou realit. Mechaniky, jejichž principy využívaly už hry Hue, Season after Fall nebo Giana Sisters, poskytují v jednom světě bodovou teleportaci a v druhém rychlý posun vzhůru. Vždy ve vybraných úsecích, jak jinak.

Určitě chválím optimalizaci, protože přepínání je rychlé a především plynulé. Ovládání reaguje bez větších obtíží a autoři se, díky bohu, vyhnuli depresivní obtížnosti. Design úrovní nestaví na precizních úkonech v přesně dané desetině vteřiny a vyjma závěrečné jeskyně, nevyžaduje ani chirurgickou přesnost. Přesto Wenjia počítá s častým umíráním a postup ukládá téměř na každém pařezu. Obtížnější bývají jen speciální úrovně, které jsou podobně jako v Raymanovi, ukryté na krajích levelů nebo za listnatým paravánem. Jejich průchod doprovází čas, který se zapisuje do globálních žebříčků.

Cílem hry je posbírat co největší počet králičích duší a dostat se do bezpečí. Což je po hříchu málo. Jestli plošinovky neberete jen jako smyslové cvičení, budete velice rychle postrádat vývoj a lepší vedení příběhu. Kočka má veškeré dovednosti, budeme-li tak říkat skákání a otáčení realit, od prvních minut a další už nezíská. Mimo zmíněných skinů jiné odměny nepřicházejí a hráč rychle ztrácí touhu prozkoumávat zákoutí, kde by ještě mohly být levitující duše. Co se „zápletky“ týká, ta je aktuálně vyprávěna asi pěti malovanými cut-scénami a šlus. Z mého pohledu ještě navíc hodně nezajímavými.

Titul je možné bez problémů dohrát. Bohužel, herní průmysl to skutečně dotáhl tak daleko, že vás musím informovat i o takové banalitě. K mé smůle dostávám tento rok k ruce často tituly, které nejsou dokončeny, a přesto vyjdou za původní cenu. Chlupatá zachránkyně lesa měla dostat v den vydání patch se zbývajícími třiceti procenty obsahu. O co jde, nemám tušení. Hra dává v nynější formě smysl, úrovně na sebe navazují a chyby v hratelnosti nejsou. Předpokládám ale, že nepůjde o obsah, který by výrazně měnil herní náplň, neboť distributor redakci nežádal o odložení recenze. Pouze jí kladl na srdce, abyste byli informování, že aktualizace dorazí do dvou týdnů od vydání.

Přesto musím říct, že i kdyby v ní byly další úrovně, žalostně krátká herní doba se příliš neprotáhne. Průměrnému hráči Wenjia vydrží asi devadesát minut, zkušenému zhruba hodinu. Připustíme-li, že po updatu doba o třetinu stoupne, stále jsme maximálně na dvou hodinách. Jelikož multiplayer nemá důvod k existenci a opětovné hraní na tom není o moc lépe, přijde mi cena trochu na hraně. Čínští tvůrci nedali postavám „lidskost“, a tak hraní skutečně berete jen jako zajímavost na jedno otočení. Je vám jedno, kolik zachráníte ušáků, protože nejsou ani roztomilí, ani zajímaví. Pohledný vizuál, průměrná hrdinka a gradující obtížnost úrovní toho tak příliš nezmůžou. K dobru autorům připisuji podporu Xbox Play Anywhere, která je třetími stranami stále využívána spíše okrajově.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Asijská sestřenka Oriho si libuje v podobném prostředí, ale sází čistě na plošinovkový parkour ze staré školy. Na útěku před záští a zlobou mytologické bytosti zachraňuje ušaté obyvatele lesa, kteří jsou roztomilí jako sáčková rýže. Jako prvotina začínajících tvůrců je Wenjia slušnou žánrovkou, kterou slupnete na posezení. Avšak chybí jí duše moderních her nebo spíše emoční přesah, bez kterého je titul jen seskupením překážkových drah.
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»