Reklama
Reklama
Reklama
RECENZE: Rozšiřující karta Seagate 1 TB
Měl-li bych jmenovat několik zásadních věcí, které opravdu přinášejí změnu v nové generaci herních konzolí, tak jednou z nich je bezpochyby nová architektura úložiště. Interní úložiště opouští po třech generacích Xboxů technologii klasických plotnových disků, která je s námi ve světě počítačů již od roku 1956. Jak sám ve svých marketingových prohlášeních udává Microsoft, nové úložiště je až 40 krát rychlejší, než plotnové disky z předchozí generace Xbox One. Pro pořádek, jako interní disk…
RECENZE: Bright Memory
Nová generace konzolí je tady, pokud se vám tedy podařilo novou hračku získat ještě před Vánocemi. Každý, komu se to povedlo, jistě vyzkoušel své nejen své oblíbené hry z Xbox One, jak pěkně se to na novém železe hýbe a rychleji to nahrává, ale také vylepšené verze her pro Xbox Series S/X, které také o dost lépe vypadají nebo podporují nové vymoženosti či doplňky. Takže je co hrát, ale trochu tomu…
RECENZE: Call of Duty: Black Ops Cold War
Zima jak v Rusku. Tohle přirovnání zatím neplatí a tuhle zimu snad ani nebude, protože nebudeme si nic nalhávat, na takové mrazy nejsme úplně stavění. Navíc naše moderní bundy by nás v nějakých -40°C ani pořádně neohřály, na to se prý nejlépe hodí nějaký pravý kožich, třeba z Jaka. Kdo ho má, nemusí se zimy bát a může směle vyrazit plnit úkoly i do chladnějších částí světa.
RECENZE: Overcooked! All You Can Eat
Vaření je vášeň. Já sám třeba nevařím, ale říká se to. O co míň vařím, o to raději ale konzumuju, co někdo uvaří a když je někde nápis: „Snězte všechno, co můžete“, je to výzva. Nejsem ale Homer Simpson, abych byl schopný nějakou hospodu vyjíst, takže jsou v bezpečí. I když tahle věta k aktuálnímu stavu asi úplně nepatří, protože každou hospodu by bylo třeba tímto stylem podporovat.
Recenze: Visage
Aby titul získal kultovní status, nemusí být nutně dobrý, originální nebo prodejný. Často mu k „věčné slávě“ stačí kontroverze herního prvku či scény. Vhodným zápisem do historie může být i nekonečný vývoj, neskutečně špatný technický stav nebo podvod na hráče. Ani jedno z toho ale není případ demovky P.T., která si srdce získala pár metry čtverečními. Že nakonec zůstalo jen u ní nevadí, obdivovatelů je totiž poměrně dost.
RECENZE: Fuser
Postavit se na prkna, co znamenají svět rozhodně není pro každého. Chce to nemít trému, věřit si a nejspíš taky aspoň trochu umět hrát. Jinak diváci naší roli budou asi jenom těžko věřit. O něco lepší by to mohlo být na hudební scéně. Nemám teď na mysli soutěže typu Superstar a další. Myslím být přímo tím, kdo hudbu tvoří a na nějakém hudebním festivalu či akci vystupuje sám za sebe.
RECENZE: Assassin’s Creed Valhalla
Smrdíte, máte vousy a v rukou třímáte sekeru? Pak jste tady správně, protože po starověkém Egyptě a bájném Řecku nás asasínská sága zavede do anglosaské Anglie, kterou vlivem války a přelidnění Norska osídlují drsní Vikingové.
Recenze: The Dark Pictures Anthology: Little Hope
Hororová krmě často sází na idiocii. Ne tu vaši, ale postav, které jsou předhozeny vrahovi, duchům, vlastním démonům minulosti či konfrontaci s neznámým. Nebýt pomatených rozhodnutí, neustálé snahy opouštět kolektiv a častých nesmyslných zkratů, končila by většina hororů tak deset minut po úvodních titulcích. A jestli patříte k těm, jejichž psychika trpí pod náporem scenáristické jednoduchosti, vezměte pero do vlastních rukou. Tedy pardon, ovladač.
