RECENZE: Dark Souls II
Minulý týden vyšlo Dark Souls II a hned se tak nabízí otázka, jestli je hra stejně brutální a obtížná, jako minule… Odpověď je taková, že je to ještě brutálnější a ještě více hardcore. From Software se zkrátka opět vytáhli a vytvořili mistrné hardcore akční RPG.
Série her Souls už v herním světě způsobila velké pozdvižení díky své extrémní obtížnosti a možná právě proto spousta hráčů tento titul minula či byl opomíjen, což je velká škoda. Co se totiž týče designu a grafického zpracování, tak Dark Souls II překonává spoustu kolegů ve svém žánru. Hra samozřejmě staví na svém předchůdci a tvůrci tak pro hráče připravili akční RPG, které nabízí lákavou výzvu a představuje skutečně skvělý herní design.
Dark Souls II je zasazeno do zcela nového světa, který se jmenuje Drangleic a překvapivě se vzdaluje temným a pochmurným hrobkám světa Lordanu z první hry, i když jen částečně. Drangleic je také mnohem otevřenější než jeho předchůdce a v některých oblastech dokonce vybočuje od neustálé temných a tísnivých lokací, které jsou typické pro tuto sérii. Jednou z prvních oblastí, do které zavítáte, je Majula a ta už vám názorně naznačí změnu v uměleckém směru. Maluja je sluncem zalitá oblast na pobřeží a jedná se jedinou lokaci, která bude sloužit jako vaše centrála. Současně se tak ale jedná o jedné místo, kde si můžete zvýšit úroveň hráče.
Je to sice dosti zvláštní, ale budete si na to muset zvyknout. Sice nechápeme, proč se k tomuto kroku tvůrci rozhodli, protože systém s ohništi (bonfire) v prvním díle hry, u kterého jste mohli postavu zlepšit, fungoval skvěle. Je tak dosti otravné, když se pokaždé musíte vrátit do Majuly. Hra sice nemá nijak lineárně daný příběh, ale přesouvat se mezi lokacemi, jen aby vaše postava mohla postoupit na novou úroveň, je zkrátka otrava. Návrat na toto místo naštěstí ale nevyžaduje, abyste se táhli přes celý Drangleic. I když jsme si návštěvu tohoto povedeného světa skutečně užívali, tak jsme současně ocenili možnost rychlého cestování mezi ohništi. V prvním Dark Souls jste tuto možnost sice také měli, ale zpřístupnila se někdy až v druhé třetině vaší poutě, zatímco nyní je k dispozici již od začátku.
Známkou dobře vytvořeného světa je to, že máte spoustu možností, odbočit z hlavní cesty a jednoduše svět detailně zkoumat, a kolikrát vás ani nenapadne použít rychlého cestování. Prostě si to budete užívat a spousta lokací bude lahodit i vašemu oku. V dálce pak můžete vidět různá místa, jež navštívíte v pozdějších fázích hry. Stejně jako svět, tak i modely postav jsou nádherné, ať už jde o obyčejné protivníky či některé z nejtěžších bossů, jaké jste kdy zažili. Všechny postavy jsou detailně vytvořeny a mají svůj unikátní styl, který se jen tak nevidí.
Jistě vás potěší, že Dark Souls II obsahuje ještě více soubojů s bossy než minule a je až překvapivé, jak rychle na některé můžete narazit už z počátku hry a dva narazíte dokonce hned v Majule, i když jsou spíše jen taková ochutnávka. Některá z dalších monster, příšer a jiných zrůd pak dokazují, jací jsou ve From Software machři na design. Ať už jde o staré giganty či masivní hromadu krve, vnitřností a končetin. Všichni nepřátelé jsou detailně vytvořeni a je vidět, že hororová představivost tvůrců opravdu dobře zapracovala.
Souboje s bossy samozřejmě zahrnují použití různých předmětů a především zbraní, kterých v Dark Souls II najdete opravdu ohromující množství. Spousta z nich pak má odlišné animace útoků, aby se opravdu lišili a to nejen statistikami. Najít zbraň, která bude pasovat vašemu hernímu stylu, je samozřejmě rozhodující. Stejně jako minule, tak zbraně mají různé vlastnosti jako poškození a také požadavky, jež jsou spojeny se systémem úrovní hráče. Většina luků tak logicky vyžaduje obratnost, na což je třeba brát zřetel, když preferujete spíše útočit z dálky. Kouzelníci pak musí své duše vrazit do inteligence a samozřejmě ti, co jdou rádi do těla, musí pracovat na své síle.
Předměty a zbraně se také mohou zlepšovat s vašimi vlastnostmi a ve vašem inventáři jsou rozděleny a také ohodnoceny podle toho, jak moc dobré jsou. Je proto třeba se dobře rozhodovat, kam získané duše z nepřátel investujete. Souboje jsou opět kvalitní a vyžadují trpělivost, bránění a správné načasování vašich útoků, protože i obyčejní nepřátelé vás mohou hodně zranit či zabít. Velmi dobře také funguje princip rizika a odměny. Potěší vás spousta vítězství, protože pro překonání nespočtu nepřátel se musíte naučit jejich vzorec útoků, abyste se včas bránili a ve správnou chvíli zaútočili.
Nyní se ještě podívejme na celkovou brutálnost hry ve smyslu obtížnosti, která je ještě více hardcore kvůli několika pekelným novinkám a změnám. Oproti prvnímu dílu nezačíná s pěti, ale pouze s jednou nádobou Estus, kterou naplňujete u ohnišť a můžete si s ní doplnit zdraví. Kameny (lifegem) jsou přidány, aby to trochu vynahradili, a můžete jich mít až deset. Lze je sice používat rychleji, ale pomalu obnovují zdraví. Samozřejmě to ale není tak výhodné, protože jeden kámen stojí 300 duší a postupně se pak musíte rozhodovat, jak duše rozdělíte do nákupu předmětů a vylepšení postavy. Předměty se u obchodníků také znovu neobjevují a stejně tak i nepřátele se po nějaké přestanou znovu objevovat, aby tak bylo zabráněno levelování skrze slabší nepřátele. Když navíc umřete, tak se vám pokaždé sníží zdraví a když nebudete opatrní, tak se může snížit až o polovinu. Lze to sice ošetřit skrze různé předměty, ale ty jsou dosti vzácné a jen tak je nenajdete.
Verdikt
Dark Souls II rozhodně není pro každého. Je to totiž jedna z nejvíce, jestli ne jediná, hardcore akčních her, která je klasickým velkým titulem pro konzole. Budete umírat a to hodně, a bude se jednat o zkoušku vaši vytrvalosti a trpělivosti. Ovšem ti, kteří touto zkouškou úspěšně projdou, budou odměněni opravdu jedinečným herním zážitkem a dobrým pocitem z úspěchu.Recenze: Dead Rising Deluxe Remaster
Recenzi začínám chtivým zvoláním: kéž by dnes vznikaly nové IP (intelectuall properties) tak často, jako v době druhé generace Xboxu. Tehdy ještě byli velcí vydavatelé ochotni zariskovat a vytvořit něco zcela nového – jako učinil Capcom v případě masivní zombie akce Dead Rising v roce 2006. Capcom, u nás v Evropě známý nejvíce asi sérií Resident Evil, měl v plánu využít popularity zombie her a vytěžit jí na maximum. První...
Recenze FrostPunk 2
Dneska zabrouzdám opět do vod Game Passu, který nám PC hráčům nabídl FrostPunk 2. Pro moji milovanou konzoli si musíme ještě nějaký ten pátek počkat, ale věřím, že tyto řádky budou platit i pro konzolovou verzi. Ještě, než jsem se pustil do hraní, tak jsem juknul na film Snowpiercer, který vřele doporučuji, sice to s hrou nemá moc společného, ale ta atmosféra na vás dýchne (pro ty co mají hodně času,...
RECENZE: Harry Potter: Quidditch Champions
Famfrpál je bezesporu jedním z nejzajímavějších prvků knih o Harry Potterovi z pera spisovatelky J. K. Rowling. Stejně tak se ale při čtení knih (či sledování filmů) nelze ubránit dojmu, že spíše než o sport se jedná o účelovou věc, ve které by mohla na specifické pozici vynikat hlavní postava. Sledování famfrpálu je vzhledem k rychlosti a složitosti poměrně náročná činnost, přičemž samotné hraní není o nic jednodušší. Změnit se...
Recenze EA Sports FC 25
Minulý rok skončilo dlouholeté partnerství s FIFA, hra přišla o svůj tradiční název a EA se rozhodlo ho pojmenovat jednoduše, EA Sports FC. Loňský díl přinesl inovaci v oblastech herních módů, grafice a některých prvků hratelnosti.
Recenze: The House of Da Vinci 3
Umělec a badatel, který se pro mnohé stal synonymem renesance, měl jistě i spoustu koníčků a zálib, jejichž náplň už navždy zůstane střežena minulostí. O mnohém by možná mohly vyprávět stěny jeho příbytku, kde docházelo ke zrodu geniálních myšlenek a dalším jiným aktivitám. Peprné historky nechme bulvárním kamelotům 15. století a místo toho se věnujme třetímu výletu do světa hádanek, v němž je Leonardo průvodcem a zároveň ústředním artefaktem obdivu. A...
Recenze: MindSeize
Kvalitních her speciálního plošinovkového žánru „Metroidvania“ není nikdy dost, takže můžeme být rádi, že je na nás vývojáři chrlí i v moderní době. Koncept 2D plošinovky s drobnými rpg prvky v podobě vylepšování postavy a zbraní, nápaditým designem levelů a rozmanitými nepřáteli s třešničkou na dortu v podobě vychytaných boss fightů, jak se zdá, má stále co říci i modernímu hráči. Dovolím-li si lehce sklouznut k obvyklému videohernímu recenznímu klišé,...
Recenze: Ara: History Untold
Pohled do historie si dnes uděláme s novinkou Ara: History Untold, která hned v den vydání je součástí Xbox Game Passu a je potřeba zdůraznit, že POUZE na PC. Možná si říkáte, proč o tom píšu na XboxWebu, ale vysvětlení je jednoduché. Rádi bychom na našem webu rozjeli kompletní informace o značce Xbox, dočkáte se tak informací i o PC Game Passu. Ale nyní už se pojďme podívat na hru, která nám...
Recenze: Selfloss
Přátelé, 13.9.2024 nám v obchodu xboxu přistál takový malý, drobný titul s názvem Selfloss. Z počátku jsem jsi řekl do čeho jsem se to uvrtal, jelikož jsem převážně hráč FPS, RPG a Survival žánrů. Ale v den kdy nám přišel na svět Selfloss, jsem si ráno udělal čaj, a protože venku pršelo, tak jsem si sedl k Xboxu a s velkou nejistotou zapl hru. To, co následovalo cca 5 hodin...