
RECENZE: F1 23
Další sezóna F1 odstartovala a co se týče boje o titul mistra světa, zatím to na žádné velké drama rozhodně nevypadá. I samotný průběh závodů je zajímavější na dalších pozicích, což platí zejména pro Fernanda Alonsa. Ať už ho máte rádi nebo ne, jeho letošní příběh je opravdu úžasný. Nic lepšího si tvůrci Netflixového seriálu Drive to Survive snad ani nemohli přát.
To samé se vlastně dá říct také o Codemasters, kteří nám pravidelně servírují nový ročník virtuálního zpracování F1. Ten letošní nabízí návrat příběhového režimu Break Point a k tomu přidává obvyklou porci dílčích vylepšení, co se dají v rámci jednoho roku připravit. A jak je vidět, i Codemasters dávají pečlivý pozor na to, co se ve skutečné F1 děje, protože některé okamžiky do hry zapracovali.

Upřímně jsem měl z návratu příběhu velkou radost, protože první díl mě moc bavil. Tím spíš, že ten druhý nesleduje pouze osud Aidena, ale přidává také celou řadu dalších postav, jejichž osudy budeme během hraní ovlivňovat. Konnersport Racing Team je tím týmem, kde budou hlavní aktéři působit. Čeká nás spousta rivality, zvratů a návratů známých postav z prvního dílu, nebo přítomnost ženského elementu v sedačce monopostu série F2.
Byla příjemná změna podívat se na pozadí F1 zase z jiných úhlů, než jsou ty jezdecké, a hlavně je všechno udělané tak, že i když nám může být jeden z jezdců více sympatický, v rámci úkolů půjdeme výsledky proti sobě. A když jsem při jedné zastávce v boxech v rámci kampaně čekal na to, až se mechanik vysere a uráčí se přinést tu poslední pneumatiku z garáže, musel jsem se smát. Fanoušci totiž ví, že přesně tohle se povedlo Ferrari vyrobit v regulérním závodě. Těch situací je ale v příběhu víc, takže každý si najde něco. Hráči si asi nebudou hromadně kupovat nové formule jenom kvůli pokračování příběhu, ale jistý faktor by to mohl být. Navíc, pokud budou vývojáři dodávat tento obsah ob rok, je to rozumná volba.
Další věcí, co mě potěšila, je nové uživatelské rozhraní hlavního menu. Konečně se zbavilo zbytečné složitosti a vrátilo nám jednoduchost a přehlednost. Navíc není zbytečně pomalé, jako loni. Co se novinek v herním obsahu týče, mimo příběhu je všechno při starém, takže nechybí kariéry za reálný tým, kooperační režim, možnost vytvořit si vlastní tým a ten dovést až na vrchol a online složka napojená na F1 Hub. Opět zamrzí chybějící historické formule nebo alespoň nějaké významné okamžiky historie, ale už se asi budeme muset smířit s tím, že se do hry nevrátí. A závody supersportů jsou pro mě opravdu jenom hodně malou útěchou.
Usednutí do samotného kokpitu se nijakým zásadním způsobem neliší od loňského roku. F1 23 tak nabízí skvělé možnosti nastavení jak pro nováčky, tak pro ostřílené závodníky. Nechybí samozřejmě ani výborná podpora pro celou řadu volantů, s nimiž je zážitek z jízdy jiný než s ovladačem v ruce. Záměrné neříkám lepší, protože záleží hlavně na tréninku, ale to všichni dobře víme.

Kde jsem si všiml nějaké změny, tak to jsou naši soupeři. Oproti loňskému roku mi přijdou více neodbytní a na vyšších obtížnostech nám nedají ani kousek trati zadarmo a občas mě jejich tvrdost až nepříjemně překvapila. To platí pro všechny herní režimy, včetně příběhu. V něm je skok v rámci obtížností asi nejvíc hmatatelný. Všechno se snaží přiblížit živým jezdcům, takže při dostatečně velkém tlaku přichází chyby i v jejich podání. A víc než dříve jsem si také všiml, že pneumatiky mají nemalý vliv na jízdní vlastnosti a výkonnost vozu. Ale je možné, že jsem si toho loni třeba tolik nevšiml.
Po grafické stránce se také nedějí žádné převratné změny. Možná je sem tam o něco lepší a detailnější okolí, což jsem zkoumal zejména při opakovaných záběrech, protože při samotném závodu si člověk ničeho pořádně nevšimne. Ale to je tak všechno a je otázkou, jestli je vůbec nějaké zásadní vylepšení potřeba. Jako jo, formule v grafice Forzy by asi byla velká pecka, ale i v aktuálním stavu hra vypadá moc hezký, a hlavně je její běh krásně plynulý i díky stabilnímu a vysokému počtu FPS.

Za sebe mohu říct, že jsem s letošním ročníkem spokojen, což se vlastně odráží i ve výsledném hodnocení. Může za to hlavně návrat příběhové části, která se zkrátka povedla a kdo má rád střih zmíněného Drive to Survive, užije si jí ještě víc. Ostatní v novém ročníku najdou všechno podobné, jako loni, ale určitě potěší upravená umělá inteligence, jízdní vlastnosti a další drobné změny pod kapotou. Samozřejmostí pak jsou nové tratě a všichni jezdci sérií F1 a F2. Nejvíc mě asi mrzí, že se stále nekoná návrat historických vozů, které bych klidně vyměnil za supersporty. Přeci jenom ve hře F1 bych čekal hlavně formule, než něco jiného. A také se v multiplayeru začíná projevovat vliv EA zavedením většího počtu mikrotransakcí. Zatím to však není nic, co by ovlivňovalo hratelnost, tak snad to tak zůstane i v dalších letech.
Verdikt
Break Point 2 se povedl a skvěle doplňuje klasické herní režimy. Na jednu stranu je jedinou výraznou novinkou letošního roku F1 23, ale na stranu druhou ostatní mechaniky skvěle fungují, takže se není čemu divit, že se vývojáři nepouštějí do jejich kompletního překopání. Přeci jenom proč předělávat něco, co zatím skvěle funguje, když stačí jenom obrušovat hrany. Sám jsem zvědaví, jak dlouho bude tenhle přístup fungovat.| Příběhový režim Break Point 2 | Pro někoho málo změn oproti loňsku |
| Široké možnosti nastavení | Chybějící historické vozy a události |
| Pěkný jízdní model |
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...
RECENZE: High on Life 2
Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...




























