RECENZE: LEGO Worlds

Autor: p.a.c.o Publikováno: 18.3.2017, 8:23

Publikováno: 18.3.2017, 8:23

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1155 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Na první pohled se to nemusí zdát, ale hraním her si můžete něco odnést i do skutečného života. U strategií trénujeme plánování, u jiných her logické myšlení a taková střílečka je hodně dobrá na procvičení rychlosti našich reakcí a postřehu. I dnes recenzovaná hra má co nabídnout, hlavně po stránce představivosti a tvořivosti, takže je vhodná i pro děti. Přesně takový je LEGO Worlds a vy si pojďte společně semnou něco postavit.

Stejně jako ostatní hry s oficiální LEGO licencí, i s LEGO Worlds si připisují další zářez na pažbu zkušení vývojáři z Traveller’s Tales. Jestli jste někdy hráli něco od nich, máte docela dobrou představu o tom, co se na nás chystá. Zásadní rozdíl je v tom, že LEGO Worlds nestaví na nějakém slavném příběhu, ale navádí hráče k tomu, aby si v otevřeném světě vytvořily příběhy vlastní. Ze začátku nás trochu vodí za ručičku, díky čemuž objevíme první nástroje a okoukneme počáteční světy. Cílem našeho snažení je stát se mistrem stavitelem a bude jenom na nás, jakou cestou se k tomu cíli vydáme.

Hned po skončení úvodu objevíte první svět a možná se vám stane něco takového, co se stalo mě. Rozpačitě jsem se rozhlížel kolem a snažil se tak nějak si ujasnit, kam se vůbec vrhnout a hlavou se mi honila jediná myšlenka. Co mám sakra dělat? Nikdo vás nikam neposílá, mapu sice máte, ale nikdo vám moc neradí, kam jít nebo jak se posunout dál. Začal jsem chodit po světě a objevovat, co která postava chce a co já, stavitel začátečník, pro ni mohu udělat. Upřímně tahle fáze pár hodin zabrala a nebyl jsem z ní nadšení. Zde bych si představoval alespoň ze začátku nějaké jasnější a možná i o něco delší „vedení za ručičku“. Možná jsem jenom já trochu pomalejší a ostatním to bude vyhovovat, ale úvod bych si představoval více přátelský na rozjezd.

lego_worlds2

Jakmile se přenesete přes možná trochu nudnější začátek, začnete objevovat kouzlo celé hry. Tím bezesporu jsou procedurálně generované světy, což v praxi znamená, že jsou tvořeny náhodně na základě algoritmů, které pak daný svět poskládají dohromady. Díky tomu není žádná planeta stejná a má různé téma. Může mít sopečný povrch, může se také tvářit jako sladké království z pohádky nebo nějaký začarovaný les či divoký západ. Někdy je na ní vody více, jindy zase méně. Záleží jenom na nás, jaký vygenerovaný svět si následně vybereme k našemu průzkumu. Za světy bych chtěl vývojáře pochválit, protože generování funguje a světy jsou hodně povedené. Navíc je v nich spousta postaviček, takže vůbec nepůsobí mrtvým dojem, a to i v případě, kdy se ponoříte pod hladinu moří. Vše je pěkně detailní, a hlavně prostředí dávají smysl, což se při náhodném skládání ne vždy podaří.

Bohužel celé tohle „náhodné“ generování se občas nepodaří, jak by mělo. Ne, že by se svět nedal prozkoumávat, ale třeba některé truhly, jež se na mapě nacházejí, mohou být na místech, kam se prostě nedostanete. A když už se k ní dostanete, může být nagenerovaná na místě, kde jí nemůžete použít. To samé platí i pro jeskyně. Ty se na mapách generují hodně rády, dokáží být monumentální, ale do celé řady z nich se bez použití hrubé síly nedostanete. To však není úplně zásadní problém. Na tomto místě se mnohým z vás bude možná hodit jedno upozornění. Dávejte pozor na okraje světů. První menší světy totiž nejsou moc velké, takže ho z jedné strany na druhou přejdete jak nic a když si nedáte pozor, přepadnete přes hranu a pak už se jenom řítíte prázdnotou. Platí to i v případě, že budete plout s ponorkou pod vodou. Prostě vyplujete z moře a vaše pouť skončí smrtí. Ta však není nijak fatální, jelikož se objevíte na místě, kde jste zemřeli a ani nepřijdete o žádné penízky.

Přijít o penízky by byla velká škoda, protože k odemykání předmětů se jich bude hodit spousta. Než si však něco koupíte, budete muset použít nástroj k objevování předmětů. V praxi to vypadá tak, že v novém světě proběhnete a objevíte, co nemáte a pak pokračujete dál. Ne všechno se ale dá objevit přístrojem. Zvířata a minifigurky si musíte zasloužit. Zvířatům stačí dát jejich vysněné ovoce nebo zeleninu a pak si je můžete objevit. Pro postavy je třeba splnit nějaký úkol a pak můžete získat i je. Úkoly jsou od jednoduchého „dej mi nějakou věc“ až ke složitějšímu „postav něco jako dům, co bude mít čtyři strany a střechu“.  Je jich celá řada, a navíc na sebe dost často dokáží pěkně logicky navazovat. Důvodem proč plnit úkoly však nebude jenom odemykání postav, ale také získání zlatých kostiček. Ty ve hře slouží k odemykání vylepšení, nových věcí a také dalších, větších planet. K tomu všemu vás posunují stavitelským žebříčkem vzhůru a za každou novou úroveň čeká odměna. Když jich získáte dostatek, budete si moct dokonce vytvořit svůj vlastní svět od úplného počátku.

Tím jsme se dostali k tomu hlavnímu, což stavění určitě je. Editační nástroje jsou hodně silné a dávají vám absolutní kontrolu nejen nad samotným stavěním, ale také okolním prostředím. Každý nástroj má svůj smysl a těm kreativním z vás se jistě budou hodit. Ovšem zapomeňte na volné stavění. Něco jako sandbox mód se všemi dílky se ve hře bohužel neobjevuje, takže si budete muset vystačit s tím, co si pracně odblokujete a s místy, které si pro své stavby vytvoříte třeba uprostřed moře. Trochu škoda, protože bych si klidně občas odpustil všechno generování, hledání, sbírání a jenom si v klidu stavěl, na co bych měl zrovna chuť. Samotné stavění je snadné a s trochou cviku přejde hodně rychle do krve.

lego_worlds1

Dílků a předmětů je ve hře opravdu spousta, takže když se dostanete dostatečně daleko, určitě není problém postavit vše, co vás jenom napadne, a právě to bude pro mnoho z vás právě tím důvodem, proč si LEGO Worlds pořídit. Některé předměty se navíc dají koupit od obchodníka, který se objevuje jenom v noci se svým balónem anebo budete pronásledovat zelené příšery, jež dílky kradou a vy je získáte tím, že je zastavíte a přemůžete. Ze zmínky o noci jste jistě pochopili, že se ve hře střídá cyklus dne a noci, kdy po vzoru Minecraftu v noci vylézají nejrůznější potvory nebo přízraky. Potkáme zombií piráty, kostlivce nebo Kyklopa. Stvoření jsou docela agresivní a některá z nich i neodbytná a prostě je budete muset zabít.

S čím jsem celou dobu při hraní bojoval je kamera. Snaží se nás následovat, ale její základní nastavení koukat spíš na oblohu, než na zem mi docela vadilo. Není problém si jí pravou páčkou korigovat, nicméně to narušuje klid při hraní. Tomu nepomáhá ani ovládání. Chápu, že při tak komplexní hře není snadné nastavit ovládací schéma správně, tudíž bude potřeba si na něj zvyknout. Ovládání vozidel je však stejné nebo podobné u každé hry, kde se vyskytuje, a tak úplně nechápu, proč v LEGO Worlds tomu tak není. Chvilku budete bojovat s tím, jak se co ovládá a vhod určitě přijde při každé činnosti jasně viditelné namapování tlačítek pro danou akci.

Za co LEGO Worlds zaslouží pochvalu je multiplayer. Do svého objevování světa můžete pozvat kamaráda a po internetu pokračovat ve dvou. Ještě lepší je varianta pozvat kamaráda k sobě a svět objevovat ruku v ruce na rozpůlené obrazovce. Obě varianty fungují skvěle a nemám jim co vytknout. Velkou pochvalu pak zaslouží česká lokalizace ve formě titulků. Díky ní si hru může užít opravdu každý, zejména u mladších hráčů bourá lokalizace všechny případné bariéry, pokud již tedy umí číst.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

LEGO Worlds je hodně velký projekt, který skrývá spoustu možností, jak si ho užít a v jeho společnosti strávit desítky hodin. Ovšem neobešlo se to bez technických prohřešků a neduhů. V součtu se jedná o povedenou hru a jestli vás nebaví Minecraft, ale přesto chcete stavět, stane se LEGO Worlds vaším domovem na hodně dlouho a to navíc za příznivou cenu.
  • shack811 .

    Ta hra je vynikajuca a ak ziskate zbijacku tak aj skryte truhly nie su problem Tiez je vynikajuca bazooka. 🙂

23. 06. 2017 • chaosteorycz5

Recenze: Cars 3: Driven to Win

Blesk McQueen je zpět a sním další dobrodružství z animovaného světa, kde jsou nárazníky aut ukecanější než amplión obecního rozhlasu. Jenže tentokrát má červený rychlík problém a tím je technologická omladina, která mu bere pozici nejrychlejšího závodníka. Blesk má tak před sebou dlouho cestu, během níž musí chytit druhou mízu a ukázat moderním floutkům, kde Bosch nechal svíčky. Pokud máte děti, neříkám vám nic nového, neboť pod pohrůžkou nekonečného pláče jste...

»
23. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 17

Rok od roku se mi stále hůře začínají všechny recenze her, které se každý rok opakují a jsou od Milestone. Jiskřičku naděje ve mně vyvolal poslední ročník jejich blátivé motorkové verze MXGP 3, který se mi ve výsledku hrál pěkně. Ještě aby ne, když nabídl technický upgrade a příjemné ježdění. Další na řadě je prestižní podnik MotoGP a všechny ostatní silniční okruhové podniky, jaké se jezdí a na něž mají...

»
21. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Get Even

Za našimi severovýchodními hranicemi, pro mnohé co by kamenem dohodil, operuje polské studio The Farm 51, které v roce 2005 založilo pár tvůrců série Painkiller. Za dobu své existence se jim podařilo vydat 5 her, nicméně nezpochybnitelnou díru do herní historie neudělali, přičemž po nevýrazných Deadfall Adventures na autory blaženě vzpomíná jen málokdo. Jenže to bylo před čtyřmi lety, kdy „farmáři“ začali pracovat na novém projektu, který měl konečně ukázat jejich...

»
20. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Kholat

Rok 1959 má v sovětských dějinách zvláštní místo, protože během horské túry zemřeli všichni účastníci expedice, kterou vedl Igor Ďatlov. Okolnosti, při nichž 9 lidí zahynulo záhadnými způsoby na odlehlých místech Mrtvé hory (v původním znění Cholat Sjachyl), nebyly s ohledem na některá nevysvětlitelná poranění nikdy řádně vyjasněny. Oficiální závěr vyšetřování pak dodnes slouží jako předloha televizních dokumentů a filmových hororů, neboť za „viníka“ byla označena neznámá přírodní síla. Když se pak...

»
19. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: RiME

Pohádky mají rády snad všechny děti. Není v nich jenom dobro a zlo, ale také třeba místa, kam by se člověk chtěl podívat a občas i nějaké to nadpřirozeno. Ani hráči nejsou výjimkou, protože i oni jsou děti, jenom se trochu změnila hodnota jejich hraček. Navíc právě ve hře můžeme zažít parádní příběh, a ještě u toho třeba trochu procvičit myšlení a uvažování.

»
18. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: The Town of Light

V historii lidské společnosti se najde spousta etap, na něž není příliš hrdá a které by nejraději nenávratně utopila v zapomnění. Mezi takovými najdeme léčbu psychicky narušených jedinců z druhé poloviny minulého století, kdy stát se obyvatelem sanatoria znamenalo, že dveře, které se za vámi zavřeli, už patrně nikdy neuvidíte z druhé strany. Pacienti automaticky ztráceli svéprávnost a lékařská bezradnost končící lobotomií ničila lidské životy jak na běžícím páse. Jeden takový vytáhli z italských...

»
14. 06. 2017 • p.a.c.o2

RECENZE: Tokyo 42

Stylizace je jednou z věcí, která mě, a nejen mě, na hře zaujme jako první. Proto jsem se již od prvních obrázků strašně moc těšil na Tokyo 42, protože tohle je přesně ten styl, jakým si mě hra může získat. Navíc bylo slíbeno různé řešení úkolů, rozsáhlé město a zajímavý příběh. Na následujících řádcích se podíváme na to, jako moc se Tokyo 42 povedlo a zda opravdu nabízí i něco víc...

»
13. 06. 2017 • Josef Brožek1

Recenze: The Elder Scrolls Online: Morrowind

Musím se přiznat, že recenzovat The Elder Scrolls Online pro mě bylo jedno z nejtěžších aktivit tady na Xboxwebu. Hra totiž byla strašně dobrá, ale zároveň strašně špatná. Protože jsem ale optimista, snažím se vidět především to dobré, nicméně jak jsem hrál hru dál a dál, začal jsem zjišťovat, že je tady něco špatně, a to především systém komunity a k tomu všemu nepřehlednost a složitost hry, která se dalšími DLC jen...

»