RECENZE: Yesterday Origins

Autor: tonyskate Publikováno: 18.1.2017, 19:00

Publikováno: 18.1.2017, 19:00

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 3021 článků

Adventur či dobrodružných her je na konzolích jako máku, ale klasickou point-and-click adventuru na současných konzolích abyste pohledali. Samozřejmě to není tak úplně zlé, jak by se mohlo zdát, ale ve srovnání s PC je to velká slabota. Proto nás potěšilo listopadové vydání hry Yesterday Origins a renomované studia Pendulo Studios. Ano, hra už opravdu vyšla v listopadu, ale my jsme se k ní dostali teprve nyní a snad si rádi přečtěte i naši pozdní recenzi.

V úvodu jsme zmínili, že španělské Pendulo Studio je uznávané, což je pravda. Za svou více jak 20letou existenci stvořili řadu skvělých adventur, kdy nejvíce jsou známí pro akční humornou trilogii Runaway, která se na konzole bohužel doposud nepodívala, ale příznivci klasických adventur ji jistě znají. Před pár lety ovšem zkusili trochu změnit směr a upustit od vtípků. Před čtyřmi lety tak vydali titul Yesterday, který si sice ponechal úžasnou ručně malovanou grafiku, ale příběh už byl daleko dospělejší a Pendulo dokázalo, že nemusí spoléhat jen na fórky a nepříliš vymakanou zápletku.

Screenshot-Original7

Yesterday představilo postavu Johna Yesterdaye, který má na dlani záhadnou jizvu ve tvaru písmene ypsilon. Postupně se dovídáte zcela nevídané věci o své minulosti, která sahá stovky let daleko a John tak již žije svůj několikátý život. Ten mu nejspíše vyhovuje nejvíce, jelikož si během něj našel sličnou přítelkyni Pauline. Nicméně přesuňme se k dnes recenzované hře Yesterday Origins, která je sice pokračováním, ale znalost předchozí hry není kritická, jelikož se vše zásadní dozvíte téměř hned zkraje hry, nebo už jste to zásadní dočetli na netu.

Přesto vás trochu uvedeme, protože je to docela zajímavé a především poutavé s ohledem na celou zápletku. Na začátku vás hra vezme 500 let do minulosti, kdy jste uvězněni španělskou inkvizicí. Podaří se vám uniknout a projdeme rituálem, jenž vás učiní nesmrtelným. Nicméně když John zemře, sice obživne a má stejný věk, jako když zemřel prvně, jenže si nepamatujte ani ň. V současnosti John žije poklidný život s Pauline Petit, která je také nesmrtelná, ovšem paměť ji zůstává a tak Johna vezme pod ochranná křídla a pěkně jim to spolu klape. Pauline je dokonce natolik kreativní, že když se jí začnou objevovat první vrásky, radši se picne, aby byla opět mladší :-).

Screenshot-Original4

Takoví jsou naši dva hrdinové a při své výpravě za uchováním Johnovy paměti potkají opravdu pestré charaktery a navštíví zajímavá místa včetně Paříže, Amsterdamu či třeba New Yorku. Hlavně ale můžete počítat i s výpravami do minulosti, kdy se zhostíte role Johnova vůbec prvního života a pokusíte se celé záhadě přijít na kloub. Na místě je samozřejmě také hraní za obě postavy, což už je tradiční prvek v adventurách od Pendulo, a pokud v dané kapitole vystupují obě postavy, můžete se mezi nimi libovolně přepínat, což pro vyřešení většiny situací samozřejmě nezbytné. Ovšem moc to nepřehánějte, abyste nepřišli o achievement za vyřešení situace s co nejméně přepnutími, ale ten se naštěstí týká jen první kapitoly.

Screenshot-Original8

Rozhodně ale není na škodu, vždy s danou postavou vyčerpat všechny možnosti, abyste se nepřipravili o zábavné hlášky a komentáře. Samozřejmě tak budete činit, když ocitnete na mrtvém bodě. Naštěstí je hra docela logická a v nejhorších případech to jistí metoda pokus omyl. Občas ale můžete být zaskočeni, když hned v úvodu hry v minulosti potřebujete hadr nasáklý krví, asi by vás k tomu nenapadlo použít španělskou botu na ruku postavy, ale jak už to tak bývá, nic není dokonalé.

Co se práce s inventářem a právě i kombinace předmětů, ať s nimi samotnými či postavami, týče, je vše vyřešeno elegantně a tak, abyste mohli kombinovat docela rychle, takže k zásekům by moc nemělo docházet. Předměty jsou navíc pěkně zpracované a můžete je zkoumat ze všech úhlů. Jednoduše vždy přidržíte LT či RT, pod kterými se skrývají předměty, respektive myšlenky a nápady získané z dialogů. Jejich postupnou kombinací, kdy pokud něco chybí, objeví se otazník, dosáhnete daného výsledku, takže hra je opravdu intuitivní a návod by snad neměl být potřeba, jelikož se vám hra opravdu snaží vyjít vstříc. Trochu horší to může být s hádankami, kdy v jedné je třeba si dobře prostudovat události minulosti na virtuální webové stránce ve hře, takže v nejhorších případech je návod jistota :-).

YO_lokace

S tím je spojené i označení aktivních míst, mezi kterými se při daném úhlu přepínáte pravou páčkou. Po vybrání se dané místo přiblíží a můžete zvednout předmět či lépe prozkoumat lokaci. Podobně probíhají i rozhovory a především zkoumání postav, kdy nejčastěji jsme se zasekli, právě když jsme opomenuli řádně prozkoumat některou z postav, abychom tak zjistili nějako u zajímavou informaci či ji spojily s určitou myšlenkou nebo předmětem. Příkladem může být natržená díra na mnichově hábitu, kdy vás sice hra na aktivní místa upozorňuje, ale musíte si postavu správně natočit.

Screenshot-Original2

Ačkoliv se v zásadě jedná o klasickou point-and-click adventuru, nemusíte lítat po celé obrazovce nějakým kurzorem a pohyb postavy je řešen tradiční chůzí skrze levou páčku. Zkoumání lokací skrze páčku pravou už jsme zmínili výše, takže hrát se vám bude pohodlně. Před několika odstavci jsme zmínili, že studio využívá ručně malované grafiky, od čehož naštěstí neupustili ani v tomto případě a lokace vypadají nádherně. K tomu si přičtěte dynamické stíny, pěkně rozpohybované 3D postavy a bude vám jasné, že je opravdu nač koukat. Dabing více jak 25 postav a původní hudební doprovod už je pak samozřejmostí. Několikrát se vám může stát, že se hra zasekne či úplně spadně, což je škoda, ale naštěstí se často ukládá. Hrací dobu bychom si u adventury představovali delší, přeci jen 7 hodin není mnoho, ale v dnešní době už se ničemu nedivíme. Samozřejmě záleží, jestli bude hrát s návodem či bez něj. K tomu si přičtěte různorodé achievementy, kdy jeden z nich vyžaduje i rychlé proběhnutí hry do 250 minut. Naštěstí se občas nebudete muset moc otravovat, jelikož díky mnoha uloženým pozicím se můžete vracet na požadovaná místa.

Screenshot-Original6

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Pánové z Pendulo Studios opět dokázali vytvořit skvělou adventuru, která vás upoutá nejen nádherným zpracováním, ale i temným příběhem. Absence češtiny samozřejmě zamrzí, zvláště u tohoto žánru, ale na konzolích by se určitě nevyplatila. Pověst ji trochu kazí občas nelogické postupy, drobné technické problémy, kratší hrací doba a s tím spojená cena, která by mohla být o něco nižší. Naštěstí měli autoři dostatek rozumu a neprodávají hru za tradiční cenu, ale za příjemnějších 799 Kč. Pokud jste tedy lační po adventurách na Xboxu, není nad čím váhat, ale jinak bychom doporučovali počkat alespoň na menší slevu.
20. 08. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Observer

Stejně jako ostatní žánry, tak i horory se neustále vyvíjejí. Před osmdesáti lety stačilo na hlavu zakytovat hrnec, přidělat papírové šrouby a lidé se báli odejít z biografu, aby po cestě domů nepotkali Frankensteinovo monstrum. Přes maskované vrahy, poltergeisty, mýtické nestvůry, ďábly a jiná zla jsme se dostali až do dnešní fáze, kdy je módní nabalit na děsivou notu dalších 5 žánrů a přidat pořádnou dávku šílenství. Několikrát do roka nás...

»
16. 08. 2017 • wellkeybig0

RECENZE: Blackhole: Complete Edition

Co je České, to je hezké České videohry slaví úspěchy po celém světě. Tituly jako Mafia, Dex, Machinarium, nebo právě Blackhole hrají miliony hráčů. Bohužel není pravidlem, že každá česká hra si najde cestu do zahraničí a především k úspěchu. Blackhole: Complete Edition je, ale jedna z těch, co to dokázala a byla přijata velmi kladně po celém světě.

»
16. 08. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: The Long Dark

Techniky přežití se mohou hodit vždy, takže když je nějaká možnost se něco z nich naučit, určitě se neobracejte zády, ale snažte si zapamatovat, co se jenom dá. Nevíme dne ani hodiny, kdy do naší planety narazí asteroid, rozšíří se nákaza měnící lidi na nemrtvá monstra, nebo se prostě jenom prostřednictvím bankovek rozšíří nějaký smrtelný virus. Že jsou vám výše zmíněná témata povědomá? To by tedy měla, jelikož jsou to nejpopulárnější...

»
15. 08. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Agents of Mayhem

V pozici hráče jsem nikdy neholdoval hrám, které si předem nemůžu zaškatulkovat a u nichž se na základě propagace jen těžko určuje, co z nich vlastně vyleze. Ovšem jako recenzent si takové zajíce v pytli nadmíru užívám, protože se mi dostává vzácného privilegia, kdy se stávám prostředníkem mezi autory a potencionálními hráči. Třebaže si nedělám iluze, že by v době YouTube někdo kupoval novinku jen na základě jednoho názoru, často značně zaujaté osoby, alespoň...

»
06. 08. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Mr. Shifty

Tak schválně, kdo z vás, zatímco dává ostatním hráčům na frak ve všech těch Battlefieldech, Call of Duty a Gearsech, přemýšlí nad historií akčních her? No samozřejmě, že nikdo, protože na bloumání v paměti bude dost času, až dosáhneme staří sovětské ponorky, občas je ale návrat do časů dvourozměrné grafiky, jednoduché hratelnosti a pohledu shora vítaným zpestřením, a to zejména teď v létě, kdy se dav AAA her rozestoupí a my vidíme...

»
02. 08. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Super Cloudbuilt

Recenzentka: Kristine4Chaos Dnes už se můžeme maximálně dohadovat, jestli za rozšíření parkouru do her vděčíme perskému princi, svůdné Faith nebo neohroženému assassínovi Altairovi. Jednoduše tu je a pro mnohé tvůrce videoher se stal stěžejním prvkem jejich projektu, a to jak v klasické „umělecké“ formě, tak té futuristické, při níž si postava pomáhá exo-skeletem, jetpackem nebo obojím najednou. Do této kategorie patří i malá nezávislá hra Super Cloudbuilt, která ačkoli není příliš originální,...

»
18. 07. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: DeadCore

Skákání, postřeh, zručnost a rychlé rozhodování. Přesně tyhle dovednosti se dají trénovat nejen ve skutečném životě, ale stejně dobře i v rámci hraní. Prostě vezmete gamepad do ruky, k tomu nějakou těžkou hru a jedete. To pak nevíte, kde vám ruce s hlavou stojí a pokud jste výbušnější povahy, jako třeba já, mohou se sousedovic děti naučit celou řadu nových slov, pokud jsou tedy mladší. Jsou totiž hry, které vám zadarmo nic nedají...

»
17. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: AereA

O recenzi se postarala redakční důvěrnice Kristine4Chaos Za devatero oblačnostmi a devatero bouřkovými mraky je vzdušný svět AereA, jehož existence stojí a padá s hudbou. Není nic, co by zde nebylo v moci notového zápisu, a tak nikoho nepřekvapí, že na správný chod dohlíží Velký Maestro Guido, který je zároveň mentorem studentů jeho školy. Ovšem plovoucí hudební ráj je stižen neštěstím, když někdo odcizí kouzelné hudební nástroje, které vytvářejí harmonii držící Aereu...

»