
RECENZE: Diablo IV
Moje první vzpomínky na Blizzard sahají do devadesátých let, kdy bylo hráčům představené první Diablo. To přišlo do obchodů roku 1997 a dalo vzniknout novému hernímu žánru. Od této doby se izometrickému, akčnímu RPG neřekne jinak, než Diablovka. Z dnešního pohledu nezestárnul první díl moc dobře, ale jasně definoval herní prvky, které si do budoucna propůjčila desítka dalších titulů. Největší slávu si značka zažila s příchodem druhého dílu. Díky velkému úspěchu jsme se dočkali i plnohodnotného datadisku Lord of Destruction a mohli jsme trávit stovky hodin v temném světě Sanctuary.
Třetí pokračování dorazilo až po dlouhých dvanácti letech a u skalních fanoušků nebylo přijato zrovna pozitivně. Vývojáři se rozhodli pro barevnější paletu barev, což znatelně ubralo na celkové atmosféře. Spuštění také zažilo velké problémy se servery a proběhla zde velká kontroverze okolo herní aukce. Pomyslné vykoupení za všechny chyby přišlo až s dodatkem Reaper of Souls. Čas plynul neúprosně dál a hráči se začali zajímat, kdy se dočkáme dalšího plnohodnotného pokračovaní. Nyní se přesuneme do současnosti, konkrétně do 6. června 2023, kdy do našich obchodů dorazilo Diablo IV. Očekávání bylo po takové době obrovské a my se konečně můžeme podívat na to, zdali vývojáři dokázali fanouškům přinést hru, na kterou tak dlouho čekali.

Ve čtvrtém pokračování se přesouváme o desítky let dopředu, od posledních událostí z Reaper of Souls. Svět Sanctuary je zahalený v temnotě a zbytky obyvatel se snaží vzpamatovat z těžkých časů. Válka mezi nebem a peklem bohužel ani zdaleka neskončila. Na svět přichází vzkříšená vládkyně pekla a stvořitelka celého Sanctuary, Lilith. Bude jen na vás, abyste se postavili temné straně na odpor a uvedli veškeré dění zpět do rovnováhy. A to i přesto, že by se vám to v průběhu děje nemuselo líbit. Ačkoliv je Lilith hlavní záporák a dělá na světě hrůzné věci, tak si k ní velmi rychle vytvoříte blízký vztah a možná se na chvilku přistihnete, že by jste se chtěli přidat na její stranu. Celkové vyústění příběhu, nebo jeho průběh vám samozřejmě neprozradím. Čekají na vás velmi zajímavé a nečekané situace, které vygradují ve velkém finále. Příběh je vyprávěn skrze pár cutscén, ale ve většině případů se jedná spíše o ingame videa, nebo pouhé rozhovory. Hlavní dějová linka vám zabere na dohrání okolo 25 hodin. Zde ale obsah Diabla IV ani zdaleka nekončí.

Kromě hlavního příběhu se v otevřeném světě nachází nespočet vedlejších příběhů, dungeonů, eventů a kobek. Nikdy si nebudete připadat, že jste v Sanctuary dokončili svojí pouť. Neustále se ve světě dějí nové události a v případě, že budete chtít svojí postavu dovést až na maximální level, tak se připravte na přibližně 120 – 150 hodin zábavy. Nebo bych snad měl říct nekonečného grindu? Pokud půjdete po hlavní dějové lince a občas se pozastavíte na vedlejších aktivitách, dokončíte příběh okolo 50. úrovně. To je chvíle, kdy svojí postavu můžete převést na vyšší herní obtížnost a pokračovat s novými funkcemi a těžšími nepřáteli. Bohužel se ale jedná o místo, kde bude pořád těžší a těžší získávání nových úrovní. Tento problém se jen prohloubí u poslední obtížnosti Torment, zpřístupněné od 70. úrovně. Podobně zdlouhavý systém levelování jsme měli i v Diablu II a nejsem si jistý, jestli se jedná o dobré rozhodnutí. Spousta víkendových hráčů si projde hlavní příběh společně s vedlejšími úkoly a pravděpodobně nebudou mít chuť dovést svůj charakter na samotný vrchol. A to i přes to, že se jim otevřou veškeré aktivity, budou mít dokončený build a získají nejlepší možné vybavení. Chápu, že je obtížné vybalancovat tento systém, aby se zalíbil všem hráčům, ale nyní cílí spíše na věrné fanoušky, kteří ve hře stráví s příchodem sezón tisíce hodin.

V současné době máte na výběr z pěti povolání. Patří mezi ně Necromancer, Druid, Barbarian, Sorceress a Rogue. Jednotlivé postavy mají odlišný přístup hratelnosti a záleží jen na vašich preferencích, koho si vyberete na první cestu. Každý charakter má vlastní strom schopností, díky kterému můžete postavu definovat tak, aby co nejvíce vyhovovala vašemu hernímu stylu. Necromancer bývá označován za velmi pasivní charakter, vyvolávající spoustu nemrtvých přisluhovačů pro svojí ochranu i útok. Není ale problém tento stereotyp upustit a vytvořit si Necromancera závislého jen na své osobní magii. Dobrou zprávou je, že vás hra téměř vůbec nepenalizuje za špatně investované zkušenostní body. Všechny vaše rozhodnutí smíte resetovat za drobný obnos peněz. Dostáváte tak neomezené možnosti v hledání své nejvhodnější kombinace. Je ale velká škoda, že zde vývojáři nenavrhli košatější strom dovedností, který by dostatečně uspokojil i věrné fanoušky. Diablo se v tomto ohledu snaží zavděčit co možná největšímu okruhu hráčů. Kromě aktivních a pasivních schopností si vylepšíte svojí postavu za pomoci nového vybavení a po dosažení padesáté úrovně i díky rozsáhlému paragon systému, zvyšující vaše statistiky. Zajímavou novinkou je i poměrně detailní úprava hlavního hrdiny. Tělesné proporce zůstanou sice vždy stejné, ale jinak si vyberte svojí barvu kůže, porost na hlavě, pozměníte obličej, nebo zvolíte jedno z rozsáhlých tetování.

Diablo IV je už od svého počátku vytvořené jako Online RPG. Ve finále se ale nejedná o takovou katastrofa, jak se mohlo zdát z prvních testovacích verzí. Na ostatní hráče narazíte převážně v hlavních městech, nebo u zajímavých world eventů. Dungeony a podobné instancované lokace jsou stále jen na vás, nebo na vaší skupině, kterou mohou tvořit až čtyři hráči. Hra obsahuje lokální kooperaci, díky čemu se můžete pustit do temného světa Sanctuary se svým partnerem. To ale není vše. Nově hra nabízí i kompletní cross-play multiplayer a není problém hrát s kamarády napříč všemi platformami.
Ve světě se pravidelně objevují PVP lokace, kde poměříte své síly proti ostatním hráčům. Nejedná se ale o největší zábavu. Pokud ovšem patříte mezi sběratele achievmentů, tak zde nějaký ten čas strávíte. Svět je posetý velkým množství online eventů, jako je například poražení velkého World Bosse. Bohužel se ale jedná o aktivitu, která je vázaná na přesně daný čas. Pokud v danou dobu nebudete hrát, o účast jednoduše přijdete. Tento systém se mi nelíbí a uvítal bych možnost vyvolat World Bosse osobně, nebo s partou kamarádů.

Celkovému technické zpracování není téměř co vytknout. Vývojáři se vrátili k temné a ponuré atmosféře, kterou máme na sérii Diablo rádi. Každá z pěti lokací je tvořena odlišným biomem a jsou promyšlené do posledního detailu. Prozkoumávání světa je díky tomu mnohem větší zábava. Na svých cestách narazíte na rozpadlé ruiny, roztrhaná těla, okultní oltáře, opuštěné tábory a to všechno vám naznačí, co se na daném místě odehrálo. Po grafické stránce se jedná o nejlépe vypadající hack-and-slash RPG. To vše je zabaleno do nádherného soundtracku a pomyslnou třešničku tomu všemu dodává naprosto dokonalý dabing. V současné době hru trápí velký grind, opakující se schéma dungeonů a občasná nevyváženost nepřátel. Můžete mít sebevětší level i legendární gear, ale i tak se občas stane, že vás běžný nepřítel dokáže zabít na jednu, či dvě rány. Je to ale věc, kterou zajisté brzy vylepší v nadcházejících aktualizacích.

Na závěr jen přidám, že se v Diablu IV nachází online obchod s kosmetickými předměty. Tento systém by se u her za prémiovou cenu neměl objevovat a Blizzard za to má velké mínus. Nehledě na to, že jsou ceny daných předmětů přemrštěné a dokonce nemusí zakoupené předměty fungovat na konkrétních charakterech. Doufejme, že se v obchodě do budoucna neobjeví i předměty urychlující progress, nebo zvyšující vaše statistiky.
Diablo IV je povedené pokračování, na které se vyplatilo těch dlouhých jedenáct let čekat. Bohužel se ale nejedná o bezchybnou hru a s každou další odehranou hodinou mě v tomto postoji jen utvrzovala. Pokud víte, že ve hře nebudete chtít trávit stovky hodin, tak bych vám doporučoval vyčkat na první slevu a užít si příběhové vyprávění až s odstupem. Patříte-li ale mezi fanoušky Diabla, nebo akčních RPG, tak pravděpodobně nemáte nač čekat. Brány pekla jsou otevřeny a je jen na vás, abyste ve světě Sanctuary opět nastolili rovnováhu a mír.
Tímto jste všichni vítáni do naší komunitní guildy, kterou najdete pod názvem Xboxweb.

Diablo IV vyšlo 6.6.2023 pro Xbox Series X/S a Xbox One za cenu 2099 – 2699kč.
„]
Verdikt
Diablo IV dokázalo navázat na své předchůdce a jedná se vynikající, temné RPG. Není sice bez chyby, ale s trochou času se z něho může stát vyleštěný diamant, který budeme s radostí hrát až do vydání dalšího pokračování.| příběh | mikrotransakce |
| soundtrack | bugy |
| hratelnost | nevyváženost protivníků |
| množství obsahu | repetitivnost dungeonů |
| temná atmosféra | velký grind |
RECENZE: Syberia Remastered
Přiznám se bez mučení – původní Syberii jsem nikdy nehrál, a i když jsem se do tohoto velkého restu chtěl vždy pustit, klasické pojetí adventur mi příliš nevoní. Poslední přídavek do série s podtitulem The World Before mě ale pozitivně překvapil a já si jeho hraní velmi užil, tudíž jsem uvítal možnost vyzkoušet nedávno vydaný remaster první hry ze série od zesnulého Benoît Sokala.
RECENZE: Call of Duty: Black Ops 7
Série Call of Duty je synonymem pro rychlou akci, filmové kampaně a multiplayer, který dokáže pohltit na desítky hodin. Každý nový díl přichází s obrovským očekáváním – zvlášť Black Ops, které se v minulosti pyšnily silnými příběhy a ikonickými postavami. Black Ops 7 měl být dalším velkým krokem, ale realita je jiná: zatímco multiplayer drží sérii nad vodou, kampaň se stala největším zklamáním v historii.
Recenze: Rennsport
Rennsport na Xbox Series X|S je ambiciózní simulátor, který zatím hledá svou ideální stopu.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.































