Xboxweb.cz

„Nesnáším loučení, jsem dál a v hlavě mě máš. Mně na tom záleží, to zlý a hloupý smaž…“ Nemohl jsem si vypůjčit snad nic ikonyčtějšího, než tento popěvek, co by lépe vystihovalo situaci v herním světě. Jedna herní generace končí a druhá se pomalu dostává mezi hráče. Další řádky bych tak rád věnoval ohlédnutí a vzpomínkám na to, co jsem s konzolemi Xbox One a Xbox One X zažil, zahrál a jaké okamžiky my nakonec nejvíce utkvěly v paměti.

Samotný start a příchod konzole Xbox One poznamenal několik pamětihodných přešlapů Microsoftu, které se jistě zapsaly do firemních análů jako něco, co rozhodně nechcete opakovat. Don Mattrick za to nakonec také zaplatil svým místem, aby ho nahradil, nám všem dnes velice dobře známý Phil Spencer. Ten se vlády ujal dobře a snažil se napravovat, co mu jenom jeho pozice a možnosti firmy nabídly.

Že dělá dobře, si Don nejspíš myslel taky, když se vedení firmy rozhodlo, že Xbox One bude startovat jenom na vybraných trzích, kam bohužel ten náš tak úplně nepatřil. V první chvíli nás to všechny určitě mrzelo, ale vzhledem k tomu, že první verze Xbox One obsahovaly bundle s druhou generací Kinectu, zklamání nakonec nebylo tak hrozné. Když jsem si totiž o rok později šel pro svou novou konzoli, už jsem si mohl svobodně koupit verzi bez Kinectu. Jak se nakonec ukázalo, o nic jsem vlastně nepřišel, protože Kinect umíral pomalou a bolestivou smrtí. To už je ale téma pro jiný článek, který už jsme beztak s největší pravděpodobností napsali a vy četli.

Ještě, než se dostanu k tomu, jak jsem si konzoli přinesl domů, věnoval bych chvilku srovnání Xbox One a Xbox 360. V rámci poruchovosti totiž rozhodně je co porovnávat. Nevím, jak jste na tom byli vy, ale já měl dohromady nějakých 5 konzolí Xbox 360. Tři my umřeli na legendární RROD, což byla taková ta krásná červená smrt. Pak jsem měl dva Slimy (krásná konzole po stránce designu i v dnešní době) a k tomu nezbytnou první generaci Kinectu. U Xbox One jsem měl jeden exemplář klasického „video-rekordér“ designu a pak Xbox One X. Ve spolehlivosti udělal MS krok v před, protože obě verze konzole Xbox One zatím stále fungují. Abych nebyl na Xbox 360 zlý, tak slim verze Xbox 360 jsou také stále v provozu, což je hlavně kvůli Kinectu jenom dobře.

Xbox One pro mě byla krásná konzole, design retro zařízení mi nevadil. Stejně jako Xbox Series byl i toto velice funkční prvek a za celou dobu, co jsem konzoli měl jsem o ní nevěděl. Byla maximálně tichá a dost dlouho jsem vystačil i s interním 500GB diskem. Další disk jsem nakonec kupoval až pro Xbox One X, který sice měl 1TB interní, ale z důvodu streamů a nutnosti mít pro případ čehokoliv v záloze další hry, jsem pořídil externí disk ve stejné velikosti, s čímž se dalo velice dobře fungovat. Spousta z vás dle komentářů a ohlasu mělo disky podstatně větší, takže i zde se ukazuje, že kapacitě MS rozhodně meze nekladl.

První hrou, jež jsem na nové konzoli spustil byla FIFA 15. Volba to byla prozaická. Za prvé mám rád sporty a za druhé byla hra součástí bundlu s konzolí, takže to byla vůbec první hra, co jsem měl. Druhou hrou v balení byla Forza Motorsport 5, kterou jsem samozřejmě také vyzkoušel, ale jak jsem psal, vedl u mě sport, takže auta byla až druhém místě. A to jsem přitom třeba sérii PGR na Xbox 360 hrál opravdu intenzivně.

Určitě musím zmínit hru, kterou hraju od dob Xbox 360 vlastně až do dneška, a podle informací jí budeme hrát i na Xbox Series konzolích. Správně, asi nebylo těžké uhádnout, že jde o GTA V. Rockstars z tohodle dílu opravdu vymačkají, co to jenom jde. Na Xbox 360 jsme dostali super zážitek, který pak Xbox One posunul na další level. Všechno se zdálo skvělé a báječné, hru jsem několikrát dohrál a okusil i MP část, která mi nakonec k srdci tolik nepřirostla. A jako další na řadě bude zmíněný update na Xbox Series X. Úplně bych se k tomuto bodu nechtěl rozepisovat, každý si o něm myslí své, ale rozhodně bych si dal šestý díl než předělávku něčeho, co jsem už kolikrát hrál a dohrál. Na druhou stranu se přiznám bez mučení, že až update vyjde, určitě GTA V zase nainstaluju a vyzkouším. Je klidně možné, že už se dalšího dílu ani nedočkáme, a i děti našich dětí budou hrát GTA V na nejrůznějších dalších zařízeních.

Dlouhou dobu jsem si pohrával s myšlenkou, že bych svůj skvělý Xbox One doplnil o revoluční Kinect. Přeci jenom první verze se mi líbila moc a celá rodina se u ní dokázala zabavit na dlouhé chvíle. Odrazoval mě nedostatek her, a hlavně my chyběla podpora her pro starý Kinect. Jak se nakonec ukázalo, právě nedostatek obsahu a zájem ze strany zákazníků byl tím, co způsobilo konec tohoto zařízení. Xbox One X pak odstranil zdířku pro Kinect a redukcí bylo tak málo, že kdo o ní stál, nakonec do hraní nalil docela dost peněz. Po všem zůstala jenom pachuť zrady ze strany MS a zaříznutí slibné periferie.

Když už jsem u těch periferií, s novou generací konzole se nám do tlapek dostal také vylepšený gamepad. Za začátku jsem trochu remcal, přeci jenom tvarově byl nový ovladač jiný, než na co jsem byl po nějakou dobu zvyklý z Xbox 360. Nicméně dneska už musím konstatovat, že na ovladači z Xbox One a jeho dalších verzích (s bluetooth a gripy) se hraje parádně a vzhledem k přenositelnosti mě budou provázet i na Xbox Series X. Bohužel jsem neměl tu čest vyzkoušet elitní ovladač, protože jsem v něm nenašel přínos pro svůj skill, ale jistě tam celá řada výhod bude. Ostatně ještě aby ne, za ty peníze.

Z těch exkluzivních her, které mi prošly rukama a vyvolaly nějakou vzpomínku bych to vzal od Ryse. Za mě skvělý počin, který sice pro mnohé mohl být lehce repetitivní, ale celé hře rozhodně nešlo upřít spád, filmovost a hlavně nádhernou grafiku, která své kouzlo neztratila ani po letech. Jako dnes si pak vzpomínám na proma k zombií akci Dead Rising 3. Čekají nás hromady zombií, poměrně rozlehlý svět a možnost stavět zbraně. Nakonec to byla jedna velká nuda, kde za něco stály akorát ty hromady zombíků. Asi největším průserem téhle generace je rozhodně Crackdown 3. Hra, která nabízela mnohé, a nakonec byli asi všichni rádi, že alespoň vyšla, i když nějakou velkou díru do herního světa v dobrém slova smyslu tenhle díl neudělal. Další průsery si MS ušetřil tím, že hry v čas zastavil, což byl případ třeba Fablu.

Dále tu byl zástup her, které mě oslovily tak na půl jako rozporuplný Quantum Break, zajímavý ale pro mě nevýrazný (hratelností) Sunset Overdrive a dvojice dalších zombíků v rámci State of Decay 1 a 2 až po ReCore, na které není radno zapomínat. Určitě povedené je Halo, bohužel po tom, jak jsem hrál všechny díly na Xbox 360 mě díly spojené s Xbox One už tolik nebavily. Je ovšem otázkou, jak moc je to mnou nebo kvalitou série.

Výborná je dozajista pro všechny závodníky série Forza Motorsport, ale ještě větší oblibě a jednou z her, kvůli níž si lidé kupují právě Xbox, je Forza Horizon. Velice přístupné závodění s těmi nejlepšími auty světa po nejrůznějších zákoutích. Vyzvednout musím neskutečně parádní grafiku, což příchod Xbox One X podtrhl ještě více. Navíc s výkonem Xbox Series X se rozhodně máme nač těšit i do budoucna.

Stejně to mám také s malým drobečkem Orim. Hrozně moc se mi líbí krásně zpracovaný svět, hloubka na první pohled jednoduchého dobrodružství a velice propracované herní mechaniky. Druhý díl naplno využil síly Xbox One X, takže grafika je o další fous hezčí a detailnější a říká se, že druhý díl je pro mnoho hráčů o něco přístupnější. Nicméně do dalšího hodnocení bych se již nepouštěl, aby mě fanoušci náhodou neukamenovali. Stačilo mi, když jsem se někde zmínil, že mi úplně nesedí série Halo, což se mi pak několikrát vrátilo.

A konečně jsem se dostal k tomu, co mě na končící generaci bavilo nejvíce. Není asi žádná jiná hra, které jsem věnoval spoustu hodin už v alfa či beta verzi a následně v daném trendu pokračoval i po vydání plné verze vlastně až do teď. Sea of Thieves si mě získalo grafickým ztvárněním a také provedením moře. Takovou vodu, jakou uvidíte zde, nikde jinde nenajdete. Krásně se pohybuje, loď na ní reaguje, do toho jsou bouře a opravdu pěkné vlny, no paráda. Po stránce obsahu to sice ze začátku nebyla žádná velká sláva, ale postupem času se i zde udělala spousta práce a dneska se až na vizuální stránku jedná o skoro úplně jinou hru. Je sice lepší na moře vyrazit s parťákem po svém boku, ale ani samotáři se nemusí úplně bát. S každým dalším updatem se zlepšuje úvod pro nováčky, což je asi pro někoho největší slabina celé hry. Spoustu věcí si hráč musí objevit nebo na ně přijít sám, a to je ne vždy dobrá varianta.

Kdo se v prostředí naší konzole pohybuje nějaký ten pátek, jistě ví, jakou sérii jsem si nechal na konec. Samozřejmě jsou to Gears of War, pro mě ikonická série a Markus by z fleku mohl být tváří značky. Akcí a testosteronem nabitá střílečka s nezaměnitelným hlavním hrdinou se na konzolích Xbox One snažila nastartovat novou éru. Dostali jsem dva plnohodnotné díly a k tomu remaster dílu prvního. Kdyby se mě někdo zeptal, jakou akční hru na Xbox bych mu doporučil, rozhodně bych s Gears of War neváhal ani chvíli. Stále je to ta syrová akční řež, kde se epické momenty a filmové scény střídají se střílením a půlením nepřátel motorovou pilou na samopalu. Tím vším si mě série bezezbytku získala a nic na tom nemění ani poslední díl. Sice už není takový, jako jeho předchůdci, ale změna série asi musela nastat, aby hra dokázala přitáhnout i mladší hráče.

Navíc právě Gears of War jsou pro mě tou rozdílovou značkou oproti konkurenční PS5. Tam je to samé RPG nebo akční adventura, ale jedinou dobrou exkluzivní střílečku si zrušili a na další pokračování už to tam nevypadá. Buď jsem staromódní já, nebo daný žánr. Samozřejmě dost dobře možná je také kombinace obojího, co já vím.

Hraní na Xbox One, posléze na Xbox One X nebylo ale jenom o tom si koupit konzole a následně hry. Microsoft má jedno skvělé oddělení, kterým jsou designéři ovladačů. Na výběr je nepřeberné množství barevných nebo herně zaměřených variant, takže si vybrat může opravdu každý. Domácí sbírka tak nakonec čítá Halo, Gears 5 a Sea of Thieves edice ovladačů a k tomu jeden klasický černý. Další podružná investice nakonec přišla v průběhu času, jelikož k čemu mi je Xbox One X, když k tomu člověk nemá patřičné zobrazovadlo že? Takže nesměl chybět nákup 4K televize, aby to všechno krásně fungovalo. Navíc se na ní moc pěkně kouká na filmy a seriály, takže ve výsledku vítězství pro všechny.

Ještě, než se začnu loučit, nesmím zapomenout na závěr generace, který přinesl zajímavé služby. Jsou to Xbox Game Pass, alias herní Netflix a Xcloud, což je streamování her do mobilu nebo třeba tabletu. Obě služby tu s námi nejsou tak dlouho, jako byla konzolová generace Xbox One, ale rozhodně jim předpovídám dlouhou životnost. Game Pass zdá se bude co nevidět novým herním standardem, protože za relativně málo peněz nabízí opravdu bohatou knihovnu her. Jak to bude s herním streamováním, to ukáže až čas a pokrývání populace rychlým internetem. Pokud bude dostatečně rychlé, třeba by jednou streamování opravdu mohlo nahradit potřebu vlastnit fyzickou konzoli pro pohodlné hraní.

Skrze všechny momenty tak, jak si je pamatuji a možná, že ne vždycky to bylo tak idylické, jak se to na první pohled může zdát, jsem se s tímhle elaborátem dostal až na konec. Díky každému, kdo si zavzpomínal se mou a dočetl až sem. Další díky patří mému parťákovi Lukáši Urbanovi, který se mnou hrál na Xbox One v dobrém i ve zlém a společně s ním jsme vyprodukovali až pro nás neuvěřitelné množství nejrůznějšího obrazového gearsnebo audio materiálu. Lukes, díky, že si to se mnou tak dlouho vydržel, věřím, že ne vždycky to se mnou bylo snadné.

A nakonec bych tu měl Microsoft. Jemu díky za končící generaci konzolí Xbox One a Xbox One X, s nimiž jsem prožil spoustu okamžiků, na které budu rád vzpomínat. Škoda, že Microsoft zaříznul Kinect, který jsem měl rád, ale ve výsledku to podle mého názoru byla velice úspěšná generace. V porovnání s konkurencí sice co do prodejů ztratila, ale já si našel to svoje a také vyzkoušel nové služby, které MS nabídl. Bylo tak jasnou volbou, pořídit si Xbox Series X a už se moc těším, na jaké další zážitky se s přicházející generací můžu těšit. Snad nás čeká mnoho nového a zajímavého.