Xboxweb.cz

Hry jsou nejen o objevování herních světů, ale zejména ty menší kousky se snaží objevit i něco v našich duších a srdcích. Zkrátka v nás probudit nějaké emoce či nám předat poselství. Většinou si při jejich hraní vystačíme beze slov s příjemnými melodiemi na pozadí a se zajímavým hrdinou nebo hrdiny na popředí. Patří sem například Inside, Spiritfarer, Journey nebo Gris.

Dost často se na cesty vydáme skrze něco abstraktního, jako je například maják v aktuální novince Keeper. Maják je světlo, naděje a ochota pomoci, což jsou přesně ty věci, které bude pták Twig, jehož oddělila temnota od hejna, potřebovat. Cesta na vrchol hory, kde snad najdeme odpovědi na otázky, jak uzdravit zdejší svět, může začít.

Tedy až potom, co nám náš hrdinný maják ožije a postaví se na vlastní nohy a to doslova. Jeho první kroky nejsou moc jisté, ale rychle se naučí, jak se chodí, přelézá a skáče. O něco pomaleji to jde s hratelností. Začátek je hodně pomalý, není v něm moc hádanek nebo jenom nějaké velice triviální a je to spíš o chození a nasátí místní atmosféry. Asi po nějakých dvou hodinách se všechno pěkně rozběhne a dojde také na první vlny emocí.

Příběh je vyprávěn beze slov za pomoci hudby a interakce mezi majákem a Twigem. Ti společně putují zdejším tajemným světem, který má připomínat nejrůznější umělecká díla a podněcovat naše smysly. Nejsou tu lidé, takže se nebojuje a potkáme pouze jiná stvoření a také roboty. V jedné části zjistíme, že náš maják není na této cestě tím prvním, kdo ji absolvuje, ale více bych do děje nezabíhal, aby si ho každý mohl užít a prožít. Přeci jenom se tu bavíme o hře na nějakých 5-7 hodin. I tak ve mě druhá polovina a závěr dokázaly vyvolat strach o naše hrdiny, stejně jako další emoce, takže v tomto směru beru příběh jako podařený.

Hratelnost nabízí mimo chození také celou řadu puzzlů kombinující schopnosti Twiga (přinést, pootočit) a Keepra (svítit na správné místo a svítit intenzivně na správné místo). Někde jsou lehčí jinde těžší, ale není to nic, s čím by si člověk musel lámat hlavu dlouhou dobu. Nicméně i tak byly některé z nich opravdu povedené a dokázaly mě zaujmout. Pak už ve hře není nic, co by nám házelo klacky pod nohy. Nedá se zabloudit nebo jít špatně a stejně tak naši hrdinové nemohou zemřít, takže pohodovému hraní je podřízeno vlastně vše.

Trochu zklamaný jsem byl z grafické stránky hry. Tak nějak jsem u tohoto typu her zvyklý na detailní prostředí, spousty barev a precizní zpracování. Keeper je však podle mého o něco méně detailní, než by bylo záhodno, a to navzdory tomu, že svět je opravdu nápaditým uměleckým dílem. A samotný maják nebo Twig jsou také takoví lehce neostří a rozmazaní. K tomu se nám občas někde donačte nějaká textura, no zkrátka jak jsem říkal, čekal jsem v tomto ohledu víc, protože jindy víc dostáváme.

A ani hudební podkres nebyl tím, co by mě zvedlo ze židle. Byla ve hře dokonce místa, kde mi přišel až moc mdlý nebo nevýrazný, takže jsem ho vlastně ani neregistroval. Naopak jiné lokace, jako třeba robotí město, byly o poznání lépe podkreslené, což dokázalo vytvořit podstatně lepší zážitek. I s hudbou a grafikou je to jak na horské dráze, škoda, že celek není více vyvážený.

Na Keeper jsem se těšil už do samotného oznámení, a nakonec je to podařená hra. Tak nějak jsem však čekal víc, zejména tedy po technické, grafické a hudební stránce. Těžší puzzle u tohoto typu her nemají moc prostor, protože případný zásek by narušil celkový dojem, a to je to poslední, co byste u tohoto žánru chtěli. I tak se dá Keeper užít a vyzkoušet už jenom proto, že od dne vydání je součástí Game Passu a případně jeho cena ve Storu také není nijak závratná a odpovídá tomu, co za ni dostaneme.