RECENZE: Motocross Madness
Publikováno: 16.4.2013, 10:01
Přiřazené štítky
Sociální sítě
O autorovi
yourself
Je autorem 366 článků
Minulou středu se na Xbox Live Arcade objevil nový díl dnes už snad zapomenutých závodů Motocross Madness. Předchůdce pocházející z dílen Rainbow Studios později známých jako dnes už zrušené THQ byl veřejností přijat velice vřele ovšem později upadl do zapomnění. Díky Microsoftu však máme možnost užít si tuto novou hru, za kterou stojí Bongfish, se vším co k ní patří znovu a dokonce s avatary.
Hned na začátek by bylo dobré uvést, že od hry nemůžete čekat žádný realismus. Jde o čistou arkádu, která však zvládla všechny své části na výbornou. Po vzoru originálu hra nabídne v kampani hned několik herních módů, ze kterých si vybere každý. Máte tady klasické závody na tři kola, odehrávající se v různorodých částech Egypta, Austrálie a Islandu. Pokud vám nevyhovují počítačem řízení protivníci můžete vyzvat k souboji duchy svých přátel skrze režim Rivals. Nechybí ani volná jízda po obrovských mapách a utkat se můžete i v akrobacii. Fantazii se meze nekladou.
Na první pohled se může zdát, že vám hra nedá žádné vítězství zadarmo, ale stačí pár jednoduchých triků, trochu si vylepšit motorku a hned je vše o něco jednodušší. Asi nejdůležitější schopností, kterou budete nejčastěji využívat je Drift, který vás rychle a čistě pošle skrze zatáčku i ve vysoké rychlosti. Vyplatí se využívat i četné zkratky, které jsou však vyznačeny pouze na mini mapě. Mějte se proto na pozoru.
Nové motocykly ani schopnosti vám do klína nespadnou jen tak zbůhdarma, ale musíte si je poctivě zasloužit. A způsobů jak toho dosáhnout je mnoho. Tím nejjednodušším je vyhrát všechny závody a v jejich průběhu provést nějaký ten trik pro diváky. To vás odmění velkým množstvím peněz a zkušeností, které vás pak pošlou o něco dál. Naučíte se nové těžší, ale lépe hodnocené triky. Zjistíte jak je provádět rychleji a mechanici vám namíchají lepší směs pro nitro, které vydrží zase o něco déle.
Už jsem se zmínil, že hře dominují vaši avataři. Ti vás budou provázet na každém kroku, jak v podobě protivníku, tak i diváků a vašeho jezdce. To s sebou přináší obrovskou škálu kustomizace. Hra nabízí velkou spoustu oblečků ovšem mou defaultní Sparťanskou zbroj z Halo 4 nic netrumflo. Hra je navíc součástí programu Avatar Famestar, který propojuje několik povedených arkádových her. Ten vám za plnění výzev odemyká předměty s různými výhodami. Mimo to má hra svou vlastní síť Bike Club, která se stará o hráčské tabulky, vyzývání přátel a nějaké ty bonusy za splnění určitých podmínek.
Můžete také sledovat video-recenzi od Xko TV:
Verdikt
Jediným větším problémem, je vlastně množství tratí. Celkem jich ve hře najdete devět a ve volné jízdě se podíváte i mimo ně, ale po chvíli se dostaví jistá repetetivnost. Hlavně pokud chcete vylepšit všechny motocykly na maximum. Ale to je asi tak všechno. Ve hře toho najdeme dost, všechno dobře funguje a když se nad tím zamyslíte, tak moc podobných her ani nenajdete.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...
