
RECENZE: New Star GP
Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale plnohodnotnou AA hru za solidní cenovku.
Jejím prostřednictvím se ale nepřesuneme na zelené trávníky, nýbrž se vydáme na závodní okruhy v rámci Formule 1. Předně ale doplňuji, že žádná oficiální licence se nekoná a všechny podobnosti jsou čistě náhodné. Hned v úvodu je třeba se chopit jedné stáje bez vedení, vybrat si jméno, vzhled jezdce a barevné sladění závodnické kombinézy a monopostu. Pak už jenom zvolit jednu ze dvou obtížností (nejde později změnit) a hurá na trať.

Režim kariéry přináší závodění napříč dekádami, kdy na tratích budeme potkávat jezdce se smyšlenými jmény, ale každému fanouškovi Formule bude hned na první pohled jasné, koho tím vývojáři mysleli. Stejně tak tratě, byť nejsou licencované jasně odkazují na své reálné předlohy a pokud závodník danou trať zná, podobnosti najde.
Tratí a závodů na nás čeká hodně, a to zejména z toho důvodu, že k samotnému hlavnímu závodu se musíme prokousat přes tréninkové seznamování s tratí a nějaké výzvy. Ty mohou mít formu time trialu, průjezd checkpointy nebo eliminační závody. Jenom při hraní dávejte dobrý pozor, abyste obsadili první příčky. Za ně je nejvíc peněz a bonusů, které se budou hodit pro vylepšení formule nebo získání nejrůznějších bonusů od našich inženýrů. Všechny závody před hlavním závodem se dají opakovat, což vřele doporučuji.
Naopak hlavní závod nejen že nenabízí možnost opakovaného hraní, ale není možné ho ani v průběhu restartovat. Máme zkrátka jenom jeden pokus (pokud tedy nepočítám tři možnosti vrátit čas), což závodům dává velice speciální rozměr. V nich si pak musíme sami vymyslet také strategie pit stopu. Počet zastávek a výběr pneumatik záleží jak na samotném profilu daného okruhu, tak na předpovědi počasí. Klidně se může stát, že bude pršet, pak vyleze sluníčko a pak bude zase pršet, takže správně tušíte, že strategie s jednou zastávkou asi není úplně tou správnou.
Na druhou stranu změna počasí je procentuálně vyjádřena a nemusí nastat. Na vlastní kůži jsem zažil, že jsem uprostřed závodu počítal s deštěm, mraky se hnaly ze všech stran, takže jsem pln odhodlání zajel k mechanikům, přezul na mokré pneumatiky a byl si jist tím, jak jsem to super vymyslel. Nakonec se však déšť nekonal a já kroužil jako trubka po suchém okruhu. Závodní tempo kleslo, soupeři se začali vzdalovat a když nakonec vylezlo slunce, potupně jsem jel pro červenou sadu, abych eliminoval ztráty a já jsem závod dokončil alespoň na druhém místě. Tenhle prvek se mi na hře dost líbí a člověk při závodě nikdy neví, jak to všechno dopadne, když se hlásí proměnlivé podmínky.

Mimo dobře naplánované strategie je důležité vylepšovat auto hned v několika směrech (motor, brzdy, křídlo a další) a také navštěvovat své inženýry. Každý z nich může přinést nějaké vylepšení, jako třeba rychlejší zastávky v boxech, lepší startovní pozici nebo něco dalšího. Všechna tato vylepšení se odemykají získáváním trofejí, peníze pro vylepšení auta pak získáme hraním. Někdy je třeba pro více peněz opakovat některé výzvy, ale nebojte, tlak na možný grind není ve výsledku moc velký.
Po vzoru mobilních her od stejných vývojářů jsme postaveni před hodně těžké volby. S každým členem týmu je třeba udržovat co nejlepší vztahy společnými akcemi nebo jejich podpořením během tiskových konferencí. Kdo bude v týmu nespokojen, může z něj odejít a tím vzít získaná vylepšení. Ano, dá se najmout nový člověk třeba i s nějakým zajímavým vylepšením, ale to stojí peníze a věřte mi, že nechce zbytečně utrácet těžce získané zlaťáky. Vždy po získání dostatečného počtu trofejí se před námi objeví možnost vybrat jedno ze dvou vylepšení, kdy každá volba je lákavá. Nicméně u mě dost často vyhrálo to vylepšení, které v danou chvíli zlepšilo ne úplně dobrou náladu s daným kolegou.

Samotné řízení je arkádové, takže ho zvládne každý během chvíle. Ovšem to je jenom jedna část úspěchu. Důležitá je práce s brzdami, protože se mi několikrát stalo, že ke konci závodu už byly tak opotřebené, že to moc brzdit nechtělo, a navíc od kol šlehaly plameny. Nejsem sice mechanik, ale řekl bych, že to není dobře. Stejně tak je třeba nevyjíždět mimo trať, protože pak dojde k dramatickému zpoždění a soupeři se kolem proženou, jako nic. Určitě se vyplatí nepodcenit trénink a najít si tu ideální stopu, která bude vítězná.
Grafické zpracování určitě nikoho neurazí. Má svůj styl, který sice nemusí sedět každému, ale pro účely hry si myslím, že je plně dostačující. Co bych ocenil by byla větší hudební paleta. Ty dva zdejší motivy se hodně rychle vyčerpají, takže jsem nakonec hudbu vypnul a pustil si Spotify, což ostatně asi udělá každý. Technicky hra funguje také bez větších problémů, jednou mi hra sice spadla, ale to byla spíš nějaká výjimka.
Verdikt
Jak hlásá slogan, New Star GP je snadné na osvojení, ale přináší až nečekanou hloubku a zajímavé prvky náhody. Překvapil měl reálný dopad strategie na hlavní závody, jejichž dramatičnost podtrhuje nemožnost je opakovat. Grafická stránka je sice diskutabilní, stejně tak i velice strohý hudební doprovod, ale musím se přiznat, že jsem se při hraní bavil a chtěl jsem být co nejlepší, vyhrávat výzvy a porazit všechny soupeře napříč jednotlivými závodními érami. Kdo hledá arkádové ježdění se zajímavými prvky, koupí chybu neudělá.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...




























