
RECENZE: Shadow of the Tomb Raider
Očekávané ukončení trilogie novodobé Lary se konečně dostalo do našich rukou. Je ovšem tak velkolepé jak se nám tvůrci a vydavatel během výrazné kampaně snažili namluvit? O tom se více dočtete v naší recenzi, ale rozhodně jsme se opět dočkali parádního dobrodružství.
Jak jste asi poznali z různých videí a ukázek před vydáním, principy hry se nikterak nezměnily. Ovšem není třeba měnit to, co funguje dobře. Shadow of the Tomb Raider je tedy hodně podobný Rise of the Tomb Raider, akorát se tentokrát vydáme do peruánské džungle a opět budeme šlapat na krk organizaci Trinity. Stále mladá Lara Croft se blíží velkému rozuzlení a musíme uznat, že po příběhové stránce, je vrchol trilogie mnohem lepší než minulá hra, asi tak na úrovni té první a konečně dojde i na řádné nadpřirozeno. Celkově se připravte na temnější zápletku, která se nám opravdu líbila. Taktéž bude zodpovězena řada otázek ohledně Trinity, rodičů Lary a jejich minulosti. Ke slovu se dostane i Jonah, který vám tentokrát bude výjimečně pomáhat při řešení některých situací, ale nadále zůstane v pozadí jako věrný sidekick.

O čem tedy Shadow of the Tomb Raider vlastně je? Pátrání po Trinity a otcovy poznámky zavedou Laru do Mexika, kde sleduje vůdce celé organizace, který je mimochodem jednou z lépe napsaných postav hry, zatímco ty ostatní moc neosloví, samozřejmě kromě samotné Lary. V mayském chrámu objeví vzácný artefakt, jehož sebráním způsobí strašlivou apokalypsu, jež zaviní smrt nespočtu nevinných. O zničení příbytků obrovským tsunami nemluvě. A poté už následuje další pátrání a celou dobu se snažíte apokalypse zabránit, takže to není třeba rozvádět. Za zmínku stojí skutečnost, že jelikož Lara zavinila tuto tragédii, vzniká v ní morální konflikt. Po většinu času se tak trápí a snaží se vše napravit, a to i napříč mrtvolami, takže se už natolik neliší od svého nepřítele, což už si ale můžete přebrat sami během hry.
Jen dodáme, že postava Lary nám přišla kolikrát nereálně tvrdá, nebo to asi není ten správný výraz. Spíše toho tentokrát rozchodila opravdu moc, až jako nějaká super hrdinka. Když vám totiž na záda skočí jaguár a ještě se do vás hezky zatne, tak to není jak sobotní večer s přáteli, kdy těch pár panáků ještě v pohodě rozchodíte.

Každopádně zavítáte do Peru, které bude vaším domovem asi tak po 15 hodin, než pokoříte hlavní příběh. Ovšem vedlejších aktivit, jako hrobek, krypt, zkoumání monolitů, sbírání dokumentů a relikvií, je opět habaděj, takže se hravě dostanete i na 30 hodin. Novinkou jsou vedlejší úkoly, které získáte od obyvatel v rozlehlejších lokacích jako je třeba utajené město Paititi. Téměř za vše opět získáváte zkušenosti, za něž obdržíte body, jež pak investujete do vylepšování dovedností. Ty se vám odemykají i plněním hrobek, které jsou nejlepší v celé trilogii. Narazíte na opravdu zajímavá místa a některé hádanky vám mohou dát zabrat. Dokonce se výjimečně vyskytují i oblíbené časovky, jež budou dobře známé pamětníkům původních her.

Občas nám lokace přišly přehnaně temné, což by se dalo pochopit v případě hrobek, ale i venku bloudíte, což lze přisoudit džungli, ale sem tam jsme chvíli hledali, kam skočit, nebo kde se zachytit horolezeckou sekerou a pokračovat dál. Určitě bychom ocenili možnost vlastní svítilny. Instinkt pro přežití vám v tomto občas pomáhá, ale na některé banálnosti nepoukazuje anebo jsme měli obtížnost nastavenou tak, aby nás hra zase úplně nevodila za ručičku. Tím jsme se dostali k další novince, kterou je samotná obtížnost hry, jež se může stát tou nejobtížnější v trilogii. Záleží ovšem na vás. Obtížnost je totiž tentokrát rozdělena na souboje, prozkoumávání a hádanky, takže si sami navolíte, jakou výzvou pro vás hra bude.

Každopádně soubojů se nemusíte bát, protože je jich asi nejméně v celé trilogii a řekli bychom, že tentokrát se opravdu tvůrci zaměřili na to, co znamenají slova „tomb raider“, a více času strávíte zkoumáním, hádankami a překonáváním překážek džungle a dalších zajímavých lokalit. Určitě se za to na tvůrce nezlobíme, ačkoliv rozhodně to mohli o něco lépe vyvážit. Opět se ale připravte na správnou partyzánskou akci, kdy můžete na nepřátele líčit pasti, věšet je za větve stromu anebo je otráveným šípem dovést k šílenství, jež způsobí zastřelení spolubojovníků. Luk bude i tentokrát váš věrný společník, ať už při překonávání překážek, řešení hádanek, soubojích či lovu zvěře, kdy medvědy nahradili jaguáři, jež se vyskytují vzácně, ale dají vám pěkně do těla, a to zvláště v rámci příběhu.

Craftování, tedy výroba předmětů a látek, zůstalo a je ho ještě o něco více. Nicméně jsme jej používali jen na základní úrovni, jako je výroba ohnivých šípů a zlepšování zbraní. Z rostlin lze ovšem vytvářet i látky, jež vám zlepší smysly či obranu, ale toho jsme skoro nevyužili, ačkoliv si dokážeme představit, že při vyšší obtížnosti bychom tyto možnosti ocenili. Potěší výroba oblečení, které mívá i speciální vlastnosti, jako pomalejší odhalení nepřáteli, rychlejší uzdravení nebo třeba větší množství surovin při jejich sebrání. Obchodníci sice nejsou novinkou, ale mají teď daleko pestřejší sortiment, takže můžete dokupovat nejen praktická vylepšení, abyste se dostali na další místa, ale také více zbraní, oblečení a neschází ani samotné suroviny.
Ještě se na chvíli vrátíme ke zkoumání světa, na které tvůrci nanesli novou vrstvu v podobě podvodních lokací a vlastně i další formy přežití. Potápět se tentokrát budete docela často. Jednak vás na dně čekají poklady a suroviny, ale taktéž skryté tunely vedoucí k hrobkám a v rámci příběhu se taky pěkně namočíte. Občas můžete narazit na murénu, jež vás zdrží, ovšem daleko horší jsou houfy piraň, kterým už pak zpravidla neuniknete. Lara tak dokáže zadržet dech opravdu dlouho a jednou z dovedností je i větší výdrž pod vodou, takže můžete zkoumat, co plíce ráčí. Za zmínku stojí taktéž lano na horolezecké sekeře, kdy se můžete slanit, rozhoupat a skočit na jinak nepřístupné místo, což v nás vyvolávalo pocity á la Indiana Jones.

Vlastní odstavec si zaslouží i panství rodiny Croftů, které v této trilogii doslova zoufale scházelo, dokud jsme se jej nedočkali formou dodatku pro Rise of the Tomb Raider k 20. výročí série. Na panství se podíváme skrze vzpomínku a jako devítiletá Lara si budeme hrát na hledání pokladu, řešit jednoduché hádanky a vylezeme až na samotnou vilu. Celkově je panství pěkně zpracováno a na rozdíl od dodatku není tak temné a vzpomínka se odehrává za krásného slunného dne. O to více nás mrzí, že se pak na panství nemůžeme vrátit, a to ani po dohrání hry, takže si tuto pasáž nezapomeňte řádně užít. Hned vás ale uklidníme, že kdybyste v této pasáži něco minuly, nepřijdete o žádný achievement.

Tolik k samotné hře. Teď si pojďme říci pár slov k jejímu technickému zpracování. Asi vás nemá cenu usvědčovat o tom, že hra po vizuální stránce vypadá skvěle. Už Rise of the Tomb Raider nám vyrazil dech, čemuž pomohla i skutečnost, že hra tenkrát běžela v 1080p i na standardní konzoli. V případě Shadow of the Tomb Raider je to ale jen 900p. Pokud byste se během hraní chtěli opravdu kochat, doporučuje hrát na Xbox One X, kde hra běží v reálném 4K při 30fps. Kdybyste ale chtěli upřednostnit počet snímků, můžete si vybrat druhý režim, při kterém hra sice běží v rozlišení 1080p, ale za to cílí na 60fps. Tady musíme zmínit jednu z posledních novinek završení trilogie, a to foto režim. Pokud tak sami nezavítáte do Peru či Mexika, můžete se alespoň přátelům pochlubit krásnými obrázky z virtuální návštěvy.

Verdikt
Shadow of the Tomb Raider je důstojným a opravdu povedeným zakončením trilogie, které ale přeci jen mohlo být odvážnější a zkusit sérii někam posunout. Přesto nabízí několik novinek a slušný příběh. Co vám budeme povídat, zkrátka jsme se bavili a jelikož jsme minule dali Laře devítku, musíme i tentokrát. Kdybychom to měli říct jednodušeji, pokud vás bavila Rise of the Tomb Raider, utíkejte do obchodu. Pokud tolik ne, ale první díl ano a chcete vědět, jak to dopadne, chvíli počkejte.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

































