Xboxweb.cz

Klasické tycoony jsou součástí herních žánrů již pěknou řádku let a byť už nejsou tak rozšířené, jako tomu bylo dříve, stále sem tam vyjde nějaký nový kousek. Před čtyřmi lety jsme se dočkali znovuzrození legendy tohoto žánru z nemocničního prostředí, kde nejsou tak úplně běžní pacienti. Two Point Game tehdy nabídli svou verzi Theme Hospital prezentovanou hrou Two Point Hospital. Při jejím hraní jsem se rozpomněl na staré dobré časy a hru jsem si neskutečně užil.

Navíc vývojáři opět potvrdili, že i na konzolích se dají udělat pěkné budovatelské hry, které ještě ke všemu dobře fungují s gamepadem v ruce. Mělo to sice pár kompromisů, ale ve výsledku se nejednalo o nějaký závažný problém. Takže správně tušíte, že mi udělalo velkou radost oznámení další hry s touto tématikou, jejímž prostřednictvím se tentokrát podíváme na univerzitní vzdělávání – Two Point Campus.

I tentokrát před nás vývojáři staví hromadu scénářů a situací, s nimiž si zkušený ředitel bude muset umět poradit, ovšem tentokrát se nemusíme bát, že by někdo při našem působení umřel. Jediné, co se může stát a čemu se budeme chtít vyhnout, budou neuspokojivé výsledky našich studentů. Takže se musíme za všech sil snažit, aby jejich známky byly více než uspokojivé, a přitom si užili i ostatní radosti studentského života.

Podporovat je budeme jak v klasických, tak, jak je v sérii ostatně velice dobrým zvykem, v celé řadě ne úplně běžných, ale za to velice zajímavých studijních oborech. Někdo se bude chtít stát uznávaným kuchařem nebo barmanem, jiná univerzita nabídne práce s virtuální realitou, no a pak tu bude škola pro klauny, rytíře nebo čaroděje.

To všechno budeme provádět v šabloně, jakou přinesl Two Point Hospital a univerzita na ní nic zásadního nezměnila. Místo klasického vyšetření máme přednáškové sály a místo speciálních pracovišť jsou specializované místnosti pro jednotlivé obory. Záchody jsou záchody a automaty na všechny možné pochutiny obírající studenty o jejich kapesné samozřejmě také nesmí chybět. V tomto směru jsem opět naskočil do vyjetých kolejí, které v mé paměti jasně a zřetelně zanechala správa nemocnice.

Oproti ní se však musíme věnovat dalšímu rozvoji našich studentů, aby měli prostor na zlepšování a rozšiřování svých dovedností. Nicméně studentský život není jenom o studiu, ale také o životě kolem. Hodně se mi líbí, že pro studenty můžeme pořádat nejrůznější akce, které se nezaměřují jenom na pití a párty, ale také na sledování filmů, kuchařské soutěže nebo středověké souboje na koních s dřevci. A právě pořádání akcí kolem mě bavilo asi nejvíc, což je dáno tím, že se jedná o něco nového.

Stejně tak se drobných vylepšení dočkalo samotné stavění. Při tvorbě jednotlivých místností můžeme být více kreativní a také si je více přizpůsobit obrazu svému. Dokonce mi přišlo, že více jak v nemocnici je v univerzitním případě budeme muset postupem času vylepšovat. Takovým typickým příkladem je knihovna, která začíná jako malá místnost, ale s více studenty je potřeba do ní přidat další knihy, místa pro studium nebo třeba počítače a další vybavení. Stejně tak budeme muset přidávat postele nebo záchody. Není to nic, bez čeho by naše univerzita nemohla existovat, ale v některých scénářích je potřeba naplnit jistá očekávání studentů, což bez vylepšení nepůjde.

S tím se pojí jeden z mála neduhů – trochu krkolomné ovládání. Ne že by bylo špatné, to vůbec a pokud začínáme stavět od začátku, všechno krásně funguje. Pár věcí v herním rozhraní sice není tam, kde by je člověk hledal nebo potřeboval, ale na to se dá rychle zvyknout. Horší je to v případě přestaveb nebo rozšíření daných místností. Najít a odebrat nějakou drobnou věc vyžaduje skill hráče stříleček a to i s použitím zoomu. Nejlepší možností je vypnout automatické přichytávání objektů ke mřížce, ale to pak zase trochu chybí v případě stavění.

Hodně se mi líbila větší personifikace jednotlivých studentů. Ti, nejen že prahnou pro vědění, ale mají také mimoškolní potřeby. Záleží pak na nás, jako na řediteli, zda postavíme romantickou lavičku před budovu školy nebo místo ní koupíme nějakou hru do studentské místnosti. Ani bůh, ani ředitel školy se totiž nemůže zavděčit všem. Jednou jsem to zkusil, kdy jsem dával každému, co chtěl nebo nutně potřeboval, výsledkem čehož bylo, že jsem campus velice rychle přivedl do červených čísel. Naštěstí máme možnost rychlé půjčky, která dokáže v případě nerozumných investic a rozhazování vytrhnout trn z paty.

Chtěl jsem začít pět ódy na umělou inteligence, která konečně funguje a úspěšně doplňuje volná místa. Není to jako v případě nemocnice, kdy lékaři bloumali po chodbách a ordinace zely prázdnotou. Zdejší učitelé, správci budov / školníci a asistentky fungují skvěle. Bohužel to samé neplatí pro studenty. Krásným příklad je opět knihovna. Postavím první, kam všichni chodí. Postupem času se rozrůstá o věci a studenty, takže postavím novou, jelikož starou už není kam expandovat. Kouknu, na co se stojí největší fronta a toho víc udělám v nové knihovně. S velkou slávou ji otevřu a co se nestane – studenti chodí stále do staré knihovny, stojí tam fronty a novou nechají ladem. Pomůže větší přestavba, kterou vřele doporučuji dělat o prázdninách než za plného provozu, což je další příjemné vylepšení.

Stavba Campusu se nakonec ukázala jako velká zábava, od které se mi opravdu těžko odcházelo, a to i navzdory tomu, že od stavby nemocnice se vlastně tolik neliší a dost často jsem měl pocit, že vlastně hraju totožnou hru. Ale nejspíš vzpomínka na studentská léta, zajímavé výzvy, příjemná grafika a další drobná vylepšení přinesla dostatečnou evoluci na to, abych si stavění opět pěkně užil.