Recenze: Cuphead

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 30.9.2017, 13:40

Publikováno: 30.9.2017, 13:40

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3326 článků

Za tajemným lesem, děsivým lunaparkem a blíže nespecifikovaným počtem řek a hor, žijí dva kusy porcelánu Cuphead a Mugman. Jejich bytí je naplněné radostí a štěstím, nicméně musejí se vyvarovat kasinu ovládanému temnými silami. Ovšem nebyla by to pohádka milé děti, kdyby naši hrdinové poslechli rad vousaté konve. S pohledem zasloužilého karbaníka vrhali kostky jedno kolo za druhým a štěstěna jim evidentně přála. Ale pekelná, která skončila s nabídkou samotného ďábla, který zatoužil hrát vabank. Hrnečci nepřišli jen o bezcenné žetony, ale také o duše. Jedinou šancí na vykoupení se zdá být melouchaření pro samotného rohatého, ale zlým silám se přeci nedá věřit. Nebo ano?

Dlouhé tři roky uplynuly od oznámení plošinovky Cuphead na veletrhu E3, a ještě déle od chvíle, kdy vývojáři ze StudioMDHR začali na nevšedním titulu pracovat. Někteří už možná přestali doufat, jiní mezitím zapomněli a jen skalní příznivci žánru stále vyhlíželi konzolovou exkluzivní hru. Po posledních dnech mám neblahý pocit, že i jejich řady lehce prořídnou, ale s ohledem na fakt, že projekt byl od samého počátku prodáván jako hardcore záležitost, budou zájemci snad připraveni na vyteklé nervy, křeče v rukách, umatlané ovladače a stavy hraničící s požitím halucinogenních látek. A také na cestu časem, k níž nepotřebujete DeLorean.

Myšlenka spojit dohromady jednu z nejrevolučnějších ér animované tvorby, tuhou hratelnost konce 2. tisíciletí a moderní tvůrčí technologie, byla od začátku tím nejzajímavějším, co Cuphead sliboval. A vážení věřte nebo ne, nelhal. Od prvních minut, kdy se velice originálně seznamujete s ovládáním, po úvodní potyčky, až přes nekonečné zástupy bossů, je hra naprostým originálem. Jelikož jde o zástupce „run and gun“ žánru, bavíme se tu o nástupci her jako Galaxian či Contra. To znamená, že primárním cílem, není dosáhnout konce úrovně s maximálním počtem předem daných objektů (Rayman, Crash Bandicoot, Sonic), ale dostat se vůbec k cílové pásce.

Tomu odpovídá i skladba úrovní tvořená z eliminace bossů, proběhnutí daného kola a ochrany objektu. Přestože Cuphead, potažmo Mugman hrajete-li v lokální kooperaci, může jen utíkat, střílet a skákat, jsou levely dostatečně různorodé, odlišné a lehce zapamatovatelné. A především náročné. Ve hře jsou pouze 3 světy a v každém výzev, co se vejde prvňákovi na prsty levé a pravé ruky. I tak se herní doba bez větších problémů přehoupne přes 10 hodin, protože „Dark Souls princip“ nutně nemusí nosit RPG hadry. Může být roztomilý, hravý, pohlcující a zároveň pekelně jidášský.

Definovat jeden typ úrovní jako jednodušší, než ten druhý je těžké, protože náročnost se neustále zvyšuje. Navíc se mění i herní styl, kdy ne vždy je třeba využívat veškerých možností. To, že jednou proběhnu les s prstem na střelbě neznamená, že o 30 kroků dále nebudu jen skákat propocený až k sousedům pode mnou. Klíčem k úspěchu není jen naučení se rytmu a logiky nastalé situace, ale také její pochopení. Důležité checkpointy, jimiž za normálních okolností hasíme naše přešlapy, totiž získali bossové. A tak zatímco se snažíte jednu a tu samou Hyldu zničit stále dokola, ona využívá checkpointy k tomu, aby transformovala podobu, útok nebo jen prostředí. Tato místa jsou jasně daná, ale posloupnost změn ne.

Teoreticky tedy naprosto přesně víte, co máte udělat, ale prakticky vám do toho neustále promlouvá náhoda činící jedny kombinace obtížnější oproti jiným, kdežto k některým nemusí ani dojít. Pro lepší pochopení příklad. Ve streamu uvidíte, jak nějaká Berta z Podolí došla do konce přes obrovskou střelu, výherní automat a žravou kouli, a to v tomto pořadí. Jenže vám se to může podařit přemožením žravé koule, automatu na žvýkačky a skákavé potvory. Že by vám prodali jinou hru? Nebo snad nějaký update? Ani jedno, jen jedna z mnoha variant, která se promítá také do výběru střel a speciálních schopností.

Když jsem říkal, že se v indie novince nic nesbírá, nebyla to úplně pravda. V menším, než malém množství se vyskytují mince jejichž sběr není nutný. Na druhou stranu se tím připravíte o možnost dokupovat nové schopnosti. Ty mohou sehrát důležitou roli v tom, zda o několik levelů dál uspějete či nikoli. Možnost přepínat ze dvou libovolných střel je naprostou nezbytností, protože vnáší do obyčejné plošinovky strategický prvek. Taktéž speciální útok a jedno kouzlo, kterým může být jak čtvrtý život, tak zlepšená obrana nebo automatický skok, jsou nedílnou součástí herního progresu. Dříve či později protivníci přinutí každého upravit výzbroj. Jen v případě vzdušných potyček se vylepšení odemykají a přivlastňují automaticky.

V celém titulu je více než stovka nepřátel. To je s ohledem na ručně kreslený vizuál naprosto neskutečné číslo hodné obdivu. Každý boss, každý jeho pomocník a každé prostředí je synonymem originality, kreativity a naprostého oddání stylizaci 30. let minulého století. Styl tvořený kreslíři z filmových dílen Fleischer Studios a Disney ožívá v překrásné pohádce, které nechybí ani dobové ruchy a poškození obrazu. Jako byste sledovali nové díly oblíbeného animáku, jenž nikdy nebyl odvysílán, a to na starém VHS přehrávači meloucím z posledních sil. Herní designéři tvořili všechny animace původní metodou a pak je převáděli do enginu Unity, kde běží pod 60 snímky za sekundu. V porovnání s dnešními žánrovými soky je tak Cuphead naprostým zjevením s nezaměnitelnou atmosférou.

Pozadu nezůstala ni hudba pulzující v jazzových rytmech. Možná to není váš šálek čaje, ale přeci byste u takové krásy nechtěli poslouchat Black Sabbath nebo Paul Van Dyka. Když 30. léta, tak se vším všudy. Zejména při poslechu ze sluchátek si pak vychutnáte praskání a šumy podporující stylizaci. Dlouhý vývoj se pak velice dobře podepsal na celkové optimalizaci. Chod je plynulý a ani načítací časy nepřesahují očekávaný průměr. Na PC je to pak otázka několika vteřin, máte-li alespoň průměrný hardware, což si můžete otestovat díky funkci Xbox Play Anywhere.

Jestli vás hra upoutala, ale máte obavy z vysokých nároků, měli byste vědět, že úrovně mají i nižší obtížnost „Simple“. Na ní jsou protivníci méně útoční a je taktéž eliminován počet záškodníků, jenž je podporují. Má to ovšem háček. Aby vás autoři pustili k finálnímu lotrovi, je nutné splnit bossy na standardní, tedy náročnou obtížnost. Resumé? Tak či onak, se opravdové výzvě nevyhnete, pokud tedy chcete vidět závěrečné titulky. Troufám si říct, že když opravdu budete chtít, máte více než dobrou šanci přes jednoduší volbu dojít až naprostého finále. Nestane se tak ale za jedno odpoledne.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

V dobách, kdy se potkávali Pepek námořník, Betty Boop a Mickey Mouse, nemohlo nikoho ani napadnout, jak vzácná jednou bude ručně malovaná animace, která vtiskává život všem živým i neživým bytostem. Cuphead je překrásným výletem do historie, jenž se nepřejí ani po několikátém spuštění. Přejeden dnešní, až fotorealistickou počítačovou animací, jsem s výrazem malého dítěte vítal každý další kousek nádherného světa, který tvořil historii kreslených seriálů. Zároveň jde o poctu klasickým plošinovkám z bitové éry, kdy hratelnost nepodléhala grafice a těžila z hráčů maximum jejich možností. Už jsem se radoval, že konečně vytáhnu zelenou desítku, ale kooperace je možná jen lokálně, nikoli prostřednictvím služby Xbox Live. Je to ale opravdu jen o kousek.
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»