Xboxweb.cz

Jestli by něco mohlo charakterizovat hry pro generaci konzolí kolem Xbox One, určitě by se hodilo zmínit slovo předělávky. Ty rostou jako houby po dešti a stejně jako ne všechny hříbky jsou bez červů nebo plísně, i u vzkříšených her je kvalita různá. Někdy to vyjde, vývojáři si dají opravdu záležet a výsledek může být chutný jako Gear of War Ultimate Edition. Jak ale jistě tušíte, tohle nebude případ Hard Reset Redux, jehož recenzi vám servírujeme.

Než se dostaneme do současnosti, musíme se ohlédnout za minulostí. Upřímně, v první chvíli, kdy se ke mně hra dostala, jsem ani netušil, že někdy něco takového už vyšlo. Možná to bude tím, že vzpomínka byla mlhavá, ale mlha byla tak hustá, že ani Rákosníček nebyl vidět. Původní Hard Reset vyšel již před pěti lety a to jenom na PC. O to větší bylo překvapení, že Redux verze se ukazuje i na konzolích. Upřímně nevím, co mělo být jejím výsledkem, protože svou kvalitou stále patří do doby před pěti lety, kdy od té doby vyšly o dost lepší hry.

Hard Redux je takový Terminátor, protože bude jenom na nás a naší zbrani, abychom umravnili hromady šrotu, tedy pardón, robotů, kteří se vymkli kontrole a terorizují město Bezoar. Na první pohled se mi zdálo, že bych se snad mohl dočkat nějakého oddechového cyberpunkového příběhu, ale všechno tak nudí, že sem ani neměl chuť řádně prožít ono „dobrodružství“. Kdyby se hra nebrala tak vážně, mohla být legrace, ale tak tomu bohužel není.

No nic, tak příběh nebude to hlavní, čím by měl Hard Reset Redux zaujmout, takže jdeme na hratelnost. Ta kombinuje prvky klasických FPS stříleček, kdy jste prostě sypali náboje do hromady nepřátel. Tak je tomu i tady, i když roboti zrovna nejsou top nepřátelé, jaké bych chtěl kosit, ale proti gustu, znáte to. Zbraně jsou fajn a díky RPG prvkům se budou dále vylepšovat, respektive je budeme ve vylepšovacích stanicích za získané součástky vylepšovat my. Díky tomu dostaneme různé variace na samopaly, brokovnice nebo raketomety, zde vylepšené o střílení nábojnic nebo pulzů elektřiny.

Hratelnost tak není špatná, navíc ji obohacuje prostředí, které nabízí nejrůznější pasti, do nichž je možné nepřátele nalákat a posléze jim dát elektrický šok nebo je necháte vybuchnout. Prostředí sice není plně zničitelné, ale jsou místa, kde dokážete napáchat hodně dobrou paseku. Ono ještě aby ne, kdy jednotlivé přestřelkové bloky nejsou nějak extrémně rozlehlé, obzvlášť v porovnání s Wolfensteinem nebo posledním DOOMem.  Celkově jsem se nějak nemohl dostat do tempa a užívat si jízdu, i když se na mě hrnula jedna vlna nepřátel za druhou. Prostě spádu pořád něco chybělo.

Možná to bude prostředím, které na tak super téma, jakým cyberpunk je, bylo nudné a hodně podobné. Člověk se sice posouval hrou, ale nějak mi chyběla výraznější změna prostředí nebo alespoň změna designu budov či chodníků, po nichž se hráč pohybuje. K tomu všemu se mi ani grafická stránka nezdála nějak moc povedená a určitě bych ji neoznačil slůvkem Redux, jaké použila třeba série Metro, kde však grafika byla o světelné roky před tím, co se nám pokouší podsouvat tvůrci Hard Reset. Prostě po technické stránce se za pět let nic zásadního nezměnilo, takže co dodávat víc.