RECENZE: Marvel’s Midnight Suns

Publikováno: 28.12.2022, 19:00

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 4 článků

Taktických tahových strategií ve stylu legendárního XCOMu se v poslední době vyrojilo poměrně dost, nicméně pokaždé, když se nějaký titul objeví, je chtě nechtě srovnáván s nekorunovaným králem žánru. Když ale přijdou samotní autoři legendy s tím, že se pokusí posunout ověřené mechaniky někam dále, a navíc to všechno naroubují na jeden z nejpopulárnějších fiktivních světů všech dob, vzbudí tím velká očekávání.

Přesně to je případ Marvel’s Midnight Suns, za kterým stojí tvůrci XCOMu ze studia Firaxis Games. Ti si dali poměrně odvážný úkol vytvořit taktickou tahovku, ve které vám hlavní hrdinové nemohou umřít, útočí na nepřítele s pomocí sady vlastních kartiček a zároveň nezklamou skalní příznivce či náhodné kolemjdoucí.

Využití superhrdinské licence je rozhodně velmi chytrý tah, neboť filmy z Marvel Cinematic Universe patří dlouhodobě mezi ty nejnavštěvovanější nejen v tuzemských kinech. O tom, že je tato licence dvousečnou zbraní, by nicméně mohli vyprávět vývojáři Marvel’s Avengers, která sbírala vesměs průměrná či lehce nadprůměrná hodnocení. Zkrátka využít popularity jiných nemusí vždy přinést kýžené ovoce.

O to více mě těší, že v Marvel’s Midnight Suns pracují s licencí citlivě a ku prospěchu věci. Hlavní hrdina Hunter stojí trochu mimo dění a můžete si ho či ji přizpůsobit k obrazu svému. Také příběh, který vás žene za porážkou nejen známé zlé organizace Hydra, ale také vaší matky Lilith se nese v duchu superhrdinských klišé, avšak mnohem větší motivací pro vás bude rozšiřování party superhrdinů a jejich interakce s Hunterem. Na své cestě za porážkou ultimátního zla se potkáte nejen se známými hrdiny, jako jsou Wolverine, Iron Man, Spider-Man či Doctor Strange, ale také těmi méně známými jako Magik či Nico Minoru.

Každý z nich má svou vlastní osobnost odkazující nejen na komiksy, ale také na filmy a seriály – nepřekvapí vás například ustavičně hláškující Tony Stark, lehce povýšený Blade nebo neustále vzteklý Wolverine. Se všemi můžete navíc udržovat jak přátelské vztahy, tak rivality, ať už splněním mise, na které jim záleží, nebo třeba procházkou v lese, rybařením či drobnou pozorností. S postavami lze navázat i hlubší vztahy, avšak na romance ve stylu Mass Effectu zapomeňte. Dialogů je ostatně ve hře možná až příliš. Hra je ukecaná od hlavy až k patě a chvíle, kdy vám nebude nikdo nic vykládat či našeptávat, si budete spíše užívat – Marvel’s Midnight Suns totiž dření licenci až do absurdních detailů.

Pro fanoušky univerza Marvelu budou interakce s oblíbenými postavami, které navíc můžete v rámci jednoduchého dialogového systému ovlivnit, božskou manou, kterou budou hltat plnými doušky. Avšak pokud máte k tomuto světu spíše vlažný vztah nebo vás dokonce ze židle ani trochu nenadzvedne, budete marně hledat tlačítko, kterým neustálé a překvapivě dlouhotrvající konverzace přeskočíte, či alespoň urychlíte. Naštěstí alespoň cutscény přeskočit lze. Ačkoli se to může zdát jako drobnost, v rámci průměrné herní doby, která atakuje hranici 60 hodin, se už o maličkost rozhodně nejedná. Pokud byste titul chtěli dohrát do konce se vším všudy, vyhraďte si na to přibližně 90 hodin.

Konverzace a prozkoumávání světa je vyhrazeno pro Hunterův pobyt v Opatství, které slouží jako základna a výchozí bod pro vaše dobrodružství. Kromě zmíněných konverzací zde můžete plnit jednoduché úkoly, vyzdobit si komnaty, pohladit pejska, vylepšit repertoár schopností nebo si v lesíku nasbírat houby a uvařit si z nich vylepšující lektvar pro příští bitvu. Možností, jak trávit čas mezi bitvami, je poměrně dost, avšak jen málokterá z nich je vyloženě zábavná. I přes snahu vývojářů působí základna poměrně pustě a prázdně, přičemž nepomáhá ani střídání dne a noci.

Hlavním tahákem je každopádně soubojový systém, který je v duchu XCOM her tahový. Na rozdíl od nich jste ovšem ve svých akcích limitováni dostupnými kartičkami schopností, které si můžete před bitvou namixovat podle vašeho herního stylu. Kupříkladu může být váš Hunter jak zdatným tankem, tak účinným léčitelem, přičemž podobně to funguje i u ostatních superhrdinů, avšak míra variability je v jejich případě o poznání menší. Navíc všechny schopnosti nemůžete používat hned ze startu, ale je potřeba nepřátele trochu předem naklepat. Volba hrdinů je také důležitá a může vám průchod hrou dost usnadnit, ale také ztížit. Při některých misích nemáte moc na výběr, avšak v těch ostatních už volba tříčlenného týmu závisí jen na vás.

Těch není v Marvel’s Midnight Suns příliš mnoho, avšak jejich různé kombinace a schopnosti zajišťují dostatečnou variabilitu. Stejně tak dokáže občas oživit souboj i nějaký ten antihrdina, jako kupříkladu Venom, a nechybí ani úkolové mise, kde musíte v tahovém limitu zničit několik artefaktů či zabránit vrtulníku, aby vzlétl. Na střední obtížnost hra poskytuje adekvátní výzvu, a pokud špatně přiložíte prioritu nepřátelům či úkolům, opakování se nevyhnete. Naštěstí zde nemohou vaši hrdinové zemřít podobně jako v jiných XCOM hrách, což mi ale osobně nevadilo. Superhrdinové ovšem mohou padnout, což se jim sem tam přihodí, především kvůli obrovské početní přesile, která vás čeká téměř při každém souboji. Protivníci jsou sice povětšinou slabí, avšak v každém kole jich na bojiště doběhne hned několik, takže máte neustále plné ruce práce.

Kladné body si hra také odnese za variabilitu prostředí, a především za různé překážky, které lze využít při likvidaci nepřátel. Někdy se zkrátka hodí rozbít výbušný sud uprostřed skupiny nepřátel či využít útoku, který protivníka odhodí přímo do elektrického vedení a způsobí mu dodatečné poškození. Také zmíněný karetní systém nepůsobí rušivě a velmi příjemně oživuje souboje. Každý hrdina má totiž na výběr z osmi karet, přičemž během svého tahu budete mít vždy co udělat, především díky možnosti si dvě karty během něj vyměnit. Karty jsou primárně dvojího typu – jedny vám dobíjí ukazatel hrdinství, jiné ho zase spotřebovávají.

Poměrně velká škála kombinací nechává plně ve vašich rukou, jak si namícháte hrdiny a kartičky, aby vás při soubojích nic nepřekvapilo. Ve svůj prospěch můžete využít i pohybu, který je sice pro všechny hrdiny společný, avšak zároveň můžete tímto způsobem i interagovat s prostředím, takže se lze několika nepřítel zbavit i bez toho, aniž byste využili jedinou kartu.

Grafická stránka Marvel’s Midnight Suns je jednou z Achillových pat titulu. Ne že by byla grafika vyloženě ošklivá, nicméně dnešní standardy jsou přeci jen trochu někde jinde. Že vývojáři nezískali licence na skutečné obličeje herců z MCU, bych ještě překousl (ostatně jsou jim nápadně podobní), ale nízká úroveň detailů a celková (ne)kvalita mě trochu vytrhávala z herního zážitku. V zápalu tahového boje vám to ani tak nepřijde, ale v klidu domovské základy a během cutscén jsou veškeré nedostatky odhaleny naplno. A vzhledem k tomu, že hra vás přímo vybízí, abyste ve volném čase co nejvíce interagovali ze superhrdinskými kolegy a objevovali Opatství, nelze nad tímto nedostatkem jen tak ohnout nos. Částečně to zachraňuje alespoň hudební podkres, který je variací na známé skladby z filmů, ale něco skutečně originálního a zapamatovatelného byste hledali jen těžko.

Marvel’s Midnight Suns je v jádru poctivá XCOM strategie, které nic zásadního nechybí a navrch k tomu skvěle experimentuje s kartičkovým systémem ovládání postav na bojišti. Pro fanoušky Marvelu má hra ještě navíc nadstavbu o známé superhrdiny a celou řadu možností interakce s nimi, která titul de facto zachraňuje. Hra má totiž i své nedostatky, jako je nižší grafická kvalita, vyprázdněnost života na základně či až ubíjející množství dialogů, které byste nikomu jinému než hrdinům od Marvelu, neodpustili. Herní doba atakující 60 hodin je poté jen pro otrlé fanoušky, kteří nemají v plánu v dohledné době nic dalšího rozehrát.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Marvel’s Midnight Suns je skvělým přírůstkem do taktických strategií typu XCOM. Vývojáři z Firaxis Games ukázali, že své řemeslo ovládají a naservírovali nám poctivou 60 hodinovou porci obsahu, zahaleného do superhrdinského hávu. Škoda jen horší grafické stránky a až příliš velké porce dialogů, které potěší především zapálené fanoušky Marvelu.
Skvělý soubojový systémSlabší grafická stránka
Spousta vedlejších aktivitVyprázdněný život na základně
Velké množství interakcí s oblíbenými hrdinyPro někoho až příliš velké množství dialogů
Pro fanoušky Marvelu povinnost
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»