
RECENZE: MotoGP 21
Rok se s rokem sešel a opět nadešel ten čas, vymyslet nějaký úvod pro následující recenzi. U pravidelně vycházejících her je to větší oříšek než u jiných, ale to už jsem jistě u nějaké recenze psal. Naštěstí u série MotoGP došlo k tomu, že po dlouhých letech vypadla z kalendáře velká cena Brna, takže úvod můžu věnovat tomu. Je to do jisté míry škoda, protože závod měl u nás tradici a velkou diváckou základnu, nicméně okolnosti dalšímu pokračování nebyly dle všeho dostatečně nakloněny.
Podobné věci nemusí trápit Milestone, protože ti zatím neohroženě pokračují v monopolu a s oficiální licencí na MotoGP v zádech, když na blízku, minimálně zatím, není žádný další soupeř. Ve výsledku tak v závěru zazní klasické, jsou to super motorky, které nemají konkurenci, takže buďme rádi za každý posun. To bych ale trochu předbíhal a rozhodně bych si veškeré palivo nerad vyčerpal hned na samotném startu.

Od loňského ročníku se hra na první pohled snaží odlišit úvodní obrazovkou. Ta je jasná a přehledná, nikdo by tápat neměl. To už tak úplně neplatí pro nabízený tutoriál, který sice dokáže naučit nováčky správným závodním návykům, ale více přehlednosti a pochopitelnosti by mu nechybělo. V úvodu jsem zmínil Brno, které aktuálně sice chybí v seznamu závodních podniků, nicméně ve hře si ho i tak užijeme. Jenom se posunulo k historickým okruhům, kde také není vůbec špatná společnost.
V rámci kariéry k žádným zásadnějším posunům od loňska nedošlo, takže vše pokračuje dle vzoru série F1. Ten si hráči evidentně oblíbili, takže nebyl důvod ho moc upravovat. Díky tomu se opět staneme jezdcem s vlastním agentem, kdy se budeme posouvat mezi stájemi dle našich preferencí nebo té nejvýhodnější nabídky. Druhou možností je založit stáj vlastní, najít sponzory a ukázat těm továrním týmům, jak že se to nezávisle dělá. Ovšem pozor, hrozba krachu je stále možná, takže hurá na stupně vítězů, ale opatrně s investicemi.
Nicméně každou kačku, kterou dáte inženýrům k dispozici (nebo zaplatíte nějakému inženýrovi nebo technikovi) navíc, následně můžete proměnit ve výhodu na trati. Od posledně se chování motorky zase trochu změnilo směrem k realismu, takže žádná z aktuálních nebo historických tříd vám nedá nic zadarmo. Na druhou stranu není třeba se z toho nějak extra hroutit, protože díky propracovanému systému asistentů se hra dá nastavit i pro běžné hráče, kteří si chtějí užít hlavně závodní atmosféru.
Tu ještě podtrhuje upravený systém opotřebování pneumatik, který nově pěkně reflektuje zvolenou délku závodu. Takže je třeba dávat pozor na pneumatiky a ruku v ruce s tím jde také spotřeba paliva. Naštěstí co do výkonu může pomoct také elektronika, takže souboje o prvenství mohou vesele pokračovat.

Díky vylepšené grafice je opravdu na co koukat a je přitom jedno, jestli vám do helmy svítí sluníčko, nebo do ní buší dešťové kapky. Jezdci, motocykly a trať vypadají za všech povětrnostních podmínek skvěle. To dlouhá léta neplatilo o okolí tratí, nicméně i zde se celá situace zlepšuje a tam, kde to je reálné, najdeme bohatší stromy, které tedy občas působí ještě trochu „kartónovitě“, nebo nejrůznější panoramata.
Na konzoli Xbox Series X běžela hra ukázkově, díky SSD jsou disky opravdu rychlé a díky výkonu konzole je počet snímků stabilní a plynulý. Normálně bych zde zmínil technické nedostatky, ale ty se mi tentokráte až na jednu vtipnou příhodu, kdy můj jezdec na cílové rovince najednou z ničeho nic vyletěl do vzduchu, úspěšně vyhýbali, takže i v tomto směru vše v nejlepším pořádku.

Lepší okolí tratí je jistě plusem i z dalšího důvodu. Díky novému prvku hratelnosti se váš jezdec bude po trati probíhat. Ne že by vývojáři do hry zařadili sprint jezdců po startovní rovince, i když by to bylo rozhodně zajímavé, ale po pádu se kamera přepne na vašeho jezdce a vy s ním musíte doběhnout k opodál ležícímu závodnímu stroji a sebrat ho. Poprvé to bylo fajn, podruhé už míň a po třetí jsem šel do nastavení a celou tuhle vychytávku vypnul, což naštěstí šlo. Je to sice zábava, nicméně stojí tolik času, že po pádu a doběhnutí k motorce už vlastně nemá cenu pokračovat, pokud člověk tedy nechce dojet poslední. Docela by mě zajímala nějaká statistika říkající, kolik hráčů tuto funkci bude reálně používat.
Jak jsem zmínil v úvodu, tak bych teď měl učinit, ale objektivně musím přiznat, že ač série MotoGP vychází každý rok, stále je zde vidět snaha něco zlepšit nebo upravit. Pokud budou mít vývojáři stále dobrá nápady a technické možnosti, měl by i do budoucna tento trend zajistit, že vydání každý rok nebude nesmysl. Letos se to vydařilo a opět se nám dostává kvalitní hra ve všech směrech.
Verdikt
MotoGP 21 přináší právě tolik novinek, co by člověk od hry vydávané každý rok čekal. Příjemný je větší příklon k realismu, agresivnější soupeři a vylepšená grafika. Jsou tu i novinky, které jistě oželíme, ale ve výsledku se stále jedná o výborné závody, jejichž koupením chyby neuděláte.
RECENZE: Call of Duty: Black Ops 7
Série Call of Duty je synonymem pro rychlou akci, filmové kampaně a multiplayer, který dokáže pohltit na desítky hodin. Každý nový díl přichází s obrovským očekáváním – zvlášť Black Ops, které se v minulosti pyšnily silnými příběhy a ikonickými postavami. Black Ops 7 měl být dalším velkým krokem, ale realita je jiná: zatímco multiplayer drží sérii nad vodou, kampaň se stala největším zklamáním v historii.
Recenze: Rennsport
Rennsport na Xbox Series X|S je ambiciózní simulátor, který zatím hledá svou ideální stopu.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.






























