Xboxweb.cz

V roce 2018 nám společnost Modus Games přinesla zajímavě vyhlížející akční hru s obřími roboty pod názvem Override: Mech City Brawl. Chopili jste se tak ovládání jednoho z dvanácti mechů a šli jste bránit planetu proti invazi vetřelců z vesmíru. Hra získávala velmi dobré hodnocení a tak jsme se už v roce 2020 dočkali pokračovaní s názvem Override 2: Super Mech League, které měli na starosti stejní vývojáři ze studia Modus Games Brazil. Sedm let po invazi Xenotypu je na zemi relativní klid a mír. Byla by ale velká škoda, kdyby byli hrdinští roboti rozebráni, nebo necháni na pospas přírodním živlům a tak se založila zápasnická liga, ve které tyto kolosy navzájem bojují v turnaji. Všechny informace vypadaly velmi lákavě a mohla z toho být opravdu dobrá kompetitivní mlátička s obřími mechy a se spoustou zajímavého obsahu. Dokonce jsme se měli dočkat i kampaně, tak co se s Override 2 stalo, že vám jí nemůžu doporučit? Pojďme si to postupně rozebrat.

Hned na začátku vás hra zaujme opravdu hezkým grafickým zpracováním, kterému se nedá moc co vytknout. Po příchodu do hlavního menu se dostanete k nabídce s Quick Play, League, Versus, Training, Garage a Options. Už to mě trochu zarazilo, protože jsem očekával i záložku se slíbenou kampaní, ale říkal jsem si, že je tam zřejmě někde schovaná. Po kliknutí na Quick Play na vás vyskočí tabulka s vyhledáváním protihráče a tak čekáte. Čekáte 1 minutu 2 3 4 5 … a najednou zjistíte, že je online část této hry naprosto mrtvá a nikdo jí nehraje. Zkusil jsem tedy zajít do League, kde na mě vyskočila podobná tabulka jako v Quick Play ovšem s možností hrát proti botům. Tuto možnost jsem samozřejmě rád využil a dostal jsem se do zvláštního online/offline kariérního režimu, který se skládá pouze z jednotlivých zápasů a vaším úkolem je probojovat se z ligy F až do ligy S. Bude vám přiřazen nový agent, který vás bude provázet celou hrou a po každém zápase vám v několika málo větách poví, jak moc se vám dařilo, nebo nedařilo a co vás čeká v budoucnu. Nečekejte ale žádné propracované, nebo alespoň zajímavé dialogy. Po pár zápasech se vám naskytne možnost získat sponzora, což mohla být zajímavá mechanika. Bohužel ale zjistíte, že se jedná pouze o klasické úkoly, které můžete znát z jakékoliv jiné multiplayerové hry. Udeřte nepřítele 50 lehkými útoky, 50x chytni protivníka, 100x použij štít, atp. po splnění dostanete peněžitou odměnu a budete čekat na další sponzorský úkol. Zápasit budete v režimech 1v1, 2v2, free-for-all, nebo o něco zajímavějších Xenoswarm a King of the Hill, bohužel ale budete hrát pouze proti botům což není úplně ideální, protože umělá inteligence protivníků rozhodně není na vysoké úrovni. Opravdu mě mrzí, že zde není plnohodnotná kampaň, která by vyvážila absenci online hráčů, a udržela by si vás díky dobře vyprávěnému příběhu.

V zápasech se podíváte do 9 arén, které jsou rozmístěny po celém světě. Někdy se bude jednat o normálně vyhlížející přístavní městečko jindy o velkou metropoli s výškovými budovami, ale také se například dostanete do bizarní dortíkové arény plné obřích jahod, které můžete házet po protivníkovi. V arénách se nacházejí i dynamické platformy, které odkrývají nebezpečné gejzíry, lávová jezírka a jim podobné pasti, do kterých můžete svého protivníka shodit a získat tak nad ním převahu. Vzhledem k velikosti arén a délce jednoho zápasu je vážně škoda, že nám vývojáři nepřinesli větší počet lokací, protože se hodně rychle okoukají.

Nabídka mechů se oproti předešlému dílu rozrostla na 20 kusů + je možné dokoupit bonusové roboty jako Ultraman, Bemular, Dan Moroboshi a Black King skrze DLC. Každý mech má své specifické pohyby a útoky díky čemuž je opravdová zábava postupně vyzkoušet každého z nich, a najít si právě toho, který se nejlépe hodí k vašemu hráčskému stylu. Poté co si vyberete svého favorita, tak do něho budete moct investovat vydělané peníze. Bohužel zde ale není žádná propracovaná úprava charakteru, která by vás uspokojila. Budete si moct zakoupit novou helmu, nebo například komický klobouček s monoklem, i když upřímně nevím, proč byste něco takového dělali. Je vážně škoda, že zde chybí zajímavější upgrady pro vašeho mecha, jako je změna barevné palety jednotlivých částí těla, mít možnost upravit svoje paže, přidat na záda křídla či jiné kosmetické doplňky. Tohle všechno by vás určitě motivovalo k vydělávání peněz a hraní více, než jen možnost zakoupit nového robota do ligy, kupovat směšné kloboučky či svého avatara, kterého ale stejně nikdo neuvidí.

Po celou dobu hraní se mi podařilo připojit k jinému hráči pouze jednou, z čehož jsem měl opravdu velkou radost, která mi ale byla hned poté odepřena, jelikož mi během zápasu vyletěl ping až někam na měsíc. I když má Override 2 hezkou grafiku, zajímavý gameplay který je díky velké nabídce mechů opravdu zábavný, tak jí nedostatek online hráčů společně s hloupou inteligencí nepřátel potápí hrozně hluboko. Pokud by byl Override 2 F2P, crossplay, nebo by získal plnohodnotný singleplayer s bohatým obsahem, tak by se rázem jednalo o zajímavý titul. Teď je to bohužel jen jakýsi polotovar, kterému chybí život. Je to opravdu škoda, protože se hra hýbe opravdu krásně a nezaznamenal jsem žádné technické problémy. Upřímně doufám, že se za další dva roky nedočkáme od Modus Studios Brazil pokračování Override 3, které nebude mít plnohodnotný singleplayer, protože tudy cesta určitě nepovede.