Recenze: Planet Alpha

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 8.9.2018, 9:13

Publikováno: 8.9.2018, 9:13

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3326 článků

Není mnoho žánrů, u kterých bych se zachoval jako kleptoman. Ačkoliv na to tedy nejsem příliš hrdý a vlastně to není ani trochu profesionální. Slabost pro plošinovky z bočního pohledu je letitá a pramení v době, kdy se instalatér rozhodl zahodit hasák a jít zachraňovat princezny. A i když se poslední léta přikláním spíše k surrealistickým depresím s omezenou paletou barev, nepohrdnu ani avatarovským světem, kde se rozvernému umělci rozlily barvy. A právě sem patří Planet Alpha.

Vizuál je podmanivý, což si řekl asi každý už při první ukázce. Hra je skutečně tak pestrobarevná, jak působí a vizuální část projektu je největší zbraní vývojářů. Prostředí neznámé planety připomíná ty nejlepší náhodně generované světy No Man’s Sky, a to včetně tvorů, po jejichž roztomilosti roztaje i dvoumetrový vyhazovač v baru. Vůbec nevadí, že pohádkové scenérie často střídají hororová místa, kam by nevkročil ani opilý hrobník. Je to příjemný kontrast, díky kterému se krása povrchu nemá šanci okoukat. Jednak hra není tak dlouhá a pak je tu fantazie vývojářů, u níž se jen těžko hledají hranice.

Nebo je to naopak a její působení se omezuje pouze na atraktivní vizuál. Všechno ostatní, třebaže to konstatuji s velkou lítostí, nestojí povětšinou ani za bobek duhového jednorožce. Ještě u příběhu jsem přitom autorům docela fandil. Mám rád nejednoznačné příběhy, kde je fantazie hráče popouzena k atletice. Nemám tedy problém s tím, že začínám jako havarovaný astronaut na cizí planetě. Po letmém zaklepání na nebeskou bránu, protože v těchto místech bych na ni mohl i dosáhnout, nabírám druhý dech a plahočím se úchvatnými scenériemi. Hra neřekne ani slovo a jediná písmenka patří jménům autorů. Evidentně zde žije vyspělá civilizace s povědomou architekturou. Zdá se ale, že nemá zkušenosti s vetřelci, protože planetu brzy obsazují roboti. Vycházka v botanické zahradě se rázem mění na boj o přežití, na který můj vyzáblý hrdina rozhodně není vybavený.

Jak si němé divadlo vyložíte, záleží na vás. Dětem můžete říct, že jde o tradiční souboj dobra proti zlu. Aztékové by v agresorech mohli vidět Cortése, našinci vojska okupační armády a ekologové těžařské giganty huntující pralesy. Sžít se s okolnostmi příběhu by nebyl žádný problém, třebaže jsou emotivní okamžiky spíš prvoplánové, než aby přišly jako logické vyústění. Ale nestane se tak, protože autoři vás nenechají chvíli v klidu. Neurčitost děje se v plném rozsahu přelévá do herní náplně, která je chaotická, nesmyslná a naprosto zbavená jakéhokoliv tempa. Kosmonaut se může jen ukrývat a utíkat, nicméně z dění na obrazovce většinou nevíte, co z toho má udělat. Jednou se před střelbou klepete v trávě a o deset minut později jste zastřeleni. Přitom jde o totožnou situaci, jen si hra řekla, že teď si trochu zaběháte.

Celý postup úchvatným světem se dá přirovnat k sadě malého chemika. Teď zkusíte běžet, protože se zdá, že by to šlo. Ups, bouchlo to. Místo obýváku je terasa, z perské kočky se stal mazel pro alergiky a po babičce zbyly jen dýmající papuče. Tak asi tedy stealth bude vhodnější, přeci jen. Tento běh, nebo plazení, minovým polem, titul kompenzuje automatickými checkpointy. Před každou potencionální smrtí se hra uloží, což vám signalizuje ikona v pravém rohu. Nestačí, že pořád sleduji nedobrovolný rewind, ještě mou pozornost poutá rotující symbol. Planet Alpha nehrajete, nýbrž přežíváte a v duchu se modlíte za pasáže, kde je třeba řešit logické hádanky.

Není jich příliš, ale jde o jedny z mála momentů, kdy alespoň tušíte, co se bude dít. Předměty určené k posunu jsou označeny a nevyžadují příliš důvtipu. Komplikovanost Unravelu se nekoná, neboť tvůrci si nevědí rady ani s proměnlivou denní dobou. Kde ji vzala netuším, ale postava disponuje mocí na ovládání denní doby. Výborná záležitost, což už nám dokázaly například Seasons After Fall, se bohužel soustřeďuje jen na pár vybraných míst. Transformace, kdy se slunečné odpoledne mění na temnou půlnoc, je opravdu nádherná a já nechápu, proč na ní autoři nepostavili větší část hry. Těch pár hádanek doslova řve: „Koukejte, co bychom mohli vytvořit, ale nechce se nám“. Fajn, mně se na oplátku nechce na planetě trávit mládí.

Po technické stránce je Planet Alpha kvalitním produktem. Grafika by vaši pozornost udržela déle než živé akvárium, zvuk je příjemně namixovaný a ovládání je ukázkově přesné. Nechybí přitom ani podpora pro bývalého škorpiona. Dále už mám jen samé otázky, které si vyříkám sám se sebou, neboť mi na ně nikdo neodpoví. Třeba, proč hra místy působí jako technologické demo nebo proč se zajímavé prvky upozaďují, aby prostor dostala všednost.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Cílovou skupinou hry je klidný masochista s uměleckým srdcem, jehož obývací prostor malovali hipíci v šedesátých letech. Planet Alpha existuje jen proto, aby dělala radost její výtvarnou strukturou. Aby se hráč tím cukrkandlem nepředávkoval, je hratelnost sestavena z mechanik, které sice fungují jinde, ale také za jiných podmínek. Titul je nádherný oku, ale tentokrát to na umoření nedostatků nestačí.
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»