
RECENZE: F1 2019
Rychlost, přesnost a výdrž. To nejsou jenom znaky charakterizující správného sportovce, ale také vlastnosti, bez nichž se neobejde ani kvalitní závodní speciál. Je přitom jedno, zda je to auto pro WRC, motorka nebo formule. Bez nich se daleko nedostaneme a k vítězství je tím pádem hodně daleko. Virtuální závodníci opět usedli do svých křesel a chopili se volantů, ovšem až nyní se mohou vydat po stopách Artona Senny, Nicky Lady nebo Michaela Schumachera. Nový ročník F1 2019 je tady a Codemasters opět ukazují, jak se má udělat pořádná závodní hra s oficiální licencí.
Letošní ročník má celou řadu novinek a pozitiv nejen po stránce obsahu, ale také ve faktu, že vychází o něco dříve a my se tak do zápolení budeme moct zapojit ještě před prázdninami. Navíc i skutečná sezóna ještě není tak daleko, tudíž si budeme víc připadat jako skuteční závodníci. I dalších novinek si všimneme na první pohled, protože hlavní menu se dočkalo redesignu a také notného nabobtnání obsahu.

Jednou z novinek, na které jsem se moc těšil, je přidání licence na Formuli 2. To obnáší nejen její zařazení do klasické kariéry, kdy před přesunem do F1 odjedeme a potkáme nového rivala právě v F2, ale také dostaneme možnost rozjet si sezónu i v této nižší soutěži. Jedná se o příjemné zpestření a pro nováčky ideální start a příprava na vstup do bájného světa F1. Jedinou vadou na kráse sezóny F2 je prozatím její neaktuálnost, jelikož ve hře najdeme sezónu 2018. Ovšem již před vydáním vývojáři oznámili, že aktualizace na ročník 2019 by měla dorazit co nejdříve po vydání. Mimo kampaně se můžeme těšit na denní výzvy, nechybí multiplayerové módy a pro ty, kdo to se závoděním myslí opravdu vážně, je tu kolonka esport. Rozhodně je z čeho vybírat a nabídka menu musí uspokojit všechny zájemce.
Jak jsem již zmínil, klasická kariéra se rozšířila o naše krátké účinkování v kategorii F2. Hezky se vývojářům povedlo na hráče přenést tíhu zodpovědnosti a tlak na to neudělat chybu. Plus soupeř je hrozný protiva a frajírek, kterého jsem chtěl za každou cenu porazit. A když vám v jednom závodě nešetrným manévrem pocuchá formuli, je na rivalitu po zbytek kariéry zaděláno víc než dobře. Po přeskočení do Formule 1 pak naskočíme do starých známých kolejí nalajnovaných loňskými ročníky se všemi pozitivy, ale bohužel také negativy.
V rámci závodních her se stále jedná o jednu z nejlépe zpracovaných kariér, jejíž hraní baví a hráč má stále chuť se posouvat dál, byť systém získávání bodů pro vylepšování formule inženýry je stále stejný a pro někoho může být repetitivní. Na druhou stranu si díky němu můžete připomenout důležité úseky všech tratí, a to se vždycky hodí. Hlavním nedostatkem kariéry tak jsou rozhovory s novinářkou. Času na odpověď je snad ještě méně, jak loni a opravdu nestačí pro výběr té správné odpovědi, co by člověk chtěl. Zamrzí to tím víc, že v loňském ročníku nakonec dorazil update, který tohle opravoval, ale asi u hráčů nebyl tak hojně využíván, což vedlo k tomu, že se situace vrátila do základního stavu. Uvidíme, jestli si hráči budou zase stěžovat a nějaký update situaci opět vylepší.

Nejdůležitější pro závodní hru je pocit z jízdy a zde se žádné špatné překvapení nekoná. Jízdní model je stejně výborný jako loni a nejvíce na něm oceňuji jak jeho variabilitu v rámci možností nastavení, tak na první dotek rozdílné chování jednotlivých formulí nejen v rámci aktuálních stájí, ale také historických kousků. Díky asistentům si velice dobře zajezdí nováčci, po jejich vypnutí přijdou na řadu s volantem srostlí matadoři, kteří jistě zvolí vyšší obtížnost svých oponentů. I v tomto směru je zde hodně široká škála možností. Umělá inteligence by mohla být o něco více lidská, protože moc chyb se od ní člověk nedočká a ideální stopy se drží jako klíště. Je pak hodně těžké je nějak rozumně předjet a nezřídka kdy to končí nějakým karambolem. Za svou závodní kariéru jsem spotřeboval tolik předních křídel, že to muselo vyhubit deštný prales a k tomu stádo slonů.

Upřímně se přiznám, že velice rád usedám do kokpitů starších formulí než do těch moderních. Důvod je totiž velice prostý. Jízda ve starých formulích je opravdovou výzvou, kdy se člověk s tímto strojem pere v každé zatáčce a připadá si jako skutečný řidič. Navíc je krásně cítit až bestiální výkon formule, kdy každá chyba je potrestána výletem mimo trať. Jak jste asi pochopili, ani letos nechybí výběr těch nejikonyčtějších formulí a tajně si přeji, abychom jednou dostali možnost si v těchto formulích zajet celou sezónu nějakého ročníku se skutečnými soupeři té doby.
Grafická stránka je na první pohled skoro stejná jako loni a největší změnou je práce se světlem a rozšíření možností počasí. Užijeme si více přechodů slunce-stín, když je polojasno, přeháňky už ne vždy znamenají výměnu pneumatik, ale dost často se za mírného deště dá jet na suché směsi. V součtu se tak na hru kouká ještě lépe, a to nejen na výborně zpracované tratě a formule, ale i okolí tratí. Dokonce i postavy vypadají pěkně, byť to u závodní hry není důležitý ukazatel.

Přes všechny krásy jsem se dostal až do fáze, kdy bych chtěl zodpovědět palčivou otázku, jak moc se vyplatí přechod na další ročník. Je totiž pravdou, že hlavní mechaniky (hratelnost, grafická stránka, …) se od loňského ročníku nikam neposunuly a třeba změny v grafice jsou spíše kosmetické. Kde hra nabobtnala, je herní obsah, kterého nabízí zase o něco víc a osobně jsem měl z možnosti zajet si kariéru v rámci F2 velkou radost. Ne každému se však za obsah navíc bude chtít utrácet a jistě se najde celá řada hráčů, kteří zatím zůstanou u loňského ročníku a počkají na slevu. F1 2019 tak bude spíše vhodná pro hráče, kteří třeba loňský nebo dokonce ještě více ročníků vynechali. Ti si budou chrochtat blahem nad pokrokem ve všech směrech.
Verdikt
F1 2019 pokračuje v nastoleném trendu předchozích let, a ještě více vybrušuje hrany své hratelnosti. Bohužel změny se udály zejména po obsahové stránce, a tak nový ročník nepůsobí již tak převratně, jako tomu bylo loni a je spíše vhodný pro hráče, kteří předešlé díly minuly. Ani to však nic nezmění na faktu, že se jedná o nejlepší herní formulové zpracování, které si všichni závodníci bez rozdílu užijí.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.
RECENZE: Contraband Police
Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....
RECENZE: The Outer Worlds 2
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....






























