RECENZE: Disco Elysium – The Final Cut

Autor: Michael Chrobok Publikováno: 3.11.2021, 9:00

Publikováno: 3.11.2021, 9:00

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 5 článků

Pro adventurní RPG starého střihu už v dnešní době není místo. Nostalgici utíkají ke klasikám žánru, jako je Planescape: Torment, a mladší hráči nechápavě kroutí hlavou. V době, kdy každý chce za své peníze co největší svět, tunu obsahu, který ani nedokáže spořádat, a především jednoduchou hratelnost, u které není potřeba příliš přemýšlet, přichází indie studio ZA/UM se svou prvotinou nazvanou Disco Elysium.

Hned na začátku na vás dýchne pořádná dávka nostalgie. Disco Elysium je tradiční RPG v tom dobrém i špatném slova smyslu – úvodem vám dá na výběr tvorbu postavy, respektive jejího zaměření. Chcete raději řešit problémy svým neodolatelným šarmem, mozkem o velikosti Národní knihovny, nebo si to s názorovými oponenty raději rozdáte hezky na férovku? Volba je čistě jen na vás.

Více vás hra zdržovat už nebude a rovnou vám představí alfu a omegu celé hry – dialogy. Těch je opravdu požehnaně, všechny jsou poměrně kvalitně nadabované a jejich úroveň se až nebezpečně přibližuje genialitě. Má to však jedno zásadní úskalí. Pokud nejste v angličtině pevní v kramflecích, můžete na Disco Elysium rovnou zapomenout. Použitá angličtina vyžaduje od hráče opravdu vysokou úroveň znalosti, kterou vám pár hodin na základní škole rozhodně nedá.

Příběh je nesmírně zajímavý a dokazuje, že žánrová klišé lze zpracovat i neotřelým způsobem. Disco Elysium vás totiž do světa vrhne skoro nahé a s pořádnou kocovinou v doprovodu ztráty paměti. Skrze skvěle napsané dialogy se postupně dozvídáte, že jste policista, a ke všemu nepříliš dobrý, jak neopomene nepřímo poznamenat váš parťák.

Je jen na vás, zda k vyřešení vraždy přistoupíte zodpovědně, či se budete schovávat za vymyšlené jméno Raphaël Ambrosius Costeau. Revachol, ve kterém se děj hry Disco Elysium odehrává, je všechno jen ne přívětivé místo k životu, což poznáte prakticky na každém kroku.

Ať už skrze dialogy či interakcí s prostředím se o světě Disco Elysium dozvíte první poslední a mohu s klidným svědomím říct, že každou informaci budete doslova hltat. Autorům ze ZA/UM se podařilo vytvořit živoucí svět, který má svou minulost, současnost a snad také budoucnost. Zároveň nelze Disco Elysium brát příliš vážně. Ostatně kdo může se seriózním výrazem v obličeji tvrdit, že bere vážně svět, ve kterém vám při řešení hádanek napovídá vaše kravata.

Od žánrových kolegů se Disco Elysium snaží odlišit dialogy se sebou samým. Tu a tam se do rozhovorů či jen tak z plezíru ozvou vaše charakterové vlastnosti, a to jak ty dobré, tak ty nepříliš lichotivé. Mohou vás nabádat například ke zpěvu karaoke, zběsilému úprku před nutností zaplacení za hotel či vám “decentně” připomenou, že jste alkoholik a je ideální čas se napít. Nebo alespoň olíznout ze stolu tu skvrnu, co vypadá jako váš oblíbený likér. Jak velký vliv na vaše počínání bude mít oněch 24 částí vaší osobnosti, záleží nejen na RPG systému, ale také na hodu kostkou.

Společně se spoustou dialogů se připravte také na obrovskou míru svobody, kterou vám Disco Elysium poskytne. Mějte však na paměti, že se svobodou se pojí také zodpovědnost a za své činy si ponesete následky. Světem se tak můžete například toulat polonazí, oběti znásilnění můžete nabídnout své sexuální služby či se lze jen tak toulat světem a nasávat, co hrdlo ráčí. Hra si s vašimi volbami poradí a po zásluze vás odmění, či potrestá.

Herní doba je přitom poměrně rozumná – dohrání příběhu vám zabere zhruba 25 hodin a pokud byste se rozhodli, že budete prozkoumávat svět opravdu do hloubky, můžete v Disco Elysium strávit klidně i dvojnásobný čas.

Grafická stránka vzdává hold klasikám žánru a zároveň jde na ruku omezenému rozpočtu indie studia. 3D modely nejsou zrovna povedené, na druhou stranu to vše vyvažují stylizované portréty postav, které poskytnou vaší fantazii to správné uspokojení. Izometrické zobrazení si můžete přiblížit a oddálit dle libosti, nicméně si troufnu tvrdit, že si najdete jedno konkrétní zobrazení, které vám bude vyhovovat a více o tuto možnost už nezavadíte.

Pokud jste zmlsaní fotorealistickou grafikou a renderování každého jednotlivého vlasu či vousu, patrně nebude Disco Elysium nic pro vás. Jestli ale preferujete dát průchod vaší představivosti jen s decentními manitely, budete s Disco Elysium v sedmém nebi.

Za zmínku stojí také hudební doprovod, který do značné míry tvoří zážitek z Disco Elysium. Ať už jde o podmanivé tóny hudebního klubu či prosté zvuky ulice, rozhodně si získají vaši pozornost a vryjí se vám pod kůži.

Ovládání na konzolích je trochu Achillovou patou Disco Elysium. Toporné pohyby hlavní postavy nejsou příliš lahodící oku, výběr aktivních předmětů je rovněž nepříliš povedený. Až příliš často se mi stávalo, že jsem vybral omylem špatný aktivní objekt, případně se mi podařilo můj vytoužený objekt zvolit až na několikátý pokus. Práce s inventářem by taktéž mohla být na konzolích vyřešena lépe, než prostým obšlehnutím z PC verze hry. O velkém počtu načítacích obrazovek ani nemluvě.

Co mě vyloženě vytáčelo doběla, je absence automatického ukládání a nutnost pokaždé hru uložit manuálně, ať už prostřednictvím quick save či klasického uložení. Vzhledem k tomu, že položka rychlého uložení se nachází hned u klasického uložení a je rychlejší zhruba o jedno kliknutí na gamepadu, působí tato nedotaženost až komickým dojmem.

K tomu se váže taktéž obtížnost hry. Ta je na dnešní standardy neúprosná a pořádně vás vyškolí, pokud si nebudete dávat pozor. Vzhledem k tomu, že se jedná o tradiční RPG, statistiky a hody kostkou hrají prim. Disco Elysium naštěstí své mechaniky nikterak neskrývá, a proto s přesností na procenta víte, jakou máte naději na úspěch, a v případě, že se rozhodnete jít do rizika, taktéž okamžitě víte, co vám na pomyslných virtuálních kostkách padlo.

Zatímco někdy špatná volba může vést jen ke ztrapnění hlavní postavy, jindy může i naprostá banalita vést k potupné smrti. Ostatně kdo by to byl řekl, že když se pokusíte dát za vyučenou jednomu předpubertálnímu výrostkovi formou pěsti do obličeje, mohou být kostky nakloněny ve váš neprospěch a hlavní protagonista jen zavrávorá, upadne a na místě tomuto fatálnímu útoku podlehne.

Disco Elysium je zástupce ohroženého druhu tradičních adventurních RPG. Ať už jde o stylizaci, tunu propracovaných dialogů, skvělý hudební doprovod či těžkotonážní systém vývoje postavy, nic z toho v moderních hrách často nenajdete. Estonskému studiu ZA/UM se podařilo vytvořit živoucí svět, který se nebere příliš vážně a který dá naplno průchod vaší fantazii. Pakliže přísaháte na klasiky žánru jako Planescape: Torment, budete v Disco Elysium jako doma.

Přes co jsem se ale nemohl přenést, je místy odfláknutý port z PC, který by si zasloužil přeci jen trochu více péče. Předností a zároveň slabinou jsou dialogy, jež si užijí jen opravdoví znalci anglického jazyka, kteří nemusí pro zjištění významu každé druhé věty listovat ve slovníku. Jestli pro vás ale náročná angličtina či toporné ovládání není překážkou, rozhodně dejte Disco Elysium šanci. Nebudete litovat.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Disco Elysium je zástupce ohroženého druhu adventurních RPG. Prvotina od studia ZA/UM se podařila na výbornou a titul ctí tradiční žánr se všemi přednostmi i zápory, který s sebou nese. Autoři se zároveň pokusili žánrová klišé oživit vlastními nápady, což se jim bezezbytku podařilo. Zamrzí jen nedotažená technická stránka portu z PC verze a pro někoho může být překážkou také náročnost anglického jazyka.
27. 11. 2025 • Lukáš Michal0

RECENZE: Dave the Diver

Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...

»
24. 11. 2025 • Karel Mlady0

Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou

Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.

»
22. 11. 2025 • ZabijackyKafe0

RECENZE: Yooka-Replaylee

Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...

»
12. 11. 2025 • ZabijackyKafe0

RECENZE: Little Nightmares III

Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.

»
10. 11. 2025 • Jiří Majer0

RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC

Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.

»
07. 11. 2025 • Karel Mlady0

Recenze: Dark Quest 4

Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.

»
05. 11. 2025 • Lukáš Michal0

RECENZE: Contraband Police

Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....

»
23. 10. 2025 • Michael Chrobok0

RECENZE: The Outer Worlds 2

Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....

»