
RECENZE: Bridge Constructor Portal
Mosty jsou nedílnou součástí naší civilizace skoro od samého počátku, protože přecházet velké i menší toky bylo důležité. Ani v moderní společnosti se tato potřeba nijak nezmenšila, spíše naopak. Mostů se staví stále více a je jedno, jestli jsou součástí dálnice, nebo pomáhají cyklistům snáze překonávat vzdálenosti. Ve virtuálním světě se stavěním mostů hráči zabývají rádi zejména proto, že se dají vytvářet nejrůznorodější konstrukce bez rizika, že by někdo skutečně přišel k úhoně.
Bridge Constructor je v tomto oboru sázkou na jistotu a je přitom jedno, jestli hrajete na velké platformě nebo cestou do práce na mobilu. Na Xbox One nyní dorazila reinkarnace, která stavění mostů propojila se skvělou sérií Portal od Valve a výsledný mix nám servíruje. Přenesme se tedy portálem do první zkušební místnosti Aperture Science, kde budeme muset ukázat své dovednosti a důvtip.

Je to jako se ponořit do starého známého světa, jelikož stylizace a všechno kolem je prostě Portal a to včetně vtipu, jaký sérii provází od jejího vzniku. Pokud se chcete dostat ke stavění mostů, je třeba na začátku správně odpovědět, proč zrovna vy byste měli dostat důvěru a stát se hlavním architektem ve společnosti Aperture. Jo a taky budete tázání, co uděláte v případě, když dostanete citron. Budou-li vaše odpovědi shledány jako správné, dostanete svou kancelář, první počítat (není ale zapnutý do zásuvky, protože kabel si musíte zasloužit) a hurá na první sadu úkolů. Příběh není nijak složitý, za úspěchy získáte nové vybavení a budete postupovat kariérním žebříčkem vzhůru.
Plněním úkolů je zde myšleno stavění mostů, ale jelikož jsme ve světě Portal, bude to v rámci zkušebních místností, kde na nás čeká celá řada překážek a výzev. Naší průvodkyní nemůže být nikdo jiný, než svérázná GLADoS, s níž si užijeme legraci, navíc je namluvena stejným hlasem, jako v původní hře, takže všechno je mile povědomé a zábavné, jako v Portalu. Zkušebních místností nás čeká rovných 60, takže o nějakou tu zábavu by mělo být postaráno. Po jejich pokoření je můžete zkusit dohrát znovu s levnější variantou mostů nebo se všemi vozidly na druhé straně. Nějaký sandbox nebo další výzvy bohužel chybí.
Stavění mostů samo o sobě není nijak překvapivé, prostě musíte překlenout nějakou díru v prostoru a sluší se zmínit, že všemocný trojúhelník dokáže vaši konstrukci spolehlivě udržet i zde. Ve spojení s Portalem ale hra dostává zajímavý nádech a místy se šílené nápady ukáží ve výsledku jako ty nejlepší. Už jenom fakt, že přes most dostáváte vysokozdvižné vozíky, naznačuje, že tady to nebude tak, jako vždy. Postupem času se objevují zrychlovací nebo skákací gely, koule energie, kostky se srdíčky a také nezbytné turety.
Výběr materiálů pro stavbu není moc rozmanitý. K dispozici je pouze železo, nebo lana pro zavěšení. Dále dostanete nějaké ty pevné body k uchycení a pak už je to jenom na vás a vaší fantazii, jak se k danému problému postavíte. V první fázi je třeba postavit cestu pro jeden vozík, a když se všechno podaří, nastupuje jejich konvoj. V závislosti na úrovni mohou být 3 nebo třeba 20 a asi není třeba dodávat, že až konvoj pořádně prověří nosnost našich řešení, která se v mém případě ne vždy ukázala jako vhodná a tam kde jeden vozík v pohodě přejel, kolona neměla sebemenší šanci.

Náročnost jednotlivých úrovní postupně roste, ale není to pravidlem. Co musím pochválit, je variabilita při řešení úkolů, kdy jedna cesta k cíli je naznačena, ovšem není problém jít i vlastní cestou. Mosty totiž reagují na prostředí, díky čemuž můžete oporu postavit i tam, kde není žádný fixní bod. V tom případě je třeba počítat s tím, že si most může nějak „sednout“ a pružit, to samé platí i pro lana, takže ano, můžete postavit šíleně komplikované zavěšené mosty na zavěšených mostech. Herní mechaniky si člověk osvojí velice rychle a obtížnost úrovní není vůbec přehnaná. Jejich pokoření dodává skvělý pocit zadostiučinění a to je asi to hlavní, oč by mělo jít.

Herní doba se těžko počítá, jelikož záleží na herním stylu každého stavitele. Hračičkové jako já si mohou užívat třeba i přes deset hodin, protože úrovně k hraní vysloveně vybízejí a to i opakovanému. Není však problém hrát čistě prakticky, což herní dobu nepatrně zkrátí. Potěšující je grafická stylizace, která si bere to nejlepší z Portalu a to včetně zpracování jednotlivých místností. Využití licence tak zde má své místo a dle mého se toho vývojáři zhostili velice dobře.
Ještě pár řádků věnuji ovládání, přeci jenom budovatelské strategie jsou specifické a gamepad není nejvhodnější ovládací prvek pro tento typ her. Jako celek působí ovládání dobře, i když má svá úskalí. Předně ovládání levou páčku není tak přesné, jako pohyb myši, takže umístění prvků ne vždy dopadlo dle mých představ. To samé platí i pro automatický úchop objektů k sobě, což také funguje v závislosti na citu a trochu také přesnosti, čehož následkem bylo občasné zřícení konstrukce. Jak jsem ale již zmínil, s trochou cviku zvládnete dělat přesně to, co bude třeba.
Verdikt
Bridge Constructor Portal je výbornou záležitosti, která přináší oblíbené prostředí Portalu a kombinuje ho s oblíbeným stavěním mostů. Těchto her není na konzole tolik, a i proto jsem rád, že v tomto případě na nás nebylo zapomenuto. Hru jsem si moc užil, a jestli rádi budujete v podobném duchu, budete se jistě bavit také.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.
RECENZE: Contraband Police
Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....
RECENZE: The Outer Worlds 2
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....



























