
RECENZE: Bridge Constructor Portal
Mosty jsou nedílnou součástí naší civilizace skoro od samého počátku, protože přecházet velké i menší toky bylo důležité. Ani v moderní společnosti se tato potřeba nijak nezmenšila, spíše naopak. Mostů se staví stále více a je jedno, jestli jsou součástí dálnice, nebo pomáhají cyklistům snáze překonávat vzdálenosti. Ve virtuálním světě se stavěním mostů hráči zabývají rádi zejména proto, že se dají vytvářet nejrůznorodější konstrukce bez rizika, že by někdo skutečně přišel k úhoně.
Bridge Constructor je v tomto oboru sázkou na jistotu a je přitom jedno, jestli hrajete na velké platformě nebo cestou do práce na mobilu. Na Xbox One nyní dorazila reinkarnace, která stavění mostů propojila se skvělou sérií Portal od Valve a výsledný mix nám servíruje. Přenesme se tedy portálem do první zkušební místnosti Aperture Science, kde budeme muset ukázat své dovednosti a důvtip.

Je to jako se ponořit do starého známého světa, jelikož stylizace a všechno kolem je prostě Portal a to včetně vtipu, jaký sérii provází od jejího vzniku. Pokud se chcete dostat ke stavění mostů, je třeba na začátku správně odpovědět, proč zrovna vy byste měli dostat důvěru a stát se hlavním architektem ve společnosti Aperture. Jo a taky budete tázání, co uděláte v případě, když dostanete citron. Budou-li vaše odpovědi shledány jako správné, dostanete svou kancelář, první počítat (není ale zapnutý do zásuvky, protože kabel si musíte zasloužit) a hurá na první sadu úkolů. Příběh není nijak složitý, za úspěchy získáte nové vybavení a budete postupovat kariérním žebříčkem vzhůru.
Plněním úkolů je zde myšleno stavění mostů, ale jelikož jsme ve světě Portal, bude to v rámci zkušebních místností, kde na nás čeká celá řada překážek a výzev. Naší průvodkyní nemůže být nikdo jiný, než svérázná GLADoS, s níž si užijeme legraci, navíc je namluvena stejným hlasem, jako v původní hře, takže všechno je mile povědomé a zábavné, jako v Portalu. Zkušebních místností nás čeká rovných 60, takže o nějakou tu zábavu by mělo být postaráno. Po jejich pokoření je můžete zkusit dohrát znovu s levnější variantou mostů nebo se všemi vozidly na druhé straně. Nějaký sandbox nebo další výzvy bohužel chybí.
Stavění mostů samo o sobě není nijak překvapivé, prostě musíte překlenout nějakou díru v prostoru a sluší se zmínit, že všemocný trojúhelník dokáže vaši konstrukci spolehlivě udržet i zde. Ve spojení s Portalem ale hra dostává zajímavý nádech a místy se šílené nápady ukáží ve výsledku jako ty nejlepší. Už jenom fakt, že přes most dostáváte vysokozdvižné vozíky, naznačuje, že tady to nebude tak, jako vždy. Postupem času se objevují zrychlovací nebo skákací gely, koule energie, kostky se srdíčky a také nezbytné turety.
Výběr materiálů pro stavbu není moc rozmanitý. K dispozici je pouze železo, nebo lana pro zavěšení. Dále dostanete nějaké ty pevné body k uchycení a pak už je to jenom na vás a vaší fantazii, jak se k danému problému postavíte. V první fázi je třeba postavit cestu pro jeden vozík, a když se všechno podaří, nastupuje jejich konvoj. V závislosti na úrovni mohou být 3 nebo třeba 20 a asi není třeba dodávat, že až konvoj pořádně prověří nosnost našich řešení, která se v mém případě ne vždy ukázala jako vhodná a tam kde jeden vozík v pohodě přejel, kolona neměla sebemenší šanci.

Náročnost jednotlivých úrovní postupně roste, ale není to pravidlem. Co musím pochválit, je variabilita při řešení úkolů, kdy jedna cesta k cíli je naznačena, ovšem není problém jít i vlastní cestou. Mosty totiž reagují na prostředí, díky čemuž můžete oporu postavit i tam, kde není žádný fixní bod. V tom případě je třeba počítat s tím, že si most může nějak „sednout“ a pružit, to samé platí i pro lana, takže ano, můžete postavit šíleně komplikované zavěšené mosty na zavěšených mostech. Herní mechaniky si člověk osvojí velice rychle a obtížnost úrovní není vůbec přehnaná. Jejich pokoření dodává skvělý pocit zadostiučinění a to je asi to hlavní, oč by mělo jít.

Herní doba se těžko počítá, jelikož záleží na herním stylu každého stavitele. Hračičkové jako já si mohou užívat třeba i přes deset hodin, protože úrovně k hraní vysloveně vybízejí a to i opakovanému. Není však problém hrát čistě prakticky, což herní dobu nepatrně zkrátí. Potěšující je grafická stylizace, která si bere to nejlepší z Portalu a to včetně zpracování jednotlivých místností. Využití licence tak zde má své místo a dle mého se toho vývojáři zhostili velice dobře.
Ještě pár řádků věnuji ovládání, přeci jenom budovatelské strategie jsou specifické a gamepad není nejvhodnější ovládací prvek pro tento typ her. Jako celek působí ovládání dobře, i když má svá úskalí. Předně ovládání levou páčku není tak přesné, jako pohyb myši, takže umístění prvků ne vždy dopadlo dle mých představ. To samé platí i pro automatický úchop objektů k sobě, což také funguje v závislosti na citu a trochu také přesnosti, čehož následkem bylo občasné zřícení konstrukce. Jak jsem ale již zmínil, s trochou cviku zvládnete dělat přesně to, co bude třeba.
Verdikt
Bridge Constructor Portal je výbornou záležitosti, která přináší oblíbené prostředí Portalu a kombinuje ho s oblíbeným stavěním mostů. Těchto her není na konzole tolik, a i proto jsem rád, že v tomto případě na nás nebylo zapomenuto. Hru jsem si moc užil, a jestli rádi budujete v podobném duchu, budete se jistě bavit také.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.

























