Xboxweb.cz

Není fotbal jako fotbal. Když řeknete v Americe, že si chcete zahrát fotbal, dají vám do ruky šišatej míč, na hlavu helmu, pár chráničů a hned při první příležitosti vás srazí k zemi nebo přelomí v pase. Stejné je to i ve herním světě, jenom s tím rozdílem, že míč je vždycky kulatý a nehrozí ani nebezpečí úrazu, pokud se tedy oba tábory nerozhodnout si všechno hezky ručně a stručně vyříkat. Oku náhodného pozorovatele se může zdát, že hrajete vlastně pořád stejný fotbal, který se akorát jinak jmenuje.

Ti zasvěcení však vědí, že každý rok se na poli sportovních her s fotbalovou tématikou odehrává souboj na ostří nože. Na jedné straně je to EA a jejich FIFA 15, od které se už tak nějak dají určité věci očekávat. Na straně druhé to jsou pak Japonci z Konami a jejich PES, tedy Pro Evolution Soccer s číslovkou 2015. FIFA 15 už má svou recenzi za sebou, od nás si odnesla víc než skvělých 9/10. Nyní je na tahu PES 2015, u něhož byla slíbena celá řada změn a hlavně se jedná o první next-gen díl, který byl navíc vyvíjen ve spolupráci s Evropany a je tedy nad slunce jasné, kdo fotbalu rozumí.

Ještě chvilku se budeme tvářit namyšleně, protože PES 2015 má opravdu co nabídnout. Tam, kde se FIFA 15 chlubí kompletní anglickou soutěží, vytahuje PES trumf ve formě Copa Libertadores, což je brazilská nejvyšší soutěž. U nás sice není moc známá, ale rozhodně má co nabídnou a to včetně zvučných jmen na soupiskách týmů. Samozřejmě, po vzoru konkurence, nechybí reálné zpracování stadiónů zdejších týmů. Našince i bratry ze Slovenska jistě potěší přítomnost Sparty Praha a Slovanu Bratislava, kdy jejich soupisky mají až překvapivě aktuální podobu.

Bohužel, zde honění si ega nad tím, kdo ho má delší, teď myslíme seznam soutěží, končí. Po vzoru předešlých dílu i letos je k dispozici ještě licence na Ligu mistrů s Pohárem UEFA a dalších pár soutěží. Podivná situace i nadále panuje u anglických týmů. Nemají sice uveden správný název ani logo, za to soupiska jasně říká, o jaký tým se jedná. To je ale spíš odbočka pro nováčky, jelikož pro staré harcovníky je tohle známý fakt. U Ligy mistrů samotné mi pak chybí stále a pořád možnost kvalifikace do ní, protože jste rovnou v základní skupině a šmitec. Co se tedy licence týče, nebudeme ronit slzy nad tím, že náš oblíbený nagelovaný simulant, pardon, hrdina, se zde nenachází a raději si pojďme podívat na dění na trávníku.

U her pro Xbox One jsme si tak nějak rychle zvykli na velice kvalitní vizuální stránku. Ani letošní PES nezůstává pozadu, i když obrazové orgie zrovna neservíruje. V tomhle směru je FIFA bohužel dál (ano, fanoušek PESka se prostě nezapře), i když při srovnání modelu hráčů bych vyhlásil remízu. Trávník také není k zahození a to samé platí o zpracování stadionů, kdy na mojí milovanou Allianz arénu je hodně hezký pohled. Nedostatkem ostrosti pak trpí zejména diváci s obslužným personál kolem hřiště a ani reklamní panely či ukazatele skóre na tom nejsou kdo ví jak extra. Co není teď, může být příští rok, přeci jenom je třeba mít na paměti, že letos se jedná o start a ten loni ani u konkurence nebyl zrovna skvostný.

Nejdůležitější je však samotná hratelnost a tím se dostávám na velice tenký led, protože počítám s tím, že všechno, co zde teď vyřknu, bude použito proti mně. Dle mého soudu se totiž letošní PES opravdu vydařil a po stránce hratelnosti nabízí o něco lepší zážitek, než konkurence. Nemám ale teď na mysli simulátor fotbalu jako spíš samotný fotbalový zážitek a pocit ze hry. Do celé hratelnosti se totiž vloudil prvek náhody, kdy nic není jisté a žádná situace nefunguje dvakrát, natož třikrát stejně. Hráči se snaží aktivně napadat, není tak snadné někoho odstrčit jak to ukazuje FIFA a navíc se dají efektivně použít skluzy, protože hráči jsou jenom lidé a nesolí tu jednu kličku za druhou. Troufnul bych si i tvrdit, že bránění je zde o něco přívětivější a hlavně logičtější bez překvapení ze skriptovaných situací. Všechno navíc krásně dotváří fyzika míče, která je sice předvídatelné, ale při zapojení elementu hráčů nastává dlouhá řada možných a občas i nemožných situací, kdy si člověk jenom říká, kudy že se to ten míč vlastně odrazil.

PES tak působí přirozeněji a ne jako přehlídka baleťáků na straně jedné a chronických tahačů za dresy na té druhé. Ti z vás, kteří u hraní rádi přemýšlí a hlavně sledují hru a umí jí číst, budou mít velkou výhodu oproti těm, co tráví hodiny v tréninku a pilují kde jakou kličku. Čtení a hlavně předvídaní je zde velice důležité a díky němu se dá předejít nebo také vytvořit celá řada situací. Na co mi je ovšem tahle schopnost u konkurence, když balerína běží, bum, bum a už jsou za obranou, což se rovná gól. Takhle se snad fotbal nehraje? Nebo mi někdo chce tvrdit, že ano? Ano, naučená kombinace je silnou zbraní každého týmu, ale proč bych měl být kvůli tomu v nevýhodě, když nějakou fintu dokážu odhalit a správným pohybem hráčem ji včas zastavit. To mi bohužel FIFA ne vždy dovolila, takže díky Konami, že myslíte i na taktiku a mozek využívající hráče místo „kroutičů“ analogů.

Taktika je silným prvkem hratelnosti i letos a celkově se nastavení rozestavení a pokynů jednotlivým hráčům můžeme věnovat až do aleluja nebo do té doby, dokud nebude spokojeni, což bylo ostatně vždycky hlavní devizou této série. Na své si přijdou jak vyznavači obrany, třeba ve stylu Chelsea, tak útoku ala Bayern, než ho Pepe tak nějak svým způsobem pokazil. Co je ale nejlepší je fakt, že všechna nastavení se do hry skutečně promítají a když si dáte hru na brejky, budete hodně silní při přechodu do útoku. O to více sil ale bude obnášet následné vracení a tím budou hráči unavenější. Důležité je najít ideální balanc. Co se brankářů týče, chytají jako smrtelníci, centry do vápna s přehledem boxují, ale jako všichni i oni občas udělají nějakou tu chybku.

Po vzoru konkurence ani online složka nezůstává pozadu a navíc doznala oproti minulým letům celé řady změn k lepšímu. Za tu nejzásadnější bych označil rychlejší a hlavně přehlednější Matchmaking, díky němuž pak naplno využijeme všech možností nejen při hře jeden na jednoho přes internet, ale hlavně v My Club, což je taková obdoba FUT, který má FIFA. Založíme si vlastní tým, získáme první hráče a pustíme se do hraní. Zde je drobná inovace oproti konkurenci, protože hrát nemusíme jenom online, ale My Club se dá hrát i tam, kde třeba nemáte internet, ale přesto si chcete zahrát. Možné je totiž hrát proti klubům ovládaným Al, která se však na první pohled tváří jako skuteční online protivníci. Další postup už je skoro shodný s FUT, takže dál už se asi netřeba rozepisovat. Chybět nesmí ani týmová hra až pro 22 hráčů a to buď se svým hráčem z módu Be A Legend nebo za kohokoli z vybraného týmu, prostě jak se domluvíte.