Xboxweb.cz

Zima nám pomalu začíná klepat na dveře a ráno už má člověk rampouch u nosu skoro permanentně. Nejspíš tedy nastal čas na změnu sportovního vybavení. Milovníci adrenalinových sportů už pomalu uklízejí do skříní a sklepů své wingsuity nebo kola, aby si v čas připravili zimní náčiní v podobě lyží a snowboardů. Je až s podivem, že ač jsou tyto sporty nesmírně populární, jejich herních zpracování v nějaké pěkné kvalitě zase tolik není. Kde jsou ty časy, kdy třeba téma BMX mělo v herním světě hned několik zastoupení.

Naneštěstí jsou tady všeumělové z Ubisoftu, kteří mají opravdu široký záběr, a to včetně této kategorie. Nicméně je to už pět let, co vyšel zatím jejich poslední počin z tohoto soudku, lyžařská a velice povedená hra Steep. Ta následně dostala přídavek s olympijskou licencí pro hry v jihokorejském Pchjongjangu. Pak se delší dobu na tomto kopci nic nedělo, až došlo na oznámení Riders Republic. Vydání má hra po odkladech již úspěšné za sebou, takže nadešel čas podívat se na to, co zajímavého nám přináší.

Hned na první pohled si každý všimne rozšíření vozového parku. Kromě lyží a snowboardů usedneme také na silniční nebo horská kola a nasoukáme se do wingsuitu, včetně jeho raketovými motory poháněné verze. Příjemnou zprávou je, že kdo nemá rád zimní sporty, může si v klidu užívat kola a další věci, protože všechny části jsou od sebe v rámci kariéry oddělené a nezávislé na sobě. Dohromady tady máme aktuálně šest kategorií, kdy nový obsah se odemyká pro každou z nich. Kdo by zrovna neměl chuť na závodění a chtěl by se jenom kochat a projíždět krajinou, může si zapnout Zen Mode. V jeho rámci se dá spawnout kamkoliv na mapu a dělat, co se nám jenom zamane.

Milovníci hor, údolí, jezer nebo kaňonů budou ve hře jako doma. Mapa světa je obrovská a nabízí sedm částí. Každá z nich je inspirována reálnými americkými národními parky, kdy na základě GPS dat kombinuje jejich skutečné prvky či památky s generovaným prostředím. Lesy jsou husté, kaňony dlouhé, musím zkrátka uznat, že co do zpracování světa se Ubisoft vytáhl. Navíc, jak bývá jejich zvykem, je mapa posetá nejrůznějšími body zájmů jako jsou speciální tratě nebo vyhlídkové body. Nesčetněkrát se mi stalo, že jsem během přesunu mezi závody někde zastavil a jenom se kochal. Stejně tak i u tratí, které jsou pěkně členité, dlouhé a až překvapivě často nevede k cíli pouze jedna jasně vytyčená trasa.

Na začátku kariéry jsem si říkal, že myšlenka Ridge TV a celá tahle velké show je mi něčím povědomá. Pak mi došlo, že Ubisoft tak trochu víc kopíroval naší Forzu Horizon. Zimní festival nejrůznějších sportů, kde se objevují známe firmy, značky a události, včetně těch největší akcí jako X-Games nebo RedBull akcí. Nezní vám to povědomě? Tomu odpovídá i celková stylizace, barevnost, šílenost a filmečky, kde jsou všichni cool, free a happy. Nevím jak ostatní, ale já hodně často využíval jejich přeskakování. Za prvé v nich není nic objevného a za druhé mi přišly prostě hrozné, otravné a zbytečné. Chápu, že do celkového konceptu festivalu to je asi třeba, nicméně já bych se bez nich klidně obešel.

To hlavní se totiž odehrává za řídítky kol nebo na lyžích a snowboardech. Asi nemusím dodávat, že Riders Republic jsou arkáda ve všech směrech, čemuž odpovídá i zdejší ovládání a věci kolem toho. Kdo hrál zmiňovaný Steep, na lyžích a boardech bude jako doma. Hrálo se mi stejně dobře, jako si to pamatuju, bez jakýchkoliv problémů. Na co je třeba si zvyknout, jsou kola. Jejich řízení je totiž tak trochu prkenné a lehce nepředvídatelné. Z kraje mi dávala hodně zabrat a už jsem chtěl do recenez psát, jak ovládání stojí za prd. Nakonec, s každým dalším závodem se všechno lepšilo a dneska bych řekl, že si na kola už věřím.

Je ale škoda, že si vývojáři nedali víc záležet na odlišení silničních a horských kol. Pocitově mi obě přišla úplně stejná a jediná věc, v čem se liší je vzhled a trocha parametrů. Je ale jedno, zda se silničním jedete po silnici nebo skrze les a to samé platí pro kola horská. Nicméně tento tav zapadá co celé bláznivosti hry, kde není problém jet po asfaltce na lyžích (na snowboardu je to ještě pomalejší). Jízda na kole sněhem asi nikoho zrovna dvakrát nepřekvapí. Pro rychlejší jízdu na sněhu na delší vzdálenost bych doporučil využít scooter.

Asi nejtěžší výzvy před nás postaví létání v raketovém obleku a hlavně wingsuitu. Většinou jde o přesné načasování a taky se člověk nesmí bát letět co nejblíž překážkám to jde. Jenom tak při plachtění získáme opravdu velké skóre. Musím se přiznat, že při hraní těchto závodů jsem se potil až na prdeli, ale díky všemožným průletům se naskytne celá řada výjimečných výhledů nebo průhledů do krajiny. Pro milovníky výzev jsou právě tyto dva sporty asi tím nejvíc, s čím se zde musíme popasovat.

Kdo všechny nástrahy úspěšně překoná a hraní si náležitě osahá, jistě se vydá směr multiplayer. Největším lákadlem jsou masové závody pro 50+ hráčů na Xbox Series a 20+ hráčů na Xbox One. Ty se jedou na tři kola, v každém se dělá něco jiného a vítězem je ten, kdo dokáže v průměru vše zvládnout nejlépe. Týmové hráče uvítají 6vs6 závody. Úkolem obou týmů je získat co nejvíce bodů prováděním triků, což je opravdu hodně velké show pro všechny, kdo si ve zdejším opravdu propracovaném systému triků a všech možných vylomenin věří. Speciální akademie zaměřená pouze na triky zde má své opodstatnění.

Riders Republic nabízí také něco pro kreativní hráče. Není problém vytvořit vlastní tratě, jako třeba Tour de Amerika nebo nějaké šílené sjezdy z nejrůznějších vrcholů. Možností, co vymyslet je nespočet a už se moc těším na to, co komunita vytvoří. Správa těchto tratí je pěkně zpracována, včetně hodnocení těch nejlepších nebo nejoblíbenějších kousků. Když už jsme u té tvorby, je třeba zmínit denní eventy pro jednotlivé sponzory, za které získáme nové oblečky nebo vybavení. Bohužel, je to Ubisoft, takže kdo bude mít zájem o zajímavější kousky z obchodu, bude muset zalovit v peněžence. Ano, jsou to sice jenom kosmetická vylepšení, ale některá jsou moc pěkná. A bohužel, ne všechna se dají za peníze vydělané hraním pořídit. Vzhledem k tomu, jaká je aktuálně cena novinkových her, jsou mikrotransakce z mého pohledu docela velká drzost a to nejsem jejich velký odpůrce.

Mimo toho tu ale máme taky pár nesmyslů, které hraní tak úplně nepomáhají. Předně je to systém checkpointů během závodů. To, že při sjezdu člověk nějaký v té rychlosti prostě netrefí, beru při závodech jako normální věc. Ale že mě hra spawne na úplně nesmyslné místo mimo trať, kdy se do ní kolikrát nemůžu ani vrátit, to je podpásovka, která automaticky vede k restartu celého závodu. Nejednou se mi stalo, že jsem vyletěl z tratě a objevil někde uprostřed lesa, aniž bych pořádně věděl, kde jsem, natož kam mám jet.

Druhým případem jsou závody, kdy je cílem udělat triky za co nejvíce bodů. Zde jsme na jednu stranu dostali relativně velkou volnost, co se pohybu týče, ale když člověk přijede k hranici, které je vidět až když do ní narazí, hra si s tím také úplně přesně neví rady. Automatický respawn je blízko této hranice, takže do ní člověk zajíždí znovu a znovu a znovu, dokud nedá automatické přetáčení, které zničí dosažené skóre nebo opět restart celého závodu. Takže asi tušíte, že se najdou místa, kdy hra opravdu hodně prudí. A to jsem ještě zapomněl na zasekávání se o překážky s následně ne moc vydařeným couváním naší postavy.

Nakonec jsem si nechal kameru, protože ani ta není tak dobrá, jak by u podobné hry bylo potřeba. Ve většině případů funguje super, ale třeba u zmíněného létání dost často není vidět do dalšího bodu nebo při průletu jeskyní prostě člověk nabourá, jelikož nevidí, co je za rohem. Kamera se sice dá omezeně ovládat, nicméně její snahy a centrální postavení jsou silnější, takže s ní ve výsledku člověk moc nesvede. Naštěstí to není nic, co by člověka odrazovalo na každém kroku.

Ubisoft tak nakonec připravil velice zajímavou odpočinkovou arkádu, která nabízí hromadu obsahu pro příznivce extrémních sportů a je přitom jedno, jestli chtějí jezdit na kolech, lyžích nebo létat. Obrovský a krásný svět se jim podařilo smysluplně zaplnit nejen závody, ale také věcmi na sbírání (což Ubisoft umí u každé své hry). Silná mutiplayerová složka dodá další hromadu obsahu, takže kdo se do hry zakousne, hned tak se nepustí. Škoda několika chybek a nedostatků kazících jinak na Ubisoft překvapivě zdařilý herní zážitek. Snad hra neupadne v zapomnění tak rychle, jako se to stalo Steepu. Zdejšímu světu dostatek skotačících hráčů rozhodně svědčí.