Xboxweb.cz

Série Sacred hrála na poli akčních RPG vždy druhé housle. Ono řekněme si na rovinu, v porovnání s Diablem hraje většina akčních RPG druhé housle. Ale i tak si série se svým humorem našla své fanoušky a druhý díl se podíval i na konzole.  Není tedy žádným překvapením, že se spousta hráčů při oznámení třetího dílu radovala, ovšem to ještě nevěděli co je čeká. Hned v moment kdy zavítáte do hry si uvědomíte, že se spousta věcí změnila a rozhodně ne k dobrému. Třetí díl, na němž pracovalo nové studio působí v porovnání s předchozími hrami a vůbec většinou her z žánru isometrických akčních RPG pouze jako prázdná schránka toho co někdy bylo.

Stejně tak jako minule zavítáme do světa tajemné Ancarie, která se jak už to tak bývá opět ocitla v nesnázích. Zlotřilý kouzelník ukradl artefakt zvaný „Heart of Ancaria“ a chce použít jeho moc k zotročení světa. V ten moment přicházíte na řadu vy, jeden ze čtyř (nebo pěti) hrdinů, aby jste se prosekali hordami rozličných nepřátel a ukázali arcipadouchovi, že krást se nemá. A to vše bez spousty různých mechanik a důvodů proč lidé tento typ her hrají, ale o tom si povíme později. Pravděpodobně Vás zajímá ta narážka na počet hratelných postav. Je to jedna z věcí, která mi na Sacred 3 velmi vadí. Někdo se totiž rozhodl vzít jednu postavu, a dát ji jako placené DLC v den vydání. Tato postava sice nefiguruje v žádných cutscénách, tudiž byla nejspíše vytvořena později než ty ostatní, ovšem figuruje v CGI intru, které běží ve smyčce v pozadí hlavního menu. Toto DLC je sice zdarma součástí First Edition hry, ovšem to nemění nic na faktu, že se k této postavě bez zaplacení nedostanete, pokud si hru pořídíte z druhé ruky nebo pokud si koupíte standardní edici hry.

Pojďme však zpátky k samotné hratelnosti, u které je také vidět spousta velmi nelogických rozhodnutí. Tím asi nejhorším bylo to, že se rozhodli zbavit důvodů proč lidé vlastně hrají isometrická akční RPG. Ve hře totiž nenajdete žádný loot. Obyčejně zabíjíte monstra, aby jste měli lepší předměty, aby jste mohli zabít silnější monstra, aby jste měli ještě silnější předměty a takto hrajete, dokud Vás to nepřestane bavit. Místo toho se v Sacred 3 dočkáte spršky orbů, které Vás vyléčí a doplní Vám energii a tu spršku občas doplní sprška zlata, která moc neodpovídá tomu co leží na zemi. Veškerá ta klasická hratelnost je tedy pryč, ovšem místo ni jsme nedostali vůbec nic.

Sacred 3 více méně ubralo na obsahu všude kde to šlo. Máte méně postav, mezi nimiž však nejsou téměř žádné rozdíly. Jedna toho vydrží malinko více, jiná zase útočí o něco rychleji a útoky jiné pokryjí o něco větší plochu. Jenže tím to hasne, co se herního stylu týče hrajete za všechny postavy více méně stejně, snad jen u lučistníka budete muset uskakovat o něco častěji, jelikož je to jediná postava, která nemůže útočit a pohybovat se naráz. Jak už jsem se zmínil sbírání lootu je pryč. Místo toho se Vám během hraní v pevně daných momentech odemknou nové zbraně, ale opět s minimálními rozdíly. Jedna Vás trochu léčí, druhá má větší dosah a se třetí budete častěji rozdávat kritické zásahy. Samotné zbraně v průběhu hraní získávají úrovně, jenže ty mění jen jejich vzhled a na statistiky žádný vliv nemají. Podobně jsou na tom jednotlivé schopnosti. Místo rozsáhlých talentových stromu, nebo alespoň solidního výběru aktivních schopností, jež by Vám umožnily tvorbu rozličných buildu se musíte spokojit pouze se sedmi. K dispozici máte čtyři „lehká“ a tři „těžká“ kouzla. Ta můžete sice různě vylepšit, ovšem tato vylepšení nijak nemění jak se jednotlivá kouzla chovají. Jen zvýší jejich poškození plochu, kterou zasáhnou a nebo kolik energie Vás jejich použití stojí.

Podobně je i na tom herní svět. Otevřená Ancarie druhého dílu byla nahrazena patnácti velmi lineárními mezi úrovněmi, které jsou pak rozděleny na jakési arény. V praxi to pak probíhá tak, že jdete úzkou uličkou, dojdete k otevřenému prostranství, to se uzamkne a vyběhnou na Vás nepřátele a po tom co je zabijete jdete další úzkou uličkou k další mini aréně a tak stále dokola. Občas dostanete možnost vybrat si mezi dvěma cestami, z nichž jedna Vás většinou zavede k truhle s 20 zlaťáky, ovšem tím jakési zkoumání prostředí končí. Na konci se pak dočkáte souboje s bossem a můžete se vydat do další úrovně, která nabídne to samé ovšem v trochu jiném prostředí. Když už nic, aspoň se na to pěkně divá. „Vedlejší úkoly“ suplují mini úrovně, ve kterých si můžete odemknout například více slotů na léčivé lektvary atd. Tyto úrovně jsou malé arény, ve kterých se musíte vypořádat s pěti vlnami nepřátel nebo je jen od nepřátel vyčistit.

Jedinou novinkou jsou takzvané „Weapon Spirits“. Jakési duše padlých bojovníků, které přidávají Vašim zbraním různé efekty. Jedná Vás léčí, ovšem sníží efektivitu léčivých orbů, jiná zase nepřátelé podpálí, ale schopnosti Vás budou stát více energie. Každá z těchto duší má svou osobnost a nebojí se komentovat vaše výkony, což po chvíli působí dosti otravně, vzhledem k tomu, že každá z nich má všeho všudy čtyři fráze, které neustále opakuje. Problém je i v jejich implementaci. Nikde ve hře se totiž nedozvíte jak nebo kdy tyto duše získáte. Objevují se totiž náhodně během hraní a občas dostanete dvě tři krátkou chvíli po sobě a jindy projdete několika úrovněmi aniž by jste se s nějakou setkali. Dalším problémem je to, že i když jsou jejich efekty rozdílné, nejsou dost rozdílné na to, aby jste si nějak pohráli s jejich výběrem. Já osobně jsem střídal pouze dvě z deseti podle toho jestli jsem potřeboval silnější léčení a nebo větší poškození a to je myslím velká škoda.

Velký důraz je kladen na kooperativní hraní, které je implementováno poměrně dobře a jelikož Vás hra skóruje existuje tu i jistá míra kompetitivnosti. Můžete si i vybrat kdo přesně se k Vám může připojit. Ovšem stejně tak jako všechno ostatní působí tak nějak nedotaženě. Jednotlivé arény nejsou zrovna největší a tak se dost často stává, hlavně při hraní ve čtyřech, že vlastně ani pořádně nevíte kde na obrazovce jste. Dalším problémem je to, že za hraní s dalšími lidmi nejste nijak odměněni. Ano je tu odměna v podobě 10% více zlata a zkušeností, pokud budete mít na konci nejvyšší skóre. Ovšem když vezmete v potaz, že za splnění mise získáte v průměru 350 zlatých a vylepšení se na vyšších úrovních pohybují v řádech tisíců, tak ta odměna není nic extra. A bohužel už jsme v době kdy je fungující multiplayer standardem a ne plusem.