
RECENZE: Shovel Knight
Indie hry zažívají poslední dobou nebývalý rozmach. Bohužel těch her je tolik, že se místy až člověk ztrácí v tom, která zrovna vyšla a hlavně, která stojí za zahrání. Naštěstí to platí spíš pro platformu PC, kde se většinou tvůrci vyřádí a v případě úspěchu se posunou na další platformu. Díky programu ID@Xbox jsme si mohli zahrát spoustu skvělých her a další na řadě, která si rozhodně zaslouží vaší pozornost, je Shovel Knight.
Na první pohled se to nemusí vůbec zdát, protože her se starou grafikou je plno, jelikož je zrovna v módě. Zdání často klame a zde to platí dvojnásob. Ono všechno není jenom o grafické stylizaci, ale spousta hráčů rádo podotýká, že důležitá je hratelnost. Shovel Knight si bere to nejlepší ze starých arkádových automatů, přidává originálního hrdinu, nějaký ten příběh a chutný herní pokrm je na světě.
V tom světě se můžeme pohybovat dle svého uvážení a vydat se za dobrodružstvím, na jaké máme zrovna chuť. Samozřejmě nemůžeme od začátku úplně všude a mapu si budeme postupně zpřístupňovat, ale i tak jistá volnost určitě potěší. Jestli vám mohu radit, začněte hezky postupně. Rytíř s lopatou je sice borec už od pohledu a jeho útoky vypadají velice efektně, nicméně čím težší boss, tím více dovedností k jeho zdolání budete potřebovat. Nějaký ten extra život navíc nebo nová schopnost určitě přijdou vhod, takže koukejte rozbíjet, prozkoumávat a hlavně v čas sbírat všechny věci, co mají nějakou cenu. Za ně si pak necháte uvařit extra život, unesete více lekvarů, dokážete mizet nebo necháte svou lopatu střílet smrtonosné koule. Všechno uvedené vám pomůže se s nástrahami hry lépe vypořádat, ale co vám nikdo nevylepší, jsou vaše ruce.
Trénink dělá mistra a v této hře to platí dvojnásob. Opakování některých úseků je na denním pořádku, takže hodně často budete nadávat a vzývat všechny bohy, aby vývojáři schořeli v pekle, ne-li něco horšího. Přitom ovládání není vůbec složité a ani použití specialit nevyžaduje zázračné hmaty na gamepadu. Jestli vám mohu radit, zkuste místo analogové páčky sáhnout pěkně postaru na křížový ovladač. Nabízí pohyb pouze do čtyř směrů a to je přesně to, co potřebuje nejvíc. Bez přesného ovládní se v mnoha úrovních vůbec nehnete, protože nejen že se postupem času zvyšuje obtížnost protivníků, ale i levely jsou designovány tak, aby hrání vůbec neulehčovaly. Za to tvůrcům skládám poklonu, protože udělat těžší protivníky umí každý. Vyhrát si ale s levelem tak, aby už jenom jeho překonání byla výva a k tomu dodat ještě protivníky, to už chce skutečně něco umět a za to díky.
Překonání levelu je tedy různě dlouhé a náročné, navíc s každou smrtí přijdete o část penízků, které sice můžete zkusit posbírat zpět, ale dost často umřete na takovém místě, že budete rádi za jeho překonání a na sbírání si ani nevzpomenete. Nepřátelé nejsou žádná ořezávátka a spousta z nich vám půjde po krku tak vehementně, až vás zaženou od kouta a radši skočíte do propasti. Zmínit musím i systém ukládání, kdy checkpointy rozhodně nejsou na každém kroku a navíc se můžete rozhodnout, že save ani nechcete a radši by jste penízky. V tom případě zničte ukládácí baňku, dostanete penízky, ale když umřete, nechoďte za námi brečet, že musíte opakovat větší kus. My vám to říkali.
A co by to bylo za hopsačko-skákačku, kdyby na konci levelu nečekal nějaký boss. Každý umí něco jiného a překvapí vás neotřelým trikem, kterým se bude snažit vás připravit o život. Stejně tak má každý z nich specifickou sadu pohybů. Je to pouze otázka času, než je prokouknete a pak už je poražení každého z nich pouze otázka času, důvtipu a vaší šikovnosti. Navíc jako bonus pouze pro Xbox One si hraním můžete odblokovat speciální bosse, želváky Battletoads, které si možná mnozí z vás pamatují ze stejnojmenné hry pro NES z roku 1991, přičemž na svědomí je mělo studio Rare, které je nyní součástí Microsoftu. Při soubojích s bossy se toho hodně naučíte a stejně tak třeba i vaši sousedi. Já si myslím, že při překonávní bossů jsem slovník sousedů obohatil o nová a zajímavá slova.
Verdikt
Pečlivým kopáním lopatou jsme se dostali až na konec naší recenze a ti netrpělivější z vás při pohladu na závěrečné hodnocení zjisitli, že Shovel Knight musí být pecka a tak tomu je. Takto nekompromisních a poctivých her moc nenajdete, a jestli hledáte hru na odreagování, která však bude pořádnou výzvou, nemůžete koupí udělat chybu a já sám vám ručím za to, že se budete bavit, budete chtít překonat sami sebe a ukázat celému světu, že rozházet si hlavního hrdinu s lopatou v ruce se nevyplácí.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.
RECENZE: Contraband Police
Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....
RECENZE: The Outer Worlds 2
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....




































