
Recenze: Stranded Sails: Explorers of the Cursed Islands
Přijměte pozvání od studia Lemonbomb, které z přístavu kočíruje průzkumnou loď. Kocábku se sympatickou posádkou. A samozřejmě také s vámi, co by potomkem kapitána a vrchním důstojníkem. Jen se příliš nenechte unést modravou dálí. Počasí nemá chuť řídit se předpovědí a brzy nabídne zamračenou tvář. Takovou, po jejímž pohledu končí plachetnice roztříštěná o skaliska ostrovů. A jak jste skončili vy? Váš otec? A vaše posádka? To už vám poví malinký titul Stranded Sails.
Děla, dřevěné hnáty a žejdlíky rumu tentokrát nemají prostor. Námořní podtext hry je pohodlný pouze zápletce. Většina herní náplně spočívá v objevování, řešení jednoduchých úkolů, stavění a farmaření. Jste vlastně takový Robinson Crusoe. Jen Pátek se rozrostl na celý týden a nejde vám o život. Bouře předčasně ukončila plánovaný kurz a rozesela posádku po neprobádaném souostroví. Podobně si pohrála se zásobami a důležitými nástroji.

Plán je jednoduchý: najít přeživší, prozkoumat okolí a založit fungující komunitu. Aby se to podařilo, musí být zajištěny zásoby jídla. Hned v prvních minutách se tak dostává ke slovu farmaření. Je jednoduché. Ostatně jako vše ve hře. Najdete sazeničku, vykopete díru, zasadíte a jen zaléváte, dokud nevyroste plodina. Byla jsem překvapena snahou aplikovat skutečné prvky pěstování. Třeba kukuřice a rajčata plodí opakovaně. Ale mrkev nebo brambory musíte po sklizni opět zasadit.
To stromy už opětovně nevyrostou. S dalšími členy tlupy dojde na těžbu a stavařinu. Na palivové dřevo Stranded Sails naštěstí nehrají. Ještě, že tak. Poměrně brzy odlesníte přilehlé okolí a cestování za materiálem se stává stále zdlouhavější. Při něm vás neomezuje ani tak denní cyklus, jako zásoby energie. Postavička je hladová každou chvíli a práce ji hodně vyčerpává. Však dělá chudinka vše sama. Nejprve jsem se vracela s dostatečnou rezervou. Jak se zvyšovalo sebevědomí, klesala rezerva. A tak muselo přijít nevyhnutelné, tedy totální vyčerpání.

Kde by vás jiní potrestali návratem v postupu, tam jsou autoři až příliš útlocitní. Jen hrdinu vrátí do kempu, a to je vše. Je pěkné, že nedochází k frustraci. Na druhou stranu, tímto stylem „o nic nejde“. Postupně se ukazatel energie stane jen informativní záležitostí. Mnohem větší váhu jsem přikládala spokojenosti ostatních. Jakmile jsem se naučila rybařit a objevila složitější recepty, kotlík překypoval všelijakými baštami. Pohlazení nedostalo jen svědomí, ale i snaha poslat suchozemce opět na vodu. Spokojení trosečníci dodávají lepší nástroje a motivují k dalšímu průzkumu.
V sázce je stavba nové lodi a návrat trosečníků na moře. Jde však o hodně vzdálený cíl. A cestu, která není vždy zábavná. Úkoly výměnným principem navozují pocit, že jste tajtrdlík pro všechno. Ostatní postavy mají dovednosti, ale téměř nic si neudělají sami. Některé mise mě tak vyloženě nudily. Jen protahovaly plnění a herní dobu. Když jdete nebo plujete opakovaně do stejné oblasti, stává se z vás filosof. Přemýšlíte, proč ostatním vlastně pomáhat. Všichni na nové adrese našli to, po čem první minuty hry toužili. Tedy mise splněna a já se můžu jít houpat do sítě.

Co to povídám? Sama se chci z ostrovů dostat. Navíc toužím prozkoumat opuštěné doly a narovnat morálku ozbrojeným kostlivcům. I takové scénáře titul nabízí, ale nevyužívá je naplno. Mrtví piráti jsou až příliš snadný terč a průchod jeskyněmi limituje pouze nedostupnost pokročilých materiálů. Stranded Sails nejdou dostatečně hluboko. Okrajově využívají mysteriózní předměty. Příliš často se obsahově opakují. A brzy upouštějí od základních smyslů přežití. Navíc je občas trápí drobné chyby v zadávání úkolů, kdy se informace na obrazovce nechce ztratit.
Přitom ovládání je nečekané příjemné. K většině operací stačí jen pravá páčka a tlačítko „A“. K dalšímu hraní nevolá jen zvědavost, ale také zpracování. Posuďte sami, alespoň to nejsou pixely. Místo nich byly zvoleny trojrozměrné modely s malým počtem polygonů. Nic objevného, já vím. Spíše standard lepších mobilních her. Ale celé to k sobě pěkně pasuje. Hraní má uklidňující atmosféru a příjemnou prezentaci. Škoda, že nemá kooperaci a pochopení pro velké obrazovky. Vyšší rozlišení by na škodu rozhodně nebylo.
Verdikt
Jestli toužíte mít ostrov s vlastním jménem, je čas zvedat kotvu. Stranded Sails podávají život trosečníka s nadhledem a lehkostí. Stačí mít plnou zahrádku, zručnou ruku a trochu zvídavosti. Jako nenáročná forma přežívání je hra příjemnou jednohubkou. Kombinuje farmaření, rybaření, vaření a crafting takovým stylem, kterému porozumí každý. Obsahově ale brzy naráží na mělčinu. O příběh brzy ztratíte zájem a některé mechaniky se po čase stanou trnem v patě.
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

































