RECENZE: Syberia 3
Asi už se budeme opakovat, ale klasické point-and-click adventury už nejsou takový hit, jako v 90. letech, ale přesto stále ne a ne umřít, a to je jen a jen dobře. Na konci dubna vyšla Syberia 3, která možná trochu zbytečně oživila už poměrně starou adventurní sérii, jež své době slavila velký úspěch a zapsala se do srdce nejednoho adventuristy. Jak se toto zmrtvýchvstání, jež podle nás nebylo nutné, povedlo? To se dočtete v naší recenzi…
Na začátek stručně shrneme dějství prvních dvou her, jelikož třetí díl se s tím neobtěžoval a možná tvůrci nechtěli mást nové hráče. Syberia vypráví příběh právničky Kate Walker, jež zavítala do malé vesničky, aby zde vyjednala převzetí továrny na netradiční automatové hračky. Musíme ovšem získat podpis majitele a jediný žijící dědic, Hans Voralberg, je už léta nezvěstný a tak začíná velké putování. Hans byl totiž od dětství posedlý mamuty, ačkoliv se už považují za vyhynulé. Navštívíte tak záhadnou Sybérii, mýtický ostrov, kde by mamuti údajně mohli stále žít. Cestou se seznámíte s domorodým kmenem Youkolů, a to by tak mohlo stačit, aniž bychom vám toho moc vyzradili.
Syberia 3 pokračuje ve vyprávění příběhu Kate Walkerové a soustředí se především na kmen Youkolů. Kate je totiž po své pouti nachází opuštěná v zamrzlém člunu, a jelikož zima vrcholí, zachrání ji právě Youkolové, jež migrují se svými sněžnými pštrosy. Kate se poté probouzí v jistém sanatoriu a pozvolna zjišťuje, že je něco špatně. Jelikož ji domorodí Youkolové zachránili život, rozhodne se jim pomoci s migrací, protože místní jsou proti nim a jejich tradicím. Doktoři se ale snaží jejich vůdce udržet v sanatoriu a ukáže se, že je zde vesměs jako rukojmí, aby se navždy zbavili těchto nomádů.
Jak už jste ale mohli vidět v upoutávkách na hru, odpor bude skutečně silný a vyskytne se hned několik zajímavých postav, která se vás pokusí zastavit. Vrátí se také jeden dobrý známý, což nás potěšilo. Musíme tedy uznat, že příběh se docela povedl a těší nás, že nepolevuje na tempu a nestává se nudným. Největší zásluhu na tom samozřejmě má Benoît Sokal, otec série, z jehož pera příběh pochází.
Škoda jen technických nedostatků, kdy největším z nich je grafika. Ačkoliv hra vychází v roce 2017, vizuálně je minimálně o generaci pozadu, a to i navzdory skutečnosti, že většina lokací je poměrně malá. Řada nezávislých her vypadá daleko lépe a bohužel to nezachraňují ani postavy, které jsou sice dobře napsané, ale kromě Kate (pochopitelně) jsou charaktery nehezké a když mluví, jejich ústa se pohybují spíš nahodile a kolikrát se ještě pohybuji, ačkoliv už dialog skončil. Často také můžete narazit na neviditelnou překážku, abyste zjistili, jestli tam lokace končí, nebo je něco dál, což trochu tlumí možnost pobíhání. Vše pak korunuje, že občas projdete předmětem nebo postavou.
Ruku v ruce se slabou grafikou jde také ostatní technické zpracování. Hra může na pár vteřin zamrznout nebo se zasekne kamera, ale aspoň se hra docela dobře ovládá. S dabingem je to pak jak na houpačce, někdy exceluje, zvláště v případě Kate, a jindy je zase k pláči, což se projevuje zvláště u doprovodných postav na ulicích. Dodatečná edice hlasů se také nepovedla, kdy některé věty zazní příliš rychle, aby jakžtakž seděly s ústy postav. A k tomu všemu navíc není možné přeskakovat jednotlivé dialogy, což je vyloženě otrava. Některé hlasy pak vůbec nesedí postavám. Naprostý opak pak lze říci o doprovodné hudbě a efektech, jež pěkně podkreslují atmosféru hry a hodí se k daným situacím a občas vám i naznačí, že hádanku řešíte správně.
Samotné hraní se týká zkoumání lokací, hovorů s postavami, vybíráním reakcí a řešení hádanek. Zkrátka nic, co byste v jiné adventuře nezažily. Hádanky jsou provedeny poměrně dobře a s trochou přemýšlení a pár pokusy byste je měli vyřešit. Některé hádanky jsou hodně matoucí a mohou vám dát pěkně zabrat, a můžete se snadno stát, že budete nuceni sáhnout po návodu, což trochu narušuje celkový zážitek, ale na to jste u klasických adventur nejspíše zvyklí.
Celkově se tedy Syberia hraje dobře a neschází ani tradiční kombinování předmětů, jež můžete souviset s obsáhlejším rébusem. Konverzace s místními obohacují atmosféru a pomáhají příběhu. Je opravdu povedené, že pokud se vám nepovede někoho přesvědčit, aby pro vás něco udělal, musíte najít jiný způsob, jak úkol splnit. Jako třeba když se snažíte přesvědčit starostu k otevření brány. Když se promluvíte s místními, získáte dostatek informací, abyste jej přesvědčili. Docela nám z tohoto důvodů schází samostatné ukládání hry, které probíhá čistě automaticky a nemůžete si tak vytvořit více pozic.
Jak jsme se dozvěděli krátce před vydáním hry, místní distributorské firmě Comgad se pro hru podařilo zajistit českou lokalizaci, a to skrze všechny tři platformy. Třetí Syberii si tedy vychutnáte s českými titulky i na Xbox One, což nás nesmírně těší, protože konzolových her v češtině zrovna moc nevychází. Jak je u Comgadu zvykem, překlad je velmi kvalitní. Podobně jako u hry Zaklínač 3: Divoký hon, na něj dohlížel Filip Ženíšek, jenž se dokonce překladu třetí Syberia sám ujal. Čeká vás tedy příjemné dobrodružství za doprovodu naší mateřštiny, jež vás zaměstná na přibližně dvanáct hodin.
Verdikt
Syberia 3 byla oznámena příliš brzy a nějakou dobu strávila v tzv. vývojářském pekle a takové projekty bohužel nekončí dobře. Což je i tento případ. Ačkoliv se po příběhové stránce jedná o povedenou adventuru, neskutečně ji sráží technické zpracování a nedostatky, což je neuvěřitelná škoda. Bod navíc dáváme za kvalitní češtinu, a pokud překonáte zastaralé zpracování hry, můžete se ponořit do nového dobrodružství Kate Walkerové, které kdyby nevzniklo, vlastně by se nic nestalo.RECENZE: Indiana Jones and the Great Circle
Na světě není slavnějšího archeologa, než je Indiana Jones. Kromě pěti filmů, několika knih a komiksů se dočkal ztvárnění také na poli videoher, byť s kolísavou kvalitou. Studio MachineGames, které spadá pod Bethesdu, se rozhodlo vytvořit tu nejlepší akční adventuru s Indiana Jonesem v hlavní roli, jaká tady doposud byla. Jak se jim tento nelehký úkol podařil?
RECENZE: Microsoft Flight Simulator 2024
Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií,...
RECENZE: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...
RECENZE: Life is Strange: Double Exposure
Na poli adventur je Life is Strange pojem. Studiu Don’t Nod se v roce 2015 podařilo stvořit překvapivý hit, který umně kombinoval paranormální jevy a vztahové drama z pohledu Maxine Caulfield, mladé středoškolačky, jež ke svým superschopnostem přišla jako slepá k houslím. Od té doby se svět rozšířil nejen o další více či méně povedené tituly, ale také o další studio Deck Nine, které si vzalo na starosti také pokračování...